V sobotu 22. dubna se v prostoru lyžařského areálu Klínek v Předklášteří konal…
Téma měsíců července a srpna – život v komunitách
Z prázdninového tématu Život v komunitách jsme si dovolili vyřadit sportovní kluby a spolky zabývající se kulturou, neboť na ty se postupně zaměříme v podzimních měsících. Ostatní sdružení jsme oslovili trojicí otázek a výběr z jejich odpovědí Vám nabízíme společně s materiály těch, kteří nám na vypsané téma sami zareagovali. Jednomu ze spolků, který nás nejvíce zaujal a od těch zbývajících se také nejvýrazněji liší, se věnujeme ve speciálním rozhovoru s jeho protagonistkou. A v neposlední řadě jsme zapátrali na vševědoucích webových stránkách, co se tu píše o tišnovských spolcích minulých časů. Věříme, že Vás následující letní počtení zaujme i poučí.
TIŠNOVSKÉ SPOLKY SE PŘEDSTAVUJÍ…
1. Pokuste se dvěma větami charakterizovat svůj spolek/klub/sdružení…
2. Jaké jsou vaše nejzajímavější současné aktivity a jak byste popsal(a) plány či směřování spolku/klubu/sdružení do budoucna?
3. Máte v Tišnově pro svou činnost odpovídající podmínky?
Skupina historického šermu Victorius
Petr Junec
1. Victorius je spolek, jenž se zabývá historickým šermem a jeho propagací.
2. Naší největší akcí je již tradiční Hradčanské šermování. Jedná se o odpoledne s komponovaným programem a dobovou hudbou, šermířskými vystoupeními i představením kejklířů a tanečnic. Dále vystupujeme na různých slavnostech či akcích pořádaných městem Tišnovem nebo obcemi v okolí.
3. Město Tišnov nám jak svými dotacemi, tak i vstřícným přístupem při řešení našich požadavků zajišťuje skvělé podmínky pro naši činnost.
Kynologický klub Tišnov
Martin Roučka
1. Kynologický klub Tišnov se zabývá sportovním výcvikem psů, jeho členové se účastní kynologických závodů i soutěží a se svými psy skládají zkoušky z výkonu. Pro širokou členskou základnu pak klub zajišťuje podmínky pro výcvik a výchovu psů členů klubu.
2. Kynologický klub pořádá celou řadu nejen kynologických závodů či zkoušek. Například v měsíci červnu se uskutečnil Klubový závod v poslušnosti psů členů klubu a akce Bystrá blecha – agility závod, který se letos nesl v duchu 30. let a byl inspirovaný filmem Velký Gatsby, zúčastnilo se jej na čtyřicet týmů z celé jižní Moravy. O prázdninách připravuje Letní výcvikový tábor na Podmitrově, promítání „letního kina“ v areálu našeho klubu. V sobotu 9. září budeme pořádat tradiční den otevřených dveří s ukázkami výcviku psů pro veřejnost a 12. září k nám zavítá pan Šusta František s přednáškou o tréninku zvířat formou pozitivního posilování.
3. Podmínky pro naši činnost jsou dobré a děkujeme vedení města i sportovní komisi za podporu. V současné době bychom chtěli ve spolupráci s městem vyřešit dopravním značením zvýšení bezpečnosti při výjezdu vozidel od areálu klubu na státní silnici.
Skautské středisko Květnice Tišnov
Martina Šmardová
1. Skauti jsou především děti a mladí lidé, kteří se nebojí být aktivní a nezdráhají se vyzkoušet společně něco nového. Heslo skautů a skautek je „Buď připraven!“ Už z toho vyplývá, že se učí zodpovědnosti, stávají se spolehlivějšími a dokáží si poradit.
