Cesta hrdelního práva IV.

Luxuria versus pudicita

Miloš Sysel, spolek Continuum Vitae
Autor kresby: Milivoj Husák

Pokud máme pochopit dobře slovo „smilstvo“ v jeho prapůvodním významu, pak se musíme vžít do myšlení starověkých lidí, musíme se zamyslet nad biblickým pojetím smilstva skrze poměr mezi Bohem a člověkem. Starý zákon se po exodu Židů z Egypta příkře vymezoval oproti zvyklostem okolních pohanských zemí, kde kult pohlavního styku mezi králem a vyvolenou chrámovou kněžkou byl chápán jako náboženský akt, stále znovu prožívající a opakovanou, božskou svatbu (hieros gamos), která tímto pohlavním rituálem měla zajistit dobrou úrodu, plodnost.
Latinský výraz „luxuria“ nám tolik nepřibližuje tento hřích jako původní řecký název „porneia“.
V křesťanské nauce je prvotním hříchem právě smilstvo, odklon od Boha v rajské zahradě, kdy had podal Evě jablko poznání a Adam jej „pozřel a uzřel…”
Zobrazení hada se pak stalo univerzálním symbolem prvotního hříchu, odklonu od Boha. Vyhnáním z ráje započaly dějiny lidského rodu, dějiny nepřestávající těžké dřiny, rozbrojů, válek, ale také neustálého hledání ztraceného ráje.

Lidské libido, tak jak bylo zpopularizováno Sigmundem Freudem, má nad námi velkou moc. Přiznání této moci odložením našeho pokrytectví je pak cestou ke zbavení se neuróz. Tolik Freud.
Boj proti tomuto pokrytectví převážil kyvadlo morálních hodnot do druhého extrému. Sexuální revoluce druhé poloviny dvacátého století byla na svém začátku hlavně reakcí na přehnaně puritánskou společnost v 19. století. Pak ale opanovala „porneia“ celou lidskou společnost až do dnešních dnů. Nejlépe vystihující definicí české politiky posledních let je ostatně „pornografická exhibice“. Vrcholné instituce státu se zaplnily sprostými lidmi se sprostými výrazy a sprostými činy.
Opakem smilstva je pak ctnost – cudnost, stud (lat. „pudor“, „pudicita“).
Stud je v dnešní době ctnost utlačená, nežádoucí a tak trochu zbytečná až obtěžující. Za veřejně vyřčené a sdílené lži se dnes nikdo nestydí.
Kamenná stéla s vyobrazením smilstva a cudnosti na naší historické Cestě hrdelního práva bude stát na místě bývalých tišnovských stínadel. Zde brněnský kat, kterého povolávala tišnovská městská rada nejen k exekucím, ale i k výslechům útrpným právem, zbavoval odsouzené zločince hříšných myšlenek i s hlavou.