Lednové kalendárium Tišnovska

2. LEDNA – PŘED 150 LETY
V sobotu 2. ledna 1869 se v Malhostovicích narodil Josef Mrkos. Vystudoval orientální jazyky a filozofii, přeložil mimo jiné Perské povídky a čtyři díly Tisíce a jedné noci, řadu let věnoval studiu koránu a napsal i vědecké dílo o životě Mohamedově. V roce 1918 byl posledním ředitelem pražské Strakovy akademie a bojoval za zachování její budovy k původnímu účelu. Přes jeho snahu zde ovšem byly zbudovány kanceláře státních orgánů nově vzniklé republiky a dnes je tam sídlo Úřadu vlády ČR. Mrkos zemřel v Praze 7. března 1927.

3. LEDNA – PŘED 125 LETY
Ve středu 3. ledna 1894 se v Moravských Knínicích narodil jako třinácté dítě v rodině Antonín Šrámek. Absolvoval průmyslovou školu, byl zaměstnán jako architekt a po svých cestách do jižních krajů začal natolik úspěšně psát, že se záhy stal předsedou vydavatelského družstva Moravského kola spisovatelů. Mezi jeho nejznámější literární práce patří romány Bukovští a Hráči s mládím, exotická arabeska Láska z východu, rodová kronika Píseň a pluh nebo historická tetralogie Dubrovník, pojednávající o soumraku tzv. dubrovnické republiky v napoleonských dobách. Zemřel 13. února 1972 v Brně.

5. LEDNA – PŘED 15 LETY
V pondělí 5. ledna 2004 vyhlásil Městský úřad Tišnov podle zákona o ochraně přírody a krajiny lipové stromořadí podél starého tišnovského hřbitova za památné a nechal tuto skutečnost zapsat do ústředního seznamu ochrany přírody. Stromořadí, vysázené koncem 19. století, původně zahrnovalo 24 lip, po bouřkách v květnu 2009 a červenci
2013 ale dvě lípy padly, takže v současnosti je tu 22 stromů s obvodem kmenů v rozmezí 1,13 až 2,53 m. Druhově jsou zde zastoupeny jak lípa malolistá (srdčitá), tak velkolistá.

8. LEDNA – PŘED 110 LETY
V pátek 8. ledna 1909 zemřel tehdejší starosta Tišnova František Müller. Narodil se 27. února 1847 a patřil k nejvýznamnějším osobnostem, které v historii města tento post zastávaly. Podrobně jsme o něm psali v rámci dlouhodobého seriálu o čestných občanech v letošním únorovém čísle.

8. LEDNA – PŘED 65 LETY
V pátek 8. ledna 1954 zemřel v Brně Alois Václav Kožíšek, autor turistické a vlastivědné publikace Tišnov a Předklášteří, která vyšla v roce 1924 jako propagační publikace Zemského cizineckého svazu číslo 17. Podobného typu jsou i další jeho knihy jako Veřejné osvětlení v Brně, Brno město a okolí, Město a zámek Žďár a další. K Novému roku 1946 vydal pro své přátele jako soukromý tisk na ručním papíře knihu Jeden ze tří v počtu 150 číslovaných výtisků. Narodil se 20. června 1886.

11. LEDNA – PŘED 65 LETY
V pondělí 11. ledna 1954 zemřel akademický malíř a fotograf Norbert Pokorný. Narodil se 6. června 1869, vyučil se pekařem, ale po vojně byl přijat ke studiu v ateliéru
akademického malíře Josefa Ladislava Šichana. Kromě techniky malby a kresby se zde věnoval i fotografii. Následně mu tišnovský starosta František Müller poskytl půjčku na studia v Praze, kde Pokorný dokončil v roce 1897 Akademii výtvarných umění a vrátil se do Tišnova. V domě č. 10 na dnešní Brněnské ulici si zřídil ateliér a brzy získal celou řadu zakázek různého charakteru. Vedle portrétní a církevní malby se věnoval i krajinářství a restaurování obrazů, ve 30. letech pracoval také na Slovensku. Oltářní obrazy vytvořil například v Lomnici, Vranově, Deblíně, Makově, Malackách a na dalších místech. Byl členem Krasoumné jednoty a Syndikátu výtvarníků.

15. LEDNA – PŘED 75 LETY
V sobotu 15. ledna 1944 zemřel MUDr. František Kuthan, zakladatel zdejšího sanatoria pod Klucaninou, čestný občan města Tišnova, o němž jsme zveřejnili rozsáhlé pojednání v lednovém čísle Tišnovských novin z roku 2017.

16. LEDNA – PŘED 15 LETY
V pátek 16. ledna 2004 zemřel bývalý hokejový reprezentant Slavomír Bartoň. Narodil se 12. ledna 1926 v Lipůvce, v roce 1945 maturoval na tišnovském gymnáziu ve třídě
profesorky Boženy Kociánové. S hokejem začínal v sezóně 1943/44 v Sokole Kuřim, pokračoval v Černé Hoře a přes několik brněnských klubů se dostal do slavné Komety (tehdy Rudá hvězda Brno), s níž vybojoval v letech 1955–62 sedm mistrovských titulů. Zúčastnil se dvou olympiád (1952 a 1956) a čtyř mistrovství světa v období 1953–58, z nichž si přivezl dvě bronzové medaile; v reprezentačním dresu absolvoval celkem 63 utkání. Hokejovou kariéru ukončil v barvách tehdejší TJ Gottwaldov. Souběžně se věnoval i fotbalu, v letech 1949–50 sehrál 29 prvoligových zápasů za brněnskou Zbrojovku a pražský ATK (dnešní Dukla). Po skončení sportovní kariéry působil jako hokejový trenér, mimo jiné i u reprezentačních týmů Itálie a Polska.

22. LEDNA – PŘED 25 LETY
V sobotu 22. ledna 1994 zemřel Miroslav Trmač, učitel, vlastivědný pracovník a historik, pravidelný spolupracovník měsíčníku Tišnovsko (předchůdce dnešních Tišnovských novin). Narodil se 18. května 1923 v rodině zdejšího živnostníka, v roce 1942 odmaturoval a po otcově smrti řídil rodinnou firmu souběžně se studiem na Pedagogické fakultě v Brně. Významně se angažoval i v ochotnickém divadle. Po sňatku s Anežkou Novákovou odešel na Znojemsko. Byl autorem či spoluautorem řady brožur s historickou tematikou,
např. 150 let keramické továrny v Kravsku, Olbramkostel, Mariánské poutní místo Hluboké Mašůvky nebo Josef Moučka – hudební pedagog a jeho rod.

27. LEDNA – PŘED 100 LETY
V pondělí 27. ledna 1919 přijala Rada města Tišnova usnesení o vybudování kolonie dělnických domků, které bylo o čtyři dny později potvrzeno i obecním výborem. Město tím reagovalo na akutní nedostatek bytů po první světové válce. Následná jednání vyústila ve vznik Všeobecně prospěšného stavebního a bytového družstva pro Tišnov a okolí (březen 1921), řízeného devítičlenným představenstvem, v jehož čele stáli starosta Alois Řezáč a továrník Antonín Mouka. V rozmezí let 1922–28 pak bylo v Tišnově postaveno 78 domů (zejména Družstevní ulice), další byly vybudovány v Kuřimi, Doubravníku, Lomničce a jednotlivě i v dalších obcích.

Václav Seyfert

ilustrační foto