Napsali jsme před 50 lety – prosinec 1971, leden 1972

Co je to Koráb?
V prosincovém čísle se Dr. Karel Fic zabýval názvem tišnovské ulice Koráb. „V tišnovských gruntovnicích ze 16. století se často vyskytují jména členů evangelické rodiny Korábů: Šebesta nebo Šebestián Koráb (1551), Pavel Koráb (1564), Bartoš Koráb, Bareš Koráb. Mnozí z tohoto mlynářského rodu vykonávali dokonce v obecní správě důležité funkce. Teprve po bitvě na Bílé hoře se Korábové z písemných dokladů ztrácejí. Rodina byla  pravděpodobně vyhubena v třicetileté válce nebo odešla z Tišnova, donucena k tomu mandátem císaře Ferdinanda II. nekatolickým stavům z r. 1627. … Jméno ulice vzniklo přenesením názvu Korábova mlýna na ulici podél tišnovské strubhy, při níž mlýn stával. … Souvislost s významem koráb (z řeckého korabion)= loď je nepravděpodobná.“

Loučíme se s Bohumilem Hraničkou 
Koncem října 1971 zemřel ve věku 62 let člen Karasova divadla Bohumil Hranička. Byl učitelem a i já jsem měl tu čest být jeho žákem, konkrétně ve 3. třídě základní devítileté školy. Dr. Ladislav Štejgerle ve svém nekrologu o Hraničkovi napsal, že to byl „nezapomenutelný interpret divadelních postav např. profesora v Mášence, Perčichina v Měšťácích, Myslivce v Zahořanském honu nebo Celestina v Mamselle Nitouche či titulní role Moorovy hry Pan profesor v pekle. … Vedle úspěšné výchovné práce s dětmi i mimo vyučování působil zejména pěvecky v bývalém učitelském hudebním sdružení tišnovského okresu, v brněnském Ulehlově národopisném souboru i v rozhlase.“

Nastala zima
V lednu 1972 se ve svém příspěvku zamýšlel Václav Borek nad tím, proč v Tišnově není k dispozici kluziště určené k provozování hokeje. „Nemůžeme dobře pochopit, že v celém městě se nenajde aspoň jeden člověk, který by se staral o založení a udržování ledové plochy, třeba jen na volném prostranství. V zimě je sice v Tišnově led u nové školy, ten však zdaleka nestačí uspokojit všechny mladé sportovce města, zvláště ne příznivce hokeje, protože pro ten je tu vymezeno jen několik málo hodin denně. Je opravdu škoda, že v tak velikém městě nedokáže nikdo, ani sportovní organizace, podchytit místní mládež v tak přitažlivé sportovní činnosti, jakou hokej bezesporu je. Věříme, že by se našlo dostatek talentů, aby se v Tišnově dal hrát dobrý hokej a jistě by se našlo i dosti zájemců o krasobruslení.“ Dříve bylo v provozu kluziště na Ostrovci na tenisových kurtech, ale v roce 1970 tu hokejový oddíl definitivně zanikl.

Krušná léta
Historik a kronikář Jan Hájek v úvodním čísle ročníku 1972 nahlédl do městské knihy „Protocollum Agendorum“, založené v roce 1755. Ocitujme několik zápisů z tohoto vzácného dokumentu:
„Přikazuje se nadále stavěti komíny jen z pálených cihel. Žádá se o publicírování, že v případě ohně tišnovští mládenci ke stříkačům execírováni býti mají. … 16. decembra 1757 napomíná moudrý primátor Václav Dressler konšele latinským rčením ,Propria laus sordet’, překládá do němčiny ,Eigenlobt stingt’ a po česky ,samochvála smrdí.’ V protokolu nestojí, čím se konšelé holedbali. … 20. aprilis 1759 konala se na rathausu licitace chalupy vdovy po Antonu Šperlingerovi pro neplacení kontribuce a dávek. Počátek licitace jest rozžata svíčka a licitant, který přihodí po dohasnutí  svíčky, stává se majitelem licitovaného domku.“

O dalším ve stručnosti
Gratulace se dočkal řidič ČSAD Jiří Pivoňka, který ujel milion kilometrů bez nehody. J. M. Weimann popsal průběh besedy členů grafické sekce KPVU Brno v ateliéru Emanuela Ranného ve Štěpánovicích. Byl zahájen seriál Místopis Tišnova, seznamující čtenáře s tišnovskými ulicemi a historií jejich názvů. Josef Ondroušek představil členku divadelního souboru Františku Zelinkovou. Hornický ples bylo možno navštívit za 10 Kč, zájemci o místenku si 2 Kč připlatili. V kině se hned sedmkrát po sobě hrál Dänikenův bestseller Vzpomínky na budoucnost, dvěma filmy se v netradiční roli
režisérů představili čeští herci Jan Kačer (Jsem nebe) a Jiří Suchý (Nevěsta).

Václav Seyfert