Dopravní infrastruktura Tišnova

Změny a výzvy v rozvoji města

Tišnovské noviny informují o opravách dopravní infrastruktury pravidelně. Samotného tématu dopravy v ulicích Tišnova jsme se v posledních dvou letech dotknuli zevrubněji již dvakrát. Nejprve jsme zaostřili na hříchy nás, účastníků silniční dopravy, kterých se dopouštíme v roli řidičů, cyklistů nebo chodců (TN 03/21 – Piráti ve městě). Nedávno jsme pak poukázali na problematiku těžké nákladní dopravy zejména z lomu Rosa u Lomničky a jejího dopadu na stav tišnovských ulic (TN 12/21 – Lom). Na toto druhé téma nyní navazuje následující zamyšlení nad situací a budoucností dopravní infrastruktury města. Průvodcem k této otázce nám tentokrát byl místostarosta města s gescí dopravy Aleš Navrátil.

Dopravní infrastruktura, tedy síť silnic, chodníků a stezek, tvoří neuronovou síť města, bez níž by každá aglomerace úspěšně zkolabovala. Základním heslem dopravní politiky na lokální i širší úrovni je proto prostupnost. A zajištění jejího hladkého průběhu je podřízeno plánování a tvorba sítí dopravní infrastruktury. V případě urbanizované krajiny se ovšem musí srovnávat předindustriální osídlení a výstavba s požadavky současné  automobilové i bezmotorové dopravy, ale i důrazy na životní prostředí, což vynáší další klíčové karty témat bezpečnosti, environmentálních dopadů a životního komfortu obyvatel.

Těžká doprava v centru
Dlouhodobá uzavírka ulic Riegrova a Černohorská vyhnala na poslední měsíce těžkou nákladní dopravu z problematických míst centra. To však znamenalo jen upozadění, nikoliv vyřešení stálého klíčového problému dopravní infrastruktury Tišnova, který představuje absenci plnohodnotného a málo problematického severojižního průtahu. Vklínění rezidenčních částí města mezi Květnici a Klucaninu neponechalo volný prostor pro komunikaci s malým kontaktem se zástavbou. Zejména proto, že intenzita dopravy současnosti nebyla v době výstavby města vůbec tušená.

Vedle běžné osobní dopravy, která je v tomto ohledu spíše nárazově soustředěná na ranní a odpolední špičku, je však klíčovým problémem města neexistující alternativa pro odvoz kameniva těžkou nákladní dopravou z lomu Rosa v sousedství Lomničky, než je cesta ulicemi Tišnova. I s krátkodobým výhledem pokračování těžby a dopravy na „pouze“ dalších 15 let vnímají představitelé města návrat „statu quo“ po otevření obnovených ulic jako nepřijatelný. Jelikož ale stávající SJ průjezdy městem v trasách silnic 377 a 3773 jsou ve vlastnictví Jihomoravského kraje, je pomyslný míč
na této straně hřiště. „Naším zájmem je vyloučení těžké nákladní dopravy z centra města, a s požadavkem na řešení této situace se proto chceme obrátit na odpovědné představitele Jihomoravského kraje,“ uvádí tišnovský místostarosta Aleš Navrátil. „Na podporu naší vyjednávací síly nyní organizujeme petici občanů, kterou mají možnost svým podpisem podpořit všichni, jichž se problematika dopravní zátěže postižených lokalit dotýká. Tímto formátem aktivity občanů se bude zabývat i zastupitelstvo JMK a věříme, že tím spíše bude požadavek na aktivní a urychlené řešení našeho problému brán vedením kraje vážně,“ doplňuje Aleš Navrátil.

