110 let fotbalu v Tišnově – 2. část: Osobnosti

Za 110 let své existence vyprodukoval tišnovský fotbal také několik osobností, které se prosadily i na celostátní úrovni. Pojďme se projít malou galerií těch nejzajímavějších, ať už půjde o hráče nebo přední funkcionáře odchované zdejším klubem.

Prvoligoví odchovanci
Prvním tišnovským fotbalistou, který své sportovní snažení dotáhl až do nejvyšší domácí ligy, byl František Hanák. Začínal v Podhorácké Slavii, za kterou i z postu středního záložníka nastřílel v