Letecký navigační maják Braníškov

Nedaleko Braníškova se nacházel jeden ze sedmnácti navigačních majáků pro leteckou dopravu na trase z Prahy do Bratislavy v jejích počátcích, kdy nebyla technika navigace na úrovni pozdější a kdy se létalo zejména na základě vizuální orientace. Se stavbou majáků pro světelnou leteckou navigaci na této trase se započalo ve dvacátých letech minulého století. Celý systém začal fungovat v roce 1930. Jednalo se o ocelovou nýtovanou a šroubovanou příhradovou konstrukci z L oceli vysokou asi pětadvacet metrů se základnou zhruba 2 x 2 x 2,5 m, kde se nacházela strojovna, která byla součástí majáku a tvořila jeden celek. Celá konstrukce stála na železobetonovém základě. Na vrcholu byl výkonný reflektor a ochoz se zábradlím, kam vedl z důvodu údržby žebřík. Rozsvěcoval se v době provozu na lince, protože v té době samozřejmě nebyla letecká doprava zdaleka tak frekventovaná jako dnes. Majáky byly rozmístěny po trase tak, aby byly z výšky od jednoho k druhému viditelné. Braníškovský maják byl postaven na kopci před obcí při silnici od myslivny u Deblína. V místech, kde silnice vede hned vedle lesa, se vyjede do kopečka, asi po padesáti metrech vlevo a zhruba padesáti metrech v polích, vlevo u polní cesty stál výše zmiňovaný maják, jehož betonový základ je dodnes zřetelně viditelný. Vyráběla jej firma Českomoravská strojírna Kolben–Daněk a strojírna František Chvála Praha Strašnice podle jednotného projektu, takže byly všechny stejné a lišily se jenom výškou. Je velkou škodou, že se tyto stavby nechaly chátrat. Braníškovský maják byl dle mého názoru neuváženě demontován a sešrotován stejně jako většina ostatních kolem roku 1960. Divím se, že toto bylo vůbec povoleno. Jejich konstrukce byla velice pevná a při potřebné údržbě mohly sloužit jako rozhledny dodnes. O pevnosti konstrukce jsem se přesvědčil sám, když jsme počátkem šedesátých let s kamarády nahoru vylezli a rozhoupali stožár tak, že jeho krajní polohy byly vzdáleny asi dva metry. Aby se na stožár nemohlo snadno dostat, začínal žebřík asi šest metrů nad zemí. Další sousední stožáry stály u Bobrůvky za Křižanovem, Heřmanově u Křižanova, České Bělé u Havlíčkova Brodu a v Brně na Hádech. Maják na Ševcově kopci u České Bělé je zachovaný, na finanční náklady obce (60 tisíc Kč) byl demontován, zbaven koroze, natřen a znovu postaven. V těsné blízkosti majáku je krásně zrestaurovaná kaplička z roku 1762, kterou nechal postavit tehdejší majitel panství baron Severin z Langendorfu. Dal na ni umístit nápis „Semper Fidelis“ (vždy věrný), ale to už je jiné téma.

Pro eventuální zájemce o zhlédnutí majáků, které jsou Tišnovu nejblíže, by měly být do dnešních dnů zachované i ty u Heřmanova a Bobrůvky nedaleko Křižanova, jsou ovšem v dezolátním stavu.

 

Jaroslav Jebáček

Další článek:
Předchozí článek: