Domácí zásoby potravin

Nepropadejte panice a nakupujte s rozmyslem

V uplynulých dnech jsme se setkali s panikou a bezhlavými nákupy potravin. Je to lidsky pochopitelné. Taková panika většinou vzniká díky nedostatku informací a neznalosti lidí. Pokud budete hledat na webových stránkách našich ministerstev praktické rady, tak většinou narazíte na dlouhé texty, které popisují zejména organizační informace. O zásobách potravin, jejich složení či doporučených dávkách se nedozvíte skoro nic. A proto jsme se obrátili na Pavlu Hes, tišnovskou výživovou poradkyni, aby se skladbou potravin poradila.

Pokud jste se rozhodli udělat si zásoby, nakupujte chytře, tak abyste během krizové situace jedli zdravě a rozumně! Většině z nás jde současně o to, abychom v průběhu nucené „nečinnosti“ nepřibrali a současně také zbytečně neutráceli. Pokud budeme chodit do práce a pak trávit většinu času doma, je potřeba se zamyslet nad tím, co skutečně potřebujeme.

Je toho totiž mnohem méně než v období, kdy můžeme volný čas trávit procházkami, sportem, cvičením či jinou pohybovou aktivitou.

Pro dobrou kondici a optimální nastavení imunitního systému tělo potřebuje především vodu (neslazenou) a optimální poměr bílkovin, sacharidů a mastných kyselin (tuků). K tomu je nezbytně nutné doplnit ještě vitamíny a minerály.
Bílkoviny jsou základním stavebním materiálem těla – jsou nezbytné pro růst, údržbu a opravu tělesných tkání, tvoří základní strukturu kostí, kůže, svalových vláken, enzymů a hormonů. Podle původu je dělíme na rostlinné a živočišné.
Sacharidy jsou rychlým zdrojem energie. To znamená, že kdykoli se naše tělo začne hýbat, potřebuje sacharidy pro okamžité doplnění energie, aby tuto zátěž vydrželo.
Tuky jsou pomalým zdrojem energie a ovlivňují spoustu hormonů v našem těle. Mimo jiné se v nich rozpouští řada vitamínů, které se pro tělo stávají využitelnými. Jejich odbouráváním se získává energie například při dlouhodobé mírné zátěži.
Pokud však nemáme žádnou zátěž, energie z cukrů i tuků se začne ukládat do tělesných zásob. Je důležité si uvědomit, že nesportující člověk potřebuje:
• přibližně 1–1,5 g bílkovin na kg váhy (aktivní hmotu). V praxi to znamená, že například průměrná žena potřebuje k obědu 100–120 g kuřecích prsou (bílkovin), průměrný muž cca 140 –160 g
• pokud se týká potřeby sacharidů, třeba rýže k obědu, tak ženě stačí cca 30 g a muži 60 g (v suchém stavu) na jednu porci – to znamená, že jedno
kilové balení nám vydrží minimálně na 10 porcí pro pár. Spotřeba jiného typu sacharidové přílohy (brambor) by pro ženu měla být do 200 g a pro
muže do 300 g na porci.
• u tuků se denní dávka pohybuje u žen cca 45 g a u mužů 65 g. Pokud budeme tyto hodnoty delší dobu navyšovat, nebudeme o nic lépe schopni vzdorovat chorobám, ale budeme se muset pracně zbavovat nabytých kilogramů! Není tedy nutné vytvářet si obrovské zásoby trvanlivých potravin,
ale spíš se zamyslet nad porcemi, které běžně konzumujeme.

Pro vyvážené zdravé stravování je důležitá orientace na čerstvé (případně mražené) zdroje bílkovin – maso, vejce, mléčné produkty. Z rostlinných zdrojů bílkovin jsou to luštěniny (fazole, hrách, čočka, soja). Větší část každé porce hlavního chodu, ale i svačiny by měla tvořit zelenina – nezbytný zdroj vlákniny a vitamínů. Místo sladkostí a zákusků si dopřejme ovoce a jako zdravé zdroje tuků používejme ořechy, mandle, olivový olej nebo máslo v odpovídajícím množství.

Nesmírně důležitý je správný pitný režim, který by měl činit kolem 2,5 až 3 litrů tekutin denně – nejlépe vody – v žádném případě ne slazených nápojů.

Vypusťte dále ze stravy průmyslově zpracovaná jídla, jako jsou například obložené bagety, smažené dobroty a hotová jídla, a dejte se do vaření a přípravy salátů. Je to nejen zdravější, ale také kreativní a zábavnější. Při respektování těchto jednoduchých zásad by se mělo podařit překlenout období s omezenou možností pohybu ve zdraví, bez nepříjemného přírůstku na váze a vyhozených peněz.

Na závěr uvádíme jednoduchý nákupní seznam potravin, který by s využitím těchto rad měl vydržet 4 týdny standardní rodině, složené ze 2 dospělých a 2 dětí:
• těstoviny, rýže, Quinoa (merlík čilský), 5 kg
• brambory atd. 3 kg
• trvanlivé mléko 3 l
• mléčné produkty (pokud nejste alergičtí na laktózu) 3 kg
• mražené maso 3 kg
• luštěniny (jsou dobrým zdrojem bílkovin) 5 kg
• zelenina 5 kg
• dále se bude hodit olej, sůl, cukr a základní koření
• pokud doma pečete, nakupte žitnou, špaldovou či celozrnnou pšeničnou mouku a upečte si čerstvý zdravý domácí chléb (porce pro ženu cca 40 g, muž 70 g).

Využijme čas k odpočinku, regeneraci, přípravě kvalitních pokrmů a věnujme se svým blízkým.

Výše uvedené rady samozřejmě platí pro situaci, kdy jsou obchody standardně zásobovány. V krizových situacích potom zpravidla může nastat panika, a tak se nakupuje všechno možné. Nejsme na takový stav připraveni. Ve Švýcarsku existuje zákon, podle kterého je každý občan povinen mít doma zásobu potravin na 10 dní. Tento zákon byl vymyšlen jako preventivní opatření pro případ krizové situace, kterou může být nejen epidemie, ale i povodeň či blackout. V naší zemi se v manuálech k řešení připravenosti domácností na krizové situace dozvíme to, že by nám měla zásoba potravin vydržet cca 5 dnů a měla by obsahovat trvanlivé potraviny s dobou expirace 18 měsíců, jako jsou například konzervy či instantní polévky. Jedná se o velmi obecný výčet, ve kterém se nedočtete o tom, kolik a čeho je dobré koupit a co skutečně potřebujete.

Je jasné, že v krizové situaci může dojít k tomu, že čerstvé potraviny nebude možné koupit a že bude člověk odkázán na své domácí zásoby, ale i v tom případě platí, že by měl být člověk rozumný a měl by myslet na to, co skutečně potřebuje a co má pro něj užitek. Pokud vyjdeme z rady, kterou nám dala Pavla Hes, tak si už dokážeme mnohem lépe představit, co je dobré nakoupit. Takže nepropadejte panice, a než vyrazíte na nákupy, zamyslete se a jděte na to s rozvahou.

Pavla Hes, Pavel Hanák