Tišnovská stopa Karolíny Muchové

26. tenistka světového žebříčku vstupovala do tenisu dospělých u nás na Ostrovci

Sportovní svět se vlivem pandemie zastavil a zejména tenis se bude k normálu vracet s velkými obtížemi, protože ve své špičkové podobě je již příliš  globální záležitostí. Současným stavem trpí nejen hráči a hráčky, ale i fanoušci, kteří si zvykli denně vyhledávat na televizních stanicích aktuální zápasy svých favoritů. Nejen proto, že chtěli sledovat ty absolutní legendy, jako je tomu v případě famózního tria Djokovič–Federer–Nadal; i někteří méně slavní hráči si u diváků získali oblibu díky svému atraktivnímu hernímu pojetí, na které je prostě radost se dívat. Bývá osvěžující, když se objeví někdo nový s opravdu neotřelým způsobem hry, což se v loňském roce podařilo především české reprezentantce Karolíně Muchové. Chytrým, pestrým a technickým tenisem se vloni dokázala kromě čtvrtfinále wimbledonské dvouhry probojovat již i na 21. místo světového žebříčku WTA, soutěžní přestávku momentálně tráví na pozici o pět příček nižší.

Když ještě Karolíně nebylo patnáct a přecházela ze žákovské kategorie do dorostu, usoudili odborníci pečující o její kariéru, že by bylo dobré získávat již i první ostruhy mezi ženami, a hledali pro ni místo v soutěži dospělých odpovídající její úrovni. Tou se zdála být druhá liga, mezi jejímiž účastníky byl pro rok 2011 také SK Tenis Tišnov. Rok před tím sice skončil v jihomoravské divizi až třetí, ale někteří oprávnění účastníci se startu ve 2. lize zřekli a Tišnovští využili možnosti je v soutěži nahradit. Při hledání posil pro ženskou část týmu došlo na obvyklou spolupráci s jihomoravským gigantem Prostějovem, která měla z minulých let již úspěšnou tradici. Pro mladičké tenisty, kteří by se ve vyšší věkové kategorii ještě v mateřském klubu neuplatnili, bylo již dříve hostování v tišnovských barvách nejednou vydařeným řešením pro obě strany. V roce 1996 se například ve zdejším dorosteneckém týmu objevil pozdější vítěz pardubické juniorky Jan Mašík, o pět let později Dušan Lojda, který dokonce v roce 2006 vyhrál juniorskou soutěž na US Open, a v družstvu dospělých pro změnu působil v roce 2004 Emanuel Řehola, který byl tehdy žákovským mistrem republiky.

Karolína Muchová nastoupila v sezóně 2011 za družstvo dospělých SK Tenis Tišnov v pěti utkáních skupiny C 2. ligy z celkového počtu sedmi. V Mladé Boleslavi hrálo družstvo bez ní a jeden duel se vůbec neuskutečnil, protože soupeř z Hradce Králové k poslednímu kolu do Tišnova nepřijel. Z pěti odehraných dvouher vyhrála Kája dvě, ze tří porážek byly ovšem dvě velmi těsné až po třísetových bojích (mimo jiné s bývalou tišnovskou hráčkou Michaelou Rullovou). Čtyřhra se dost často za rozhodnutého stavu již nehrála, takže v páru s Martinou Seyfertovou nastoupily pouze ke třem zápasům, z nichž dva vyhrály. „Kája zapadla do kolektivu podstatně starších spoluhráčů velice dobře,“ vzpomíná na ty časy Martina. „Zpočátku sice všem vykala a zdravila je ,dobrý den‘, ale rychle si zvykla, že jsme všichni kamarádi a tykáme si. Párkrát přijela i v týdnu a hrávaly jsme spolu tréninkové zápasy. Tenkrát jsem ji ještě porážela,“ dodává s úsměvem. S konečnou bilancí čtyři výhry a čtyři porážky byla nakonec nejmladší členka týmu procentuálně nejúspěšnější ze všech, protože zejména mužská část družstva tehdy na úroveň soutěže nestačila a u zbylých členů celku tudíž prohry převládaly nad vítězstvími. Z konečné 7. příčky pak Tišnov sestoupil zpět do divize.

Prostějovské působení olomoucké rodačky Muchové trvalo čtyři sezóny, poté se stala členkou menšího klubu TK PRIS Frýdek-Místek, v jehož barvách vyhrála v roce 2014 s velkým přehledem dorostenecké mistrovství republiky v Pardubicích. Vítěznou trofej jí tehdy předával slavný americký trenér Nick Bollettieri, který osobně sledoval finálové zápasy. Není bez zajímavosti, že chlapeckým šampiónem juniorky se tehdy stal Zdeněk Kolář z  nedaleké Bystřice nad Pernštejnem. Po tři sezóny 2016–18 pak byl domovským klubem Karolíny Muchové TK PRECHEZA Přerov, dnes je členkou I. ČLTK Praha a v mateřském areálu na Štvanici prý občas ráda konzultuje některé záležitosti i s Janem Kodešem. Wimbledonský vítěz z roku 1973 se ostatně netají tím, že má pro Kájin tenis velkou slabost a že její zápasy velice rád sleduje.

Václav Seyfert