Výstavou Souznění s krajinou, která byla zahájena 17. září 2020,…
Zajímavý objev v předklášterské bazilice
Jak je v Tišnově všeobecně známo, v současné době probíhají rozsáhlé opravy exteriéru i interiéru předklášterské baziliky Nanebevzetí Panny Marie i dalších budov areálu kláštera Porta coeli. Rekonstrukce baziliky, hrazené z fondu IROP (Integrovaný regionální operační program), se účastní řada firem a mezi nimi také brněnská společnost Archaia z. ú. Těžištěm činnosti tohoto ústavu jsou především záchranné a předstihové archeologické výzkumy moravských měst a městeček. Již v dřívějších letech provedla Archaia v areálu kláštera několik akcí, tato rekonstrukce ale poprvé umožnila dotknout se výzkumem přímo chrámu. V rámci přípravných prací tak byl mj. částečně snížen prostor za presbytářem, kde byly dokumentovány rozsáhlé úseky barokní dlažby, odkryta torza barokních zdí a také zachyceno několik raně novověkých hrobů z přilehlého hřbitova.
Při vyklízení prostoru předsakristie byla pod dřevěným schodištěm objevena zajímavá náhrobní deska, patřící tišnovskému faráři Alberiku Rebmannovi, který spravoval tišnovskou farnost v letech 1737–1743. Místo objevu není ale místem hrobu, ten tak zůstává dále neznámý.
Zkratkovitý nápis na desce uvádí:
R.P. ALBERICUS REBMANN O.C.
AUL. REG. PROF. ET TISCHNOVII
PAROCHUS OBIIT. 8.MAII 1743
(Reverendus Pater Albericus Rebmann, ordinis cisterciensis Aulae regiae professus et Tischnovii parochus obiit 8. Maii 1743 – Ctihodný otec Alberik Rebmann, řeholník cisterciáckého řádu kláštera Aula regia a tišnovský farář zemřel 8. května 1743)
Co vlastně víme o tomto knězi, který v Tišnově působil velmi krátkou dobu, pouhých šest roků?
Alberik (také někdy Alberich) Rebmann se narodil pravděpodobně v roce 1697 a v mládí vstoupil do cisterciáckého kláštera Aula regia v Praze na Zbraslavi, kde studoval a byl vysvěcen na kněze. Byl to velmi vzdělaný muž, který po sobě zanechal celou řadu latinských, německých i českých spisů a také kázání, protože byl vyhledávaným kazatelem.
Před příchodem do Tišnova byl od roku 1733 farářem ve Vémyslicích nedaleko Moravského Krumlova, které stejně jako Tišnov patřily do panství kláštera Porta coeli. Z roku 1728 se dochovalo jeho německé kázání z kostela sv. Michala na Starém Městě pražském, kam byl jako slavnostní kazatel pozván řádem servitů při příležitosti svátku sv. Filipa Beniziho, jednoho ze zakladatelů řádu, jehož socha stojí na Karlově mostě. O rok později při příležitosti svatořečení Jana Nepomuckého vydal knižní formou kanonizační kázání s titulním listem „Všechno troje dokonalé aneb svatá dokonalost a dokonalá svatost Jana Nepomuckýho vyřčením nejsvětějšího otce Benedikta XIII“. Asi jeho nejznámějším literárním počinem je kniha napsaná rovněž česky a vydaná v roce 1734 na oslavu 500 let od založení cisterciáckého kláštera Studnice Matky Boží ve Žďáře nad Sázavou s názvem „Sara
pět set let stará, ačkoliv staroletitá, předce celá spanilá a krásná…….“ Biblická Sára zde vlastně znamená klášter a kniha je věnována žďárskému opatu Václavu Vejmluvovi, mimořádné osobnosti cisterciáckého řádu. Kromě těchto českých knih vydal i německy slavnostní homilii ke cti sv. Pavla Poustevníka pro paulánský klášter v Moravském Krumlově a několik mariánských promluv. K jeho působení v Tišnově je třeba zmínit, že v roce 1742
došlo k vyloupení farního kostela i kláštera pruským vojskem.
Nalezená náhrobní deska P. Alberika Rebmanna jako zajímavý příspěvek k historii Tišnova bude po ukončení restaurace umístěna a zpřístupněna uvnitř baziliky.
Zdroj:
Kos J., 800 let farnosti sv. Václava v Tišnově, 2019, ISBN 978-80-905076-4-7
Jan Kos
Další článek: Porta coeli na rozhraní 80. a 90. let dvacátého století
Předchozí článek: Nejsem strašidlo