Od Božích muk ke křížku

Od Božích muk ke křížku

Ráda bych se s Vámi čtenáři vydala na malé poprázdninové putování. Dne 27. července uplynul první rok, kdy odešel můj tatínek Jaroslav Jebáček.

Narodil se 6. října 1945 v nedaleké vesničce Pejškov, kam se vždycky rád vracel. V době, kdy se začala v Tišnově rodit firma Limova (nyní Vitar), byl jedním z prvních, kteří k jejímu rozvoji přispěli. Do povědomí se zaryl při své práci na zdejším finančním úřadu, kde si jako organizátor  mimopracovních výletů získal i přízeň svých kolegů zejména výlety na Výrovku.

Jeho velkým koníčkem v posledních letech bylo fotografování. A měl takový velký sen: detailněji a na fotografiích zmapovat region bývalého okresu Tišnov a jeho v přírodě postavené drobné stavby – Boží muka a křížky. Objel stovky těchto malých staveb. Cesty k nim nebyly vždy snadné, ale byly zajímavé tím, že se při nich setkával i s pamětníky, kteří přidali i nějakou tu vzpomínku. Své fotografie předvedl veřejnosti v dubnu 2019 v Galerii na schodech v Tišnově, v Železném a v Domově sv. Alžběty na Žernůvce.

Jeho cílem a snem bylo vytvoření publikace, co by ukázala lidem místa, která by neměla být zapomenuta. Chtěl je přiblížit i mladší generaci, a to pro ně dostupnou formou, kde k uvedení základního popisu a nadmořské výšky budou i souřadnice GPS. Zdravotní problémy mu umožnily shromáždit pouze rozsáhlou fotodokumentaci a napsat prolog pro vysněnou knihu. Možná se však, i díky Vám, čtenářům a redakci TN, podaří tatínkovo dílo časem zrealizovat.

Krátký úryvek z tatínkova prologu do jím zamýšlené publikace, který napsal pouhý týden před smrtí: „Co mě vedlo k této práci? Láska ke zdejšímu kraji a snaha zachovat v myslích lidí pamětihodnosti, které již často pomalu, ale jistě a nenávratně mizí. Při fotografování jsem se dostal na místa, kde jsem i přes svůj pokročilý věk nikdy nebyl a která jsou zajímavá…“

Závěrem chci poděkovat paní Janě Křížové a všem z Domácí hospicové péče Porta Vitae z Oblastní charity Tišnov, s jejichž pomocí mohl tatínek zůstat až do posledního dechu ve svém domě v Tišnově.

Eva Hančlová

Další článek:
Předchozí článek: