Jaké vidíte největší problémy dopravní infrastruktury v Tišnově?

Zeptali jsme se zastupitelů

Štěpán Pilný (zastupitel města, ANO)
Dopravní infrastruktura v Tišnově není pouze ve vlastnictví města, ale také Jihomoravského kraje, kterou spravuje jeho příspěvková organizace Správa údržby silnic JMK. Městu Tišnov se podařilo vyjednat a zařadit některé z komunikací na našem území do priorit Jihomoravského kraje, a proto dnes máme již vyřešenu ulici Brněnskou a na ulicích Riegrova a Černohorská se intenzivně pracuje, včetně budování nového kruhového objezdu.
V této souvislosti musím zmínit i nové komunikace z Tišnova na Drásov a Deblín. Celková koncepce dopravy v Tišnově je obsažena v generelu dopravy, který byl na základě místních podmínek a místního šetření za tímto účelem vypracován.
Naše zkušenost je taková, že řešení tématu dopravní infrastruktury je záležitostí dlouhodobou, která je spojena s vyčleněním velkého objemu finančních prostředků z veřejných rozpočtů. V následných obdobích bychom rádi přistoupili k řešení dopravní infrastruktury na území města, a to celkovou rekonstrukcí náměstí Míru. Jedná se o projekt, který má dát náměstí Míru nový význam a tvář a redukovat část dopravy centrem města včetně nákladní dopravy. Co se týká parkování v centru města a jeho blízkém okolí, tak se nám podařilo vyřešit neutěšený stav stálé obsazenosti parkovacích míst na obou náměstích instalací parkovacích automatů. Parkovací automaty slouží ku prospěchu všech od poloviny roku 2017. Před jejich zavedením nebylo možné v centru města, kde jsou situovány provozovny, úřady, poliklinika, pošta nebo finanční instituce, zaparkovat. Výtěžkem z parkovacích automatů je následně financován např. provoz SENIOR TAXI a jiné veřejně prospěšné činnosti.

Radmila Zhořová (zastupitelka města, ČSSD)
Nad dopravní infrastrukturou v našem městě se zamýšlím téměř každodenně. Jsem aktivní řidička a jezdím do školy přes dvě nejdůležitější a zároveň nejpalčivější místa v Tišnově. Nejprve projíždím velmi často komentovanou křižovatkou „U Humpolky“ a po jízdě kolem nádraží na mne ještě čeká nepříjemná silnice vedoucí náměstím Míru kolem kašny nahoru k základní škole. Křižovatkou u Humpolky jezdím velmi opatrně, obezřetně a s velkým respektem. Při vší úctě k panu architektovi si myslím, že není vyprojektována pro bezpečnou jízdu řidičů ani přechod chodců. Mám informace, že se o zlepšení komfortnosti křižovatky intenzivně jedná. Jsem za to velmi ráda a věřím, že dojde ke zlepšení provozu rychle, bez větších průtahů. Náměstí Míru, prostranství přímo před radnicí a parkoviště kolem pošty i polikliniky jsou z mého pohledu přinejmenším problematické. Zde vidím paradoxně větší problém po kostkách projít pěšky. A absolvovat cestu v lodičkách na podpatku je téměř nadlidské (naddámské) úsilí. Ano, vím, že je zpracována studie rekonstrukce náměstí, ale o realizaci se nám momentálně může asi jen zdát. Chápu. Zajištění finančních prostředků na tak velkou investiční akci není jednoduché. Tak snad v nějakém blízkém horizontu k opravě také dojde. Jsem ráda, že probíhají práce na rekonstrukci Riegrovy ulice a s tím dlouho očekávaného kruhového objezdu v místě další nemilé křižovatky směrem na Železné. Před pár lety došlo k opravě ulice Brněnská. Zda to však byla rekonstrukce zdařilá ve všech směrech, se mezi Tišnováky diskutuje stále. Velkou chloubou Tišnova a okolí je síť cyklostezek. Nejsem cyklista a už asi ani nebudu, ale snad alespoň moje vnoučata budou tuto nezanedbatelnou součást tišnovské dopravní infrastruktury brzy aktivně využívat.

Irena Ochrymčuková (zastupitelka města, KDU-ČSL)
Jak je zřejmé už z koncepce řešení dopravy – generelu – pro Tišnov z roku 2016, poloha města jako centra širokého okolí je pro otázky dopravy stálým základem. Číselně je zde vyjádřen pohyb vyjíždějících a přijíždějících osob a automobilů v možné kapacitě průjezdu. Jedná se o dopravu místní vedle regionální, včetně průjezdů nákladní dopravy určené zcela jinam. Několik páteřních krajských komunikací je ve správě SÚS jakožto krajské organizace, obsahují však svazkové a městské sítě všeho druhu (SVaK, plyn, internet). Investování do jejich oprav, údržby, potřebného osvětlení a zeleně je pak velmi spletité technologicky a logisticky, natož s možností dotací. Navíc poměrně sevřené centrum města nedává prostor k pohodlnému řešení objízdných tras. Je to zjevné při každé větší stavbě, kdy odklonění je sice možné, ale zatěžující sousední drobnější komunikace, a to i následnými opravami. Ochranný systém pro střed města a rezidentní části vzhledem k průjezdu těžké dopravy v blízkosti je vizí budoucnosti. Nicméně se podařilo úspěšně řešit např. parkování u nádraží a plány parkování nad centrem. Plynulosti napomáhá několik kruhových objezdů. Veřejnosti sloužící IDS JMK se osvědčil. Bylo by dobré k němu úže navázat možnosti pěší dopravy s přechody i v okrajových částech. Z hlediska cestovního ruchu by turista při návštěvě Tišnova přivítal spojení osobní nebo hromadné dopravy s pestřejším výběrem občerstvení a noclehu. Místní uživatelé cest  cyklistických čekají v jejich vyústění na zaparkování ke každodennímu použití.
Ve většině případů se u veřejných budov dosáhlo bezbariérovosti. Jako doplněk obslužnosti slouží senior taxi. Plánované investice a opravy jsou pro dopravu každoročně zařazeny do městského rozpočtu pod svým oddílem. Hlavním úkolem zůstává plynulý a bezpečný provoz.

Libuše Čermáková, Jiří Dospíšil, Tomáš Havlát, Zdeněk Kunický, Aleš Navrátil, Veronika Pozděnová, Martin Sebera, Pavla Veselá Hanusová (zastupitelé města, spolek MOST)
Odpovědí na otázku je následující pořadí problémů:
1) stav krajských komunikací – příjezd od kruhového objezdu do města, ul. Kukýrna a Lomnická, ul. Jungmannova;
2) těžká nákladní doprava z kamenolomu;
3) stav městských komunikací – ul. Husova, Horova, Havlíčkova, Vrchlického, polovina ul. Jiráskova a další;
4) kapacita parkování na sídlištích.
Dopravní infrastrukturu ve městě lze rozlišit podle charakteru (chodníky, cyklostezky, komunikace, parkoviště) a také podle vlastnictví (městská a krajská).
V nejhorším stavu jsou zcela jistě komunikace. Provoz, který se na jejich stavu každý den podepisuje, významně narůstá, a je proto důležité do oprav periodicky investovat. Jsme tedy rádi, že se po dlouhých letech společnými silami města, vodárenského svazku a kraje podařilo vyřešit legendární a ostudné „tišnovské kostky“ na krajských komunikacích – ul. Brněnská a nyní na ul. Riegrova a Černohorská. Město dále v minulých letech provedlo kompletní rekonstrukci Za Mlýnem, na ul. Kvapilova a Smíškova, ul. Dobrovského a ul. Družstevní. Připravuje se rekonstrukce náměstí Míru a  rekonstrukce ul. Husova. Studie rekonstrukce rovněž existují pro ul. Vrchlického, Havlíčkovu a Horovu. Vybudována byla dvě velkokapacitní parkoviště u nádraží pro více než 200 vozidel. (více na www.promenytisnova.cz)
Na jiném místě tohoto vydání TN se též dočtete o petici za odklonění těžké nákladní dopravy z centra města Tišnova. A především je důležité vnímat a řešit mobilitu jako celek. Rolí města je i vytváření podmínek pro jiné druhy dopravy než jen automobilové. Z toho důvodu je třeba opravovat chodníky, udržovat a rozvíjet cyklostezky a nadále spolupracovat s odborníky pro oblast dopravy a urbanismu a také udržet pozici koordinátora městské mobility a zůstat aktivním členem spolku Partnerství pro městskou mobilitu.

Karel Souček (zastupitel města, ODS)
Rád bych uvedl rozdělení a ujasnění pojmu dopravní infrastruktura. Ta se rozděluje na letiště, vodní cesty, dráhy a pozemní komunikace. Nevím, zda zmiňovat leteckou dopravu, ale menší letiště v Tišnově by určitě pomohlo přepravě osob a rychlejšímu spojení se světem. Pro nejbližší okolí je nutné pamatovat i na zázemí pro vrtulníky jak soukromé, tak i záchranářské. Protiváhou k letecké (osobní) dopravě by ovšem bylo nutné využít lodní dopravu, zejména pro transporty objemnějších a těžších nákladů.
Pokud by se podařilo ušetřit v některých kapitolách městského rozpočtu, např. v kapitole životního prostředí, a zároveň by se šikovně využilo dotací a grantů, jistě by nebylo nepřekonatelnou překážkou splavnit naši řeku. Bylo by nutné opravit jezy, prohloubit koryto a postavit lodní výtahy, ovšem tak bychom mohli dosáhnout jedinečného napojení Tišnova na Černé moře!
Vlakové spojení, které v současné době využíváme, se mnohým jeví jako dostatečné. Vlaky jezdí v časových intervalech, o kterých se nám před sto,
ani padesáti lety nezdálo. Jako správní vizionáři ale musíme uvažovat i o budoucích potřebách obyvatel našeho krásného města. Nemusí to být zrovna uvažovaný železniční tunel přes Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko až k Jaderskému moři.
Začal bych myšlenkou na provozování PTKHD (první tišnovské kolejové hromadné dopravy) na trase Tišnov hl. nádraží – Trnec. Jedná se o stávající vlečku do čebínské rozvodny, pro nás starší trať bývalé „tišňovky“. Na trati by mohlo být 4–5 zastávek a pro významnou část Tišnova by řešila problémy s dopravou.
Pro tuto realizaci je ale nutné vyjednat na krajském úřadě zařazení do IDS JMK. Na pozemní komunikace už mi bohužel nezbývá prostor, ale o výstavbě kruhových křižovatek, rekonstrukcí ulic, ostrůvků a přechodů pro chodce jistě napíší ostatní zastupitelé.