Město má pro řešení tras těžké dopravy navrženy tři varianty. A je třeba říci, že první dvě představují stavební řešení potřebné pro území i z hlediska dlouhodobého výhledu dopravní obslužnosti a prostupnosti. „V první řadě je třeba říci, že pro nás není zodpovědným řešením pouhé odsunutí problému na jiné obce tím, že budeme trvat na zákazu vjezdu těžké dopravy do centra,“ prezentuje Aleš Navrátil návrhy, o nichž chce město jednat.  “První variantou je spojení dobývacího prostoru dopravně s křižovatkou silnic 387 a 385 u Předklášteří. Toto řešení je sice nepřijatelné pro Předklášteří, ale vzhledem k tomu, že se lom nachází na jeho katastru, je namístě, aby se tato obec chovala ke svému okolí zodpovědně, a nikoliv tak, že se jí tento problém netýká.“ Pro budoucnost by však toto spojení představovalo i významnou dopravní spojku mezi obcemi na obou březích Svratky.
„Druhou možností je výstavba spojení mezi ulicemi Lomnickou a Černohorskou, pro které je v územním plánu města vymezen dopravní koridor za  poslední zástavbou Na Honech. Ten odvede dopravu ze silnice III. třídy na silnici II. třídy, a také od školských zařízení na nám. 28. října a Riegrově.“ Může tak být alespoň částečným regulátorem zklidnění současné dopravy v místě. „Město má tuto komunikaci zatím v plánu jako místní, je však možné, že se v jejím případě v rámci jednání s krajem podaří docílit dohody o ní, jako stavbě krajského významu. Třetí možností je pak převedení dopravy na železnici a odvoz lomového kamene za využití vlečky,“ vypočítává Aleš Navrátil varianty, o nichž jsme se zmiňovali už dříve. „Pokud z  následných jednání vyplyne i jiné možné řešení, které přispěje ke zklidnění nákladní dopravy v centru Tišnova, jsme připraveni o něm diskutovat.“

(Ne)bezpečná místa
Výzvou pro řešení bezpečné dopravní infrastruktury je i hledání optimalizace v lokalitách, které zůstávají konfliktními nebo málo komfortními pro účastníky městské dopravy.

Velmi kriticky hodnoceným místem zůstala i po rekonstrukci známá křižovatka Dvořákovy a Brněnské u Humpolky. Nad málo přehledným řešením iniciovalo tedy vedení města komplexní pracovní schůzku 1. 2. 2022 prakticky všech zainteresovaných subjektů, které se mohly profesně a odborně k problematice zvýšení bezpečnosti této křižovatky vyjádřit. „Pozvali jsme k jednání SÚS, projektanta, Městskou policii, Dopravní inspektorát Policie ČR, silniční správní úřad, odbor správy majetku města, mě jako gestora dopravy, Štěpána Pilného jako gestora bezpečnosti a dopravního specialistu Ing. Smělého z VUT, celkem třináct osob,“ zmiňuje Aleš Navrátil. „Byly pojmenovány dva problémy, a to zlepšení rozhledu pro vozidla jedoucí z ulice Brněnská. A zvýšení bezpečnosti přecházejících směrem k Dvořákově nahoru. Finálním řešením, na kterém jsme se všichni shodli, bude umístění STOPky ve směru od Humpolky, jasné vodorovné značení pruhů shora z Dvořákovy ulice a snížení rychlosti na 30 km/h, osazení radaru pro měření rychlosti a sběr informací. Tato opatření zpracuje projektant křižovatky Ing. Bayer po konzultaci s Ing. Smělým. Snahou je, abychom to řešení uvedli v život do prázdnin dříve, než se otevře kruhový objezd na Riegrově, než ta doprava opět zhoustne. Následně bude probíhat monitoring situace, zda je nové řešení funkční nebo bude třeba ho nějak doplnit.“

Nedaleko od křížení čeká ulici U Humpolky další bezpečnostně-technické řešení, tentokrát pro nový přechod pro chodce, přes tento frekventovaný průtah. „Řešení nových přechodů představuje stavební zásah do vozovky, jejichž součástí je rozdělení středovým ostrůvkem. Obdobným způsobem jsou již řešeny přechody na Lomnické ulici u autobusové zastávky k CSS nebo na nám. 28. října u ZŠ, “ uvádí jedny z priorit blízkých realizací Aleš Navrátil.