2. Základem naší činnosti jsou schůzky, které probíhají každý týden. Na nich jednotlivé družiny (skupiny dětí) hrají hry, učí se novým dovednostem. Během roku pořádáme o víkendu různorodé výpravy, jezdíme do přírody, ale třeba i do kina. Ročně se ve středisku koná okolo čtyřiceti výprav a výletů. V lednu pořádáme tradiční Skautský ples, a to v sokolovně v Doubravníku. O Vánocích se podílíme na rozdávání betlémského světla.
Vyvrcholením naší činnosti jsou skautské tábory, středisko pořádá hned tři, dohromady se jich účastní přes sto dětí a mladých lidí. Tábor je pro všechny od začátku příležitostí zažít neobvyklé aktivity: děti objevují bydlení ve stanu, sport, koupání, vaření na ohni, pobyt v přírodě a mnoho jiného. Na táboře je spousta prostoru k tomu, trávit čas s ostatními, naučit se spolupráci a hrát fér.
3. V Tišnově využíváme prostory skautského domu, naší nově opravené základny, kterou máme v nájmu od města Tišnova. Trochu nám chybí nějaká větší zahrada, kde bychom mohli volněji běhat. Musíme se spoléhat spíše na školní hřiště či les. Skladovací prostory jsou také potřeba, zvláště pro úschovu táborového vybavení a stanů.
MAS Brána Vysočiny
Libuše Beranová
1. Místní akční skupina Brána Vysočiny je spolek založený na principech místního partnerství za účelem podpory a rozvoje našeho regionu. Protože se jedná o společenství fyzických osob, neziskových organizací, podnikatelů a veřejné správy, jeho úloha a nástroje rozvoje regionu vhodně doplňují činnost jednotlivých aktérů, kteří často fungují odděleně.
2. V současné době máme schválenu klíčovou strategii a začínáme podporovat potřebné místní projekty ze zdrojů Evropské unie i státního rozpočtu v operačním programu Zaměstnanost (prorodinná opatření a sociální služby), Integrovaném regionálním operačním programu (vzdělávání, doprava a sociální služby) a Programu rozvoje venkova (investice do zemědělských podniků i produktů, diverzifikace zemědělství, spolupráce subjektů). Pomáháme také školám na území MAS s projekty šablon do škol. Spolupracujeme a nadále plánujeme aktivity s Celostátní sítí pro venkov (letos semináře a akce na téma krátkých dodavatelských řetězců). Rádi bychom i na území naší MAS zřídili/aktivizovali regionální značku a vyhledali regionální produkty, zážitky či služby, jejichž certifikací bychom pomohli místním producentům a poskytovatelům služeb. Rádi bychom také začlenili do naší strategie operační program Životní prostředí a podpořili další výsadby především ovocných stromů v krajině.
3. Díky obcím a městu Tišnov, které nás nejen finančně podržely v náročném období, a i díky všem členům, kteří se aktivně zapojují na jednáních a schůzkách, máme pro svoji činnost výborné podmínky a zázemí. Za to bychom všem rádi poděkovali a budeme se nadále snažit aktivně rozvíjet náš region.
SRDCE I OČI DOKOŘÁN
Václav Seyfert, redaktor TN
Oficiálně zapsané spolky už dnes nejsou evidovány Ministerstvem vnitra ČR, jak tomu bylo donedávna v případě někdejších občanských sdružení, ale registruje je v našem regionu Krajský soud Brno v tzv. spolkovém rejstříku. Výpis z něj je volně dostupný na webu, a když v něm začnete vyhledávat mezi spolky sídlícími v Tišnově, překvapí Vás v sousedství obvyklých sportovních klubů či kulturních a zájmových seskupení spolek s názvem „Kambodža Oči dokořán“, jehož cílem je zabezpečení a udržení výuky ve škole CBE Christine v Kambodži. Zakladatelkou spolku je Mgr. Petra Konečná, absolventka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (obor angličtina – tělesná výchova), která bydlí v Tišnově a v současné době učí na Střední průmyslové škole chemické v Brně. A právě s ní jsme si o této zajímavé aktivitě vyprávěli.
Proč Kambodža a proč podpora právě oné uvedené školy?
Vzhledem k tomu, že již delší dobu ráda a hodně cestuji, táhlo mě to v roce 2011 do Asie. Namířila jsem si to do Thajska a na posledních devět dní jsem odtud neplánovaně vyrazila do sousední Kambodže. A ta mě uhranula. Čím přesně, nevím, ale byla jiná než to, s čím jsem se setkávala kdekoliv jinde ve světě. Už ty domečky na kuřích nožkách a malé děti pobíhající po ulicích… Nebo chudoba v kombinaci s úsměvem a naprosto jiným přístupem k životu, neveselá historie z období Rudých Khmérů, kobercové bombardování americkou armádou v době války ve Vietnamu… Asi taková směsice všeho. O rok později jsem se rozhodla tuto zemi navštívit znovu. Během přejezdu autobusem z Vietnamu mě v polospánku napadlo, že bych nemusela přijet s prázdnou a že by vůbec nebylo od věci pomoci nějaké škole nebo sirotčinci. V té chvíli jsem netušila, do čeho se pouštím.
Prostřednictvím Facebooku jsem oslovila známé, jestli by byli ochotní na něco takového přispět. Za asi deset dní se na účtu objevila poměrně vysoká částka – téměř 17 000 Kč. Byla jsem v šoku. Tohle jsem nečekala. Mé nadšení sdíleli i lidé u nás v České republice, tak jsem začala cestou řešit otázku „kam s tím?“ Jedna Češka žijící v Kambodži mi poslala seznam charitativních organizací, které tam působí, ale to jsem ihned zamítla. Chtěla jsem na vlastní oči vidět, ke komu naše pomoc půjde. Nakonec se zmínila o svých známých, kteří založili školu v oblasti chrámů Angkor Wat. A mně bylo hned jasné, kam s tím, prostě jsem z toho měla dobrý pocit i na dálku. Sešla jsem se se zakladateli školy, kteří vůbec nechápali, kde jsem se vzala. Australané Doug a Christine Frewerovi školu typu ZŠ pro cca 130 studentů založili v roce 2010 (dříve se jmenovala Bush School Cambodia, nyní CBE Christine) a dotovali ji převážně ze svých důchodů. Bylo obdivuhodné, co dokázali.
Za vybrané peníze jsme jeli společně na nákup. Za těch 17 000 Kč jsme koupili 200 kg rýže, učebnice angličtiny, khmérské knihy, vitamíny, šampóny proti vším, antiparazitika a jiné. Prostě to, co bylo zrovna potřeba. Díky této akci moje cestování nabylo nových rozměrů a já jsem věděla, že jsem v Kambodži nebyla naposledy.
Co Vás pak konkrétně přimělo k založení spolku?
Po návratu domů se mě lidé ptali, jestli nechystám nějakou další sbírku na školu. Udělala jsem ještě vánoční sbírku a považovala to za uzavřenou věc. Jenže peníze chodily dál, takže jsem o rok později odeslala sumu 20 000 Kč pro ty z rodin studentů „naší“ školy, které byly postiženy záplavami. V roce 2014 bohužel zemřela Christine Frewer a její manžel Doug se do Kambodži vrátil sám, už jen na pár měsíců a činí tak dodnes. Věděl, že škola musí pokračovat, i kvůli faktu, že si to tak Christine přála. V té době už jsme tady v ČR měli název Oči dokořán, logo a řekla jsem si, že si škola zaslouží větší finanční podporu i věhlas, a pustila se do toho se vší vervou. Tak v roce 2015 vznikl spolek Kambodža Oči dokořán. Byl to přirozený vývoj, a jak se zdá, nedal se zastavit. Mělo to tak být a já jsem moc ráda, že se na tom můžu podílet se super týmem lidí, s nímž jsme vytvořili spoustu hezkých a prospěšných věcí zcela bez nároku na honorář všech zúčastněných včetně mě samotné. Cestovní výlohy si každý rok platím ze své vlastní kapsy, a i když mi to lehce ruinuje osobní rozpočet, nadšení pro věc je prostě silnější.
Do jaké míry se Vám daří Vaše představy naplňovat a co už podpora ze strany Vašeho spolku dané škole konkrétního přinesla?
Škola má roční rozpočet 20 000 USD (v přepočtu 500 000 Kč). Na jeho pokrytí se podílíme my jako spolek, Doug Frewer a Lions Club a Indonésie. Náš spolek chce vždy přispět alespoň pětinou, což se nám za poslední dva roky téměř podařilo. Díky problémům s imigrační politikou v Evropě mám ovšem pocit, že podobné zahraniční projekty lehce ztrácí podporu a není jednoduché lidem vysvětlit, že je nikdo z Kambodži nepřijede zabít. Z rozpočtu hradíme dětem vzdělání, stravu (mnohé trpí podvýživou) a často i lékařská ošetření. Studenti naší školy pochází z nejchudších vrstev a je mezi nimi i několik tělesně postižených a HIV pozitivních. Za dobu našeho působení v Kambodži jsme školu vybavili počítačem, notebookem, projektorem, plátnem, kuchyňským nádobím, kamny na vaření, nákupem dalších knih a učebnic a postavili jednu novou učebnu – to vše pomocí českých přispěvatelů a mimo hlavní rozpočet školy, což je nádherný výkon. K dalším aktivitám patří adopce na dálku. V současnosti máme již šest adoptovaných, kterým se hradí rozšířené vzdělání na státní škole, uniforma a obuv. Nyní přichází na řadu pět našich skvělých učitelů, kterým bych prostřednictvím spolku ráda zvýšila plat, ale vše se odvíjí od vybrané roční částky. Tak držte palce, ať se nám časem podaří i tohle.
Jaké konkrétní aktivity má Váš spolek za sebou, co realizujete v současnosti a jaké jsou plány do budoucna?
V loňském roce jsme uspořádali putovní výstavu fotografií S Očima dokořán po pěti městech České republiky, jedna byla i v Muzeu města Tišnova. V únoru 2017 jsme se zúčastnili punkrockového benefičního večera v Praze, jehož výtěžek putoval na rozpočet školy. Letos jsme v Tišnově na akci Hudbou pro UNICEF získali šek na 10 000 Kč, což bylo velké překvapení. Každoročně pořádáme internetové aukce fotografií z Kambodži, proběhlo několik cestovatelských přednášek, vznikl videospot, který běžel v kinech po celé ČR. Osobně jsem moc ráda, že se do sbírky zapojily i některé školy u nás, těm patří velký dík a myslím si, že by to tak mělo být i v budoucnu – škola škole. Ráda bych tu poděkovala každému, kdo nás podpořil, protože právě bez těchto lidí by pomoc v Kambodži byla nulová. Plánů do budoucna je spousta: divadelní představení, koncerty, ale kdy to vše bude, ještě netuším. Každý den je plný překvapení, tak si je užívejme a nezapomeňme na důležitou věc – srdce i Oči dokořán!
INSPIRO NEPOLEVUJE ANI V LÉTĚ
Roman Skřepek
Vzhledem k tomu, že tématem měsíce je Život v komunitách (spolky, kluby, sdružení, koníčky apod.), nabízí se logicky otázky pro ty, jejichž aktivitami prochází celoročně stovky dětí z Tišnova a nejbližšího okolí. Ředitelky Inspira střediska volného času Tišnov Ivany Kroutilové jsem se zeptal na to, jaké aktivity připravují pro letošní prázdniny.
Kolik letos organizujete táborů (klasických i příměstských), o které byl letos největší zájem a kolik dětí jimi projde?
Letos jsme přichystali dohromady sedmnáct táborů pro bezmála pět set dětí. V nabídce jsou zahrnuty pobytové i příměstské tábory s různým zaměřením – přírodovědné, sportovní, rukodělné, cestovatelské a třeba i mineralogický příměstský tábor, který letos uvádíme jako novinku. Největší zájem bývá o příměstské tábory florbalové, vědecké a zumba tábor, ty jsou obsazeny téměř ihned po spuštění přihlašování. Z pobytových nejvíce láká děti klasický stanový tábor Vranice, který letos vezme účastníky do bradavické letní školy. Kompletní nabídku táborů lze najít na našich webových stránkách www.svcinspiro.cz, kde jsou také informace o obsazenosti táborů. V tuto chvíli musím říct, že devět z nich už je plně obsazených, u ostatních zbývají poslední volná místa.
Jak se daří shánět pro tolik rozmanitých aktivit kvalifikovaný personál?
Interních pedagogů je nás pouze pět, téměř veškerá pedagogická činnost funguje díky externím spolupracovníkům, které je potřeba aktivně hledat. Bez nich bychom širokou škálu aktivit rozhodně nepokryli. Poslední dobou k nám naštěstí lektoři chodí sami od sebe s konkrétní nabídkou činnosti, takže se nám základna rozrůstá. Každým rokem se ale někteří vedoucí kroužků mění, je to dáno tím, že více jak polovinu z nich tvoří studenti, kterým se pochopitelně mění na školách rozvrhy či přechází do zaměstnání. Protože jsme školské zařízení, zákon nám ukládá zaměstnávat pouze vyškolené pedagogy. I toto se nám daří řešit, každým rokem nabízíme nově příchozím lektorům možnost absolvovat akreditované studium pedagogiky, které je teoreticky i prakticky připraví na pedagogickou činnost. V tomto školním roce je v Inspiro týmu padesát externích pedagogů, kterým touto cestou děkuji za jejich nadšení a elán, co do Inspira vkládají. Samozřejmě pro některé kroužky stále pedagogy hledáme, jedná se zejména o horolezce, kteří by nám pomohli pokrýt vysokou poptávku po tomto kroužku.
Již nyní v Inspiru připravujete program pro další školní rok. Na jaké novinky se mohou děti těšit po prázdninách?
Chystání nového školního roku na Inspiru začíná již na jaře, kdy hodnotíme stávající nabídku kroužků a rozhlížíme se po novinkách, které bychom mohli zakomponovat do našich aktivit. Reagujeme na poptávku ze strany rodičů a dětí, od kterých získáváme pomocí dotazníku potřebné informace. Ti totiž nejlépe vědí, jaká aktivita na Tišnovsku chybí. V příštím školním roce se děti mohou těšit na kroužek mladého architekta, záchranáře, cukráře, nabídneme také řemeslný kroužek či paličkování. Nabídka bude zveřejněna koncem srpna, přihlašování bude probíhat od 6. září a kroužky startujeme 1. října.
Poděkování z Inspira
Všem našim příznivcům a spolupracovníkům přejeme krásné voňavé a prosluněné léto a rodičům a dětem děkujeme za jejich věrnost v navštěvování našich kroužků, akcí a táborů. Velké díky patří též našemu zřizovateli městu Tišnov.
INTERNETOVÉ ZMÍNKY O DÁVNÝCH TIŠNOVSKÝCH SPOLCÍCH
Václav Seyfert, redaktor TN
Spolky nejrůznějšího zaměření mají v našem městě dávnou tradici, o čemž je možno se přesvědčit i „pouhým“ surfováním po internetu. Dá se tu nalézt hned několik materiálů, které se k tomuto tématu vztahují, pojďme se tedy na některé z nich blíže podívat.
Jednoznačným fenoménem spolkového života je v historii Tišnova nepochybně Barák, feriální klub studentstva na Tišnovsku. Podnět k jeho založení dal tehdejší student brněnského gymnázia Jan Máša, jak jsme ostatně uvedli již vloni v našem seriálu o čestných občanech města. Klub pořádal – především o prázdninách – různé přednášky, divadelní představení, taneční zábavy, večírky, studentské akademie či výlety. Barák vznikl již v roce 1884, ale jeho činnost pokračovala i po 1. světové válce. V roce 1926 (v té době stáli v jeho čele například syn tehdejšího starosty Jiří Řezáč nebo bratr pozdějšího ředitele hudební školy Oldřich Smíšek) byly dokonce přijaty nové stanovy; z klubu se stal spolek a z názvu vypadlo slovo „feriální“. Koncem dvacátých let bylo členem spolku Barák celkem 81 osob. Druhou republiku ještě spolek přečkal jako samostatná organizace, v době protektorátu ale byl už jen studentským odborem Národního souručenství, což byla jediná nacisty povolená politická strana. V seznamu dalších předsedů Baráku najdeme mnohá známá jména tišnovské historie: Heřman Stránský, Rostislav Major, Jaroslav Komprs, ke členům svého času patřili například také filozofka Božena Komárková nebo operní režisér Miloš Wasserbauer.
Všechny uvedené údaje – a samozřejmě ještě spoustu dalších – lze objevit v bakalářské práci Radka Vágnera, studenta Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové (2016), která je kompletně k nalezení na webu. V textu jsou jmenovány i mnohé další existující tišnovské spolky oněch časů – Čtenářsko-pěvecký spolek Květnice, Okrašlovací spolek, Krejcarový spolek…
Druhým zajímavým zdrojem jsou webové stránky pátrající po moravských pěveckých spolcích v období cca 1860–1918. I zde je Barák jmenován, ovšem rozsah jeho působení byl nepoměrně větší. Kromě něj je zde vzpomenuto dalších pět tišnovských spolků, z nichž však jen jeden má hudební aktivity přímo ve svém názvu; je to Pěvecko-hudební spolek Zahrada, existující v létech 1864–1869. Pěveckou činností se ovšem nepochybně zabývaly i čtyři zbývající. Spolek vojenských vysloužilců okresu Tišnovského měl například za povinnost „vyrukovati v stejnokroji a se spolkovou hudbou ke slavnostem… Narození a Jmenovinám Jeho Veličenstva Císaře Pána… Též má spolek, když se k tomu výbor usnese a osahne se povolení úřední, každoročně na den narození Jeho Veličenstva Císaře Pána podniknouti výlet. Místo, kam se má výlet podniknouti, určí vždy výbor.“ V roce 1882 byl založen Čtenářský spolek Svornost, jehož předsedy byli mimo jiné i tišnovští starostové Jan Oderský či František Müller. O šest let později vznikla Farní cyrilská jednota vedená Leopoldem Kolískem, ta měla svůj pěvecký soubor, jehož sbormistrem byl regenschori Josef Celar. A jako poslední je tu uveden Spolek katolických tovaryšů z roku 1897, vedený předsedou Janem Staňkem.
Na stránkách města Tišnova je rovněž kapitola věnovaná starým spolkům. Jako nejstarší je tu jmenován spolek střelecký, utvořený již v roce 1838. Hlavní činností jeho členů byla v letních měsících střelba „do šajby“ a popíjení červeného vínka za Červeným mlýnem při cestě vedoucí k Březině. Velikým přínosem střeleckého spolku bylo 36 „kvérů“, které v roce 1848 opatřila městská rada revoluční národní gardě. V roce 1851 byl založen profesorem zemědělské katedry na filozofickém učilišti v Brně Františkem Dieblem Okresní hospodářský spolek v Předklášteří, jehož předsedou byl hrabě Alois Sérenyi z Lomnice. Zajímavým spolkem bylo Tišnovské písařstvo. Nosili čamaru, přes bedra slovanskou trikoloru s lyrou a na hlavě poděbradku. Mimo tyto spolky působila v Tišnově Učitelská jednota Budeč, odbor Ústřední matice školské, Vrtáci, Spolek hospodářsko-lesnický a jiné.
Foto: archiv Skautského střediska Tišnov
Další článek: Prázdniny v knihovně
Předchozí článek: Prázdninový rozhovor s Jiřím Dospíšilem