Snad měsíc trvající mlha, co by se krájet dala, se konečně…
Vzpomínka na „Únory“
Listy v kalendáři ukazují, že se bude brzy psát únor, a mně připomínají řadu událostí, které se v minulosti s jeho daty spojily. V únoru roku 1942 přišla zpráva, že náš příbuzný MUDr. Hynek Vališ zahynul v Mauthausenu. Představitelé třetí říše tak zlikvidovali českého sokola a vlastence. Dalším únorem, který se mi vepsal do paměti, byl v roce 1952, kdy Státní bezpečnost obvinila z protistátní činnosti řadu Tišnováků a zatkla je. Pamatuji jména spojená s touto událostí. Byl to můj tatínek MUDr. Petr Fruhwirt, pan Josef Pecka, profesor Jan Kosík, pan Antonín Zeman, pan Bartocha, pan Šamaj, pan Alfons Bauer, pan Čeněk Kobza, pan Jaroslav Škrabálek, pan Chládek z Předklášteří, pan Ladislav Novotný, pan Josef Heisler. Nemohu nevzpomenout i na Jana Simandla, Aloise Pokorného, Vlastimila Železného, paní Olgu Stavělovou starší i Olgu Stavělovou mladší a další, kteří byli v této době za tuto činnost již ve vězení. Na všechny čekala „tvrdá pěst odplaty režimu“, mnoho let vězení, utrpení a Vlastíka s Lojzou šibenice. Vítězná dělnická třída naplnila odkaz 25. února 1945 a zúčtovala s nepřáteli Ideologie.
Jsem rád, že tyto únory jsou za námi, a věřím tomu, že lidé zmoudřeli a další nepřipustí. Minulost nás zavazuje.
Petr Fruhwirt
Další článek: Od včely lesní
Předchozí článek: Letecký navigační maják Braníškov