Zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znalosti a vědění jsou odedávna základní…
30. výročí obnovení sokola
„VŠEM SOKOLŮM! Již jsme informovali o tom, že znovu vzniká Čs. obec sokolská. Neuvedli jsme ovšem, kam se mohou zájemci obrátit. Tuto chybu chceme napravit. Sokolové se mohou hlásit na adresách…“ Těmito slovy vybízel sokoly inzerát publikovaný 2. prosince 1989 v deníku Svobodné slovo. Sokolové se měli hlásit na adresy ses. Evaldové a br. Jandáska. Zmiňovaní dva společně s bratry Uhrem, Petrákem, Sejkem a sestrami Čížkovou a Gurskou byli v prosinci na sjezdu pražských žup ve velkém sále městské knihovny zvoleni členy přípravného výboru prvního sjezdu. Sjezd nemohl být obnovující, protože ČOS byla za minulého režimu zrušena, ale ustanovující – musely se schválit stanovy, aby Sokol získal právní statut. Tento první ustanovující sjezd, který dnes považujeme za začátek sokolské činnosti po sametové revoluci, se konal 7. ledna 1990 na pražském výstavišti, tehdy ještě stále s názvem Park kultury a oddechu Julia Fučíka.
Takto informuje o obnovení Sokola na svých stránkách česká obec sokolská: V Tišnově se obnovení Sokola začala věnovat skupina kolem bratra Antonína Jeřábka. Základem členstva se staly oddíly zdravotní a rekreační tělesné výchovy, které působily pod ČSTV. Jednota Sokol Tišnov byla v ČOS zaregistrována v r. 1992. Dalších téměř 9 let probíhala jednání o navrácení sokolského majetku vč. sokolovny, ale to už je jiná kapitola.
Naše sokolská jednota se k oslavě tohoto výročí připojila uspořádáním sokolské akademie v neděli 9. 2. 2020. Zároveň jsme oslavili 90 let od otevření sokolovny po požáru v r. 1929. A také 110. výročí od uskutečnění sokolského krajského sletu v Tišnově. Slet byl dvoudenní. Odehrával se v sokolovně a na původním hřišti za sokolovnou, které bylo pro slet vybaveno elektrickým osvětlením a bylo na něm vyznačeno 600 značek. Pro slet byly postaveny tribuny, ve školách byl zajištěn nocleh pro cvičence. Ženy sokolky vařily pro všechny v kuchyni ve staré sokolovně (zde je nyní Fit centrum). Byla to sláva veliká, patronaci nad sletem přijala okresní rada a tehdejší starosta města dr. Seyfert, který vítal přijíždějící sokoly. K tomu po tři dny vyhrávala Kmochova kapela.
Naše akademie byla mnohem prostší. Zúčastnilo se jí celkem 260 cvičenců z naší jednoty a z jednoty Sokol Lomnička. V hale SSK probíhal od 14 hodin pestrý program vystoupení všech oddílů. Po slavnostním nástupu a úvodním slově nastoupili lukostřelci se svým uměním. Ukázky ze cvičení a tréninků byly pro odlehčení střídány písničkami z pohádky Princové jsou na draka v provedení Karasova divadla. Na ploše se střídala cvičení dětí se cvičením seniorů a dospělých a na všech byla vidět radost z pohybu a nadšení. Karatisté předvedli své bojové umění i ukázku zápasu. Vrcholem představení bylo vystoupení dvou děvčat na zavěšené obruči a také silová gymnastika, kterou předvedli členové gymnastiky dospělých a spolu s hosty z TJ Sokol Lomnička. Na ploše cvičily celé rodiny a našly se i takové sokolky, které přišly do sokolovny o berlích. Berle odložily v šatně a pak zacvičily tři skladby bez jediného zaváhání. Z toho je vidět, jak jsou sokolové odolní a oddaní. Snažme se nést myšlenku Sokola i dále, neb ona tvoří poklad života jednoty, ona neklame, ona prosta jsouc ve své vznešenosti jako písnička lidová bude povždy teplem své prostoty hřáti srdce schopná vnímati krásu a povinnost! Nezná osobních a politických bojů, nezná okřídlených hesel třídního zápasu a volajíc k sobě všechny duše dobré vůle dává kvésti květu nejkrásnějšímu, lásce k vlasti a národu. (z valné hromady v r. 1910)
SOKOL = Sport – Občanství – Komunita – Osobnost – Laskavost
Silvie Pavlíčková
Další článek: U jarních potoků – Studánky a vodopády Tišnovska
Předchozí článek: Veselý březen ve vyhřátém ORATORU