Obdobné technické řešení pak čeká ještě dlouho diskutovaný přechod u autobusové zastávky na Kukýrně. „Překážkou, která stojí za dosavadní absencí dočasného přechodu pro chodce, bylo stanovisko Policie ČR, protože situování přechodu při současné poloze autobusových zastávek nesplňovalo kritéria potřebné přehlednosti a bezpečnosti,“ dostává se mi vysvětlení peripetií s tímto místem. „Dopravně-projekční expertíza nakonec našla vhodnější umístění zastávek a v současné chvíli se pracuje na vytvoření projektové dokumentace, tudíž i na tomto místě lze očekávat výhledově realizaci opatření pro zvýšení bezpečnosti obyvatel,“ doplňuje Aleš Navrátil.

Pohyb a parkování
Významným zkapacitněním parkovacích ploch u vlakového nádraží a v ulici Na Loukách byl významně eliminován ještě nedávno největší problém města spojený s parkováním množství aut řidičů do města pouze přijíždějících nebo dále pokračujících hromadnou dopravou. I tak vnímám slabiny parkovacích a dopravně obslužných kapacit na dvou lokalitách – u ZŠ nám. 28. října a u nemocnice.

Neuralgickým bodem zůstává otázka spojená s parkováním v okolí ZŠ na nám. 28. října. Současný stav brzy z rána zaplněných parkovacích ploch v kombinaci s ranní špičkou nynější veškeré dopravy soustředěné touto ulicí a zastavováním aut rodičů s dětmi I . stupně je opravdu složitý. „My tu situaci samozřejmě monitorujeme a připravujeme kroky ke zvýšení bezpečnosti, byť to bude až v souvislosti s rekonstrukcí ulice Dvořáčkovy, která nás teprve čeká,“ komentuje otázku Aleš Navrátil. „Prvním krokem už bylo prodloužení doby bez poplatku pro parkování na nám. Míru až do osmé hodiny ranní, kde je možné pohodlně zastavit,“ uvádí směrem k autům parkujícím u školy pro výstup školáků. „Nyní se zpracovává nové dopravní značení tak, aby u ZŠ fungovalo parkoviště v režimu K+R v ranní a odpolední hodiny, jak to provoz školy a družiny potřebuje. Třetím odlehčovacím opatřením je připravované zpoplatnění parkování v ulicích Dvořáčkova a Ráboňova, včetně již funkčního zákazu stání po pravé straně, které by mělo přinést kýžené  odblokování.“

„Problém parkování návštěvníků nemocnice“, o němž jsme zevrubně mluvili s vedoucím strážníkem městské policie v TN 03/21, „výrazně vyřešila výstavba ambulantního traktu, ke kterému přináleží i adekvátní nová parkovací plocha,“ vysvětluje Aleš Navrátil posun v problematice, který nemuseli dosud všichni zaznamenat. Z vlastního zjištění pak mohu potvrdit, že složité parkování v ulici Na Rybníčku odpadá, neboť nové parkoviště skýtá dostatek míst, volných i v tak exponovaném čase, jakým je např. pondělní dopoledne. Parkoviště slouží pro krátkodobé návštěvy, pro delší zastavení je zpoplatněno.

„To, k čemu bych chtěl vyzvat všechny občany Tišnova,“ uvádí Aleš Navrátil palčivý problém, „je potřeba reflexe skutečnosti, že doprava velmi zhoustla. Dnes již většinou není na rodinu jedno auto, ale veřejný prostor není nafukovací. Takže je potřeba se zamyslet nad tím, jestli já jako uživatel společného veřejného prostoru ulice mám možnost primárně parkovat na svém pozemku, tak bych měl pomoci tomu společnému, a začít parkovat na vlastním pozemku. Zatímco ten venkovní ponechám těm, kdo sem přijedou na návštěvu, protože ti jinou možnost nemají.“

Veřejná hromadná doprava
S nemocnicí souvisí vedle její dostupnosti auty „nevyřešené spojení s uzlovými dopravními body pro návštěvníky, kteří do Tišnova přijíždějí  hromadnou dopravou,“ zmiňuje ředitel nemocnice Bořek Semrád. Pěší dosahování nemocnice např. od nádraží je těžko představitelné, a tak otázka potřebnosti zřízení a provozování místní hromadné dopravy v Tišnově ve vztahu k takto odříznutým lokalitám se najednou jeví jako ne zcela nepotřebná.

„My máme analýzu plánu místní hromadné dopravy ve svém programovém prohlášení,“ zmiňuje Aleš Navrátil politický zájem vedení města, „a proto se možnostmi její realizace zabýváme.“ Vedle zpracování jistého návrhu možného vedení tras městem, který je v dokumentu Koncepce dopravy, „budeme hledat především společnou řeč se společností KORDIS, která je z pověření kraje koordinátorem dopravy, ve vazbě na trasy stávajících linek  IDS JMK z a do okolních obcí. Protože máme aktuálně opět vysoutěženo provozování Senior taxi, není koncept místní dopravy sice akutní, ale je dobré, když na něm co nejdříve budeme pracovat.“ „V tomto ohledu dochází např. k budování infrastrukturních prvků, jako jsou bezpečné zastávkové zálivy a nástupiště. Příkladem je nová zastávka na Trnci a zastávka Na Rybníčku na Brněnské, v plánu je zastávka na Riegrově ve vazbě na přístup do nemocnice.“

Nabízí se pak otázka, zda pro zřízení místní dopravy nezískat i sousední obce, s nimiž Tišnov prakticky tvoří souvislou aglomeraci. Minimálně co se týče Předklášteří a Hradčan.

Pěší na cestě městem
Přiznám se, že jestli mne něco na infrastruktuře Tišnova jako města překvapilo, byla absence chodníků v řadě ulic rezidenční části města. Prvek, spíše typický pro malé vsi, tzv. smíšený provoz aut a pěších na jedné komunikaci, mne vedl k otázce, zda má město v plánu tento, z pohledu moderního důrazu na bezpečnost pěších v silničním provozu, nedostatek odstranit.

„Pro nás je v tomto ohledu vždy na zvážení, zda je v dané ulici chodník potřeba, protože ten představuje další zpevněnou plochu se všemi negativy, která s sebou zadláždění města nese. Proto pro ulice, kde se chodníky nyní nenachází, příkladně Vrchlického nebo Smetanova, zvažujeme vhodná řešení. To představuje např. řešení chodníku po jedné straně ulice s ponecháním zeleného pásu po straně druhé,“ vysvětluje pohled vedení města Aleš Navrátil. „Prioritním zájmem z hlediska bezpečnosti chodců je pro nás rozšiřování zón s max. povolenou rychlostí 30 km/h, což potom vytváří podmínky pro možnost ponechání smíšeného pohybu vozidel a chodců v dané ulici.“

Důležitým prvkem pohybu pěších je spojení města bezpečnými trasami s okolními obcemi. Tato spojení jsou využívána pro cesty do školy nebo do práce. Chodníkem nebo stezkou „má dnes Tišnov spojení se všemi blízkými obcemi s výjimkou Lomničky. Se zástupci Lomničky jsme v kontaktu, přičemž obec má zpracované varianty, ale na trase z Honů podél silnice, což představuje nejkratší vzdálenost mezi oběma obcemi, se dosud nepodařilo vyřešit majetkové otázky pro možnou výstavbu souběžné bezpečné stezky nebo chodníku. Nemá přitom smysl vytyčovat nebo budovat stezku v trase, kterou nebudou občané používat, protože jim cestu namísto usnadnění ztíží.“ Tento úsek dopravní infrastruktury zůstává otevřený s potenciálně nebezpečnými situacemi interakcí mezi místními chodci a řidiči.

Cyklistická síť
Jelikož v našich podhorských podmínkách není kolo všudypřítomným běžným každodenním dopravním prostředkem, jsme obětí častého mylného spojení cyklista = turista a cyklistika = volný čas. To s sebou nese negativní vnímání cyklistů v dopravě („kteří spěchajícím do práce akorát překáží“) a pramalé pochopení pro potřebu budování zvláštních cyklostezek a koridorů, zvlášť pokud jde o stezky smíšené s pěšími („cyklista na chodník nepatří“). Ačkoliv už jsme se i tohoto tématu v TN dotkli, máme se jako občané v tomto ohledu mnoho co učit. Cyklistice jako způsobu šetrné, rychlé a bezpečné dopravy na malé vzdálenosti musí patřit budoucnost, ale bez souvislých a logicky vedených stezek si do automobilového mumraje troufnou jen odvážní.

V Tišnově zatím vznikly dílčí části plánované sítě stezek, jak pro průjezd městem, tak pro dopravu do důležitých bodů centra. V okolí řeky Svratky je  situace snazší, proto zde již stezky propojují koupaliště a Březinu s Předklášteřím a Trmačovem ve směru na Štěpánovice. „Zatím chybí adekvátní severojižní průjezd městem,“ jak při jedné z našich dřívějších debat nad tématem cyklistiky připustil starosta města Jiří Dospíšil. „Jako nejvhodnější  se ukazuje možnost využití ulice Na Rybníčku,“ doplňuje. Existující dopravní koncepce předpokládá možnost spojení právě touto ulicí okolo  nemocnice mezi areálem pod Klucaninou a stezkou ze Železného s již vybudovanou cyklostezkou na Brněnské a jejím propojením se směry na Předklášteří, Březinu a Drásov.

„Je naším zájmem pospojovat existující části cyklostezek tam, kde postrádáme návaznost,“ doplňuje Aleš Navrátil. „K řešení je pokračování cyklostezky pod Trncem okolo hradčanské zastávky ve směru na Drásov, které chybí. Tento projekt si vzal za svůj svazek obcí, protože se jedná o významné regionální propojení na již existující síť stezek pod Čebínkou, v okolí Kuřimi a ve směru na Brno.“

V rámci cyklistické sítě je přitom nejdůležitější bezpečné překonávání frekventované silnice č. 385. „Jsem rád, že se podařilo zrealizovat zprůjezdnění podchodu u Červeného mlýna,“ čímž vzniklo bezpečné spojení města s trasami u koupaliště a kolem Svratky. Další dva problémové body na této silnici jsou v Předklášteří při stezce okolo Loučky a pod nádražím u Hradčan. „V Předklášteří je navržen podjezd pod komunikací využívající širší břeh řeky pod mostem,“ ukazuje mi Jiří Dospíšil možné řešení zpracované pro toto místo. „V loňském roce jsme schválili na Radě obce vypracování studie proveditelnosti. Předběžně jsme tento záměr konzultovali na Povodí Moravy, tak i se Správou a údržbou silnic. Studii jsme zadali firmě APC silnice, která na tom nyní pracuje. Pokud by šlo vše hladce, navážeme okamžitě zpracováním PD a povolením stavby,“ doplňuje informaci Petra Bendová, starostka obce Předklášteří.

V Hradčanech se nabízí obdobné řešení podél potoka Lubě. Přes ten vede před obcí silniční most a pod vozovkou by tak byl možný podjezd či podchod, který by otevřel bezpečné pokračování trasy od hradčanského nádraží směrem na Březinu.

Aktuální seznam úkolů
„Pro nás je důležité z hlediska plánování obnovy ulic, že Svazek vodovodů a kanalizací schválil nový dokument, který pojmenoval priority svazku v rámci obnovy sítí vody a kanalizace,“ uvádí nakonec Aleš Navrátil nejbližší výhled prací města. „Náš plán tak bude většinou navazovat. na svazkový. Nejbližší úkoly se budou týkat obnovy Husovy, Jungmannovy a Halouzkovy ulice, připravujeme rekonstrukci náměstí a s tím souvisí i křižovatka na nám. 28. října, kde dojde ke změně směru hlavní silnice na Riegrovu. Máme připravené studie revitalizace Horovy a revitalizaci celého sídliště Pod Květnicí. V šuplíku je toho řada. V rámci dopravní infrastruktury nás v Tišnově čeká ještě spousta práce.“

Plány dopravní infrastruktury jsou dostupné v dokumentu Dopravní koncepce, který naleznete mezi Strategickými dokumenty na webu města.

Vladimír Vecheta