DVĚ PROSINCOVÉ HUDEBNÍ POZVÁNKY

Uprostřed adventního času se v rozmezí pouhých tří dnů uskuteční v prostorách Městského kulturního střediska dva koncerty, které si zaslouží podrobnější pozvánku. Na první pohled by se dalo říci, že jsou navzájem výrazně odlišné, vždyť v jednom případě jde o sólové vystoupení jediného instrumentalisty z oblasti víceméně „vážné“ hudby, v druhém o početný jazzový big band. Přesto se ale dá předpokládat, že si řada tišnovských hudebních fanoušků najde cestu hned na oba více než zajímavé koncertní večery.

Ve středu 13. prosince proběhne od 19.30 hodin ve velkém sále MěKS v rámci cyklu KPH koncertní recitál kytaristy Štěpána Raka (* 1945). Absolvent střední výtvarné školy v Radotíně vystudoval následně hru na kytaru a skladbu na pražské konzervatoři a pokračoval studiem na Hudební fakultě AMU. Brzy se projevoval i jako osobitý autor a získal několik cen v soutěžích mladých skladatelů. Léta 1975-1980 strávil ve Finsku, kde pomáhal vytvořit základy pro tamní studium kytarové hry formou přednášek, koncertů a mistrovských kurzů. Po návratu do Československa pokračoval i doma jako pedagog. V roce 2000 byl jmenován historicky vůbec prvním českým vysokoškolským profesorem hry na kytaru, následovalo množství úspěšných koncertů v zahraničí – Rusko, Mexiko, Japonsko, Čína, USA. V Rakově kariéře lze najít styčné body i s „lehčími“ hudebními žánry. Hraje například na kytaru v Gottově „protestním“ songu Hej, páni konšelé z Bratislavské lýry 1969, napsal řadu písniček pro Lenku Filipovou a je také autorem jedné z nejhranějších písní Jaroslava Hutky Litvínov.

Pomineme-li hudební stránku Rakova života, představuje jeho curriculum vitae neobyčejně silný příběh. Jeho matka Vasylyna Slyvková byla sovětská důstojnice, otec Ukrajinec, důstojník Svobodovy armády Stěpan Zakolansky. Štěpán se narodil takříkajíc „na cestě při osvobozování“ a do Prahy dojel doslova na tanku se svou matkou. Ta se o něco málo později rozhodla po čtyřech letech navštívit své rodiče na Podkarpatské Rusi a svěřila dítě v Praze své spolubojovnici s tím, že bude za pár dnů zpátky. Než se jí to ale podařilo, byly ze Stalinova příkazu hermeticky uzavřeny hranice, aby lidé z Podkarpatské Rusi masově neutíkali k nám. Nemocného Štěpána po čase přítelkyně odnesla do nemocnice a sama zmizela; noví adoptivní rodiče Rakovi z Radotína si pro něj přišli v květnu 1946. Biologická matka se však se ztrátou svého dítěte nedokázala smířit. Když byla vyznamenána řádem Hrdina Velké vlastenecké války, byla jí po roce 1948 dána možnost vycestovat do Československa. Dopátrala se i toho, kde její syn žije a po celé měsíce pak chodila před dům Rakových, kde klečela a prosila, aby jí dítě vrátili. Jenže Rakovým již malý Štěpán přirostl k srdci a rozhodně se jej nehodlali vzdát. Celý příběh měl svoji dojemnou dohru po více než šedesáti letech: v roce 2010 mohly milióny diváků v Rusku a na Ukrajině v přímém přenosu televizního pořadu Ždi menja (obdobě naší Pošty pro tebe) sledovat, jak se Štěpán Rak po svém kytarovém vystoupení poprvé setkal se svým mladším bratrem Volodymyrem, aniž by měl tušení, jakou „léčku“ na něj tamní televize připravila.

Vraťme se ale k hudbě. O dva dny později, v pátek 15. prosince vystoupí rovněž od 19.30 hodin v sále kina Svratka jazzový big band Cotatcha Orchestra s programem věnovaným legendě našeho kontrabasu (která je současně i členem kapely) Vincenci Kummerovi, v němž zazní výhradně jeho skladby. Kummer hrál v 60. a 70. létech minulého století s mnoha předními českými jazzmany, aby pak zakotvil v řadách Orchestru Ladislava Štaidla, s nímž doprovázel Karla Gotta. V roce 1981 ale emigroval do Švýcarska a v tamním Curychu si v průběhu následujících 25 let zahrál i s takovými legendami, jakými jsou Dexter Gordon, Dizzy Gillespie či Chet Baker. V posledním období se vrátil domů a žije znovu v Brně.

Leadrem vtipně pojmenovaného big bandu je mladý trumpetista Jiří Kotača, který dal dohromady dvougenerační orchestr složený z vynikajících hráčů, z nichž většina je spjata s Katedrou jazzové improvizace na brněnské JAMU. Uveďme několik dalších známých jmen z početného obsazení bandu: saxofonisté Radek Zapadlo či Radim Hanousek, trumpetista Jan Přibil, bubeník Kamil Slezák … Samotný Kotača začínal v kapele Jazzgang složené počátkem tisíciletí z uherskohradišťských gymnazistů, ke slyšení byl například v česko-švédském kvartetu s kytaristou Alfem Carlssonem a jazzu se věnuje nejen jako aktivní hráč: na webu je například k nalezení jeho bakalářská práce na téma Jazz v socialistickém Československu.

Celým pořadem bude návštěvníky provázet – jako vždy kombinací nevyčerpatelného množství odborných informací a osobité moderace – Jan Dalecký.

Václav Seyfert, redaktor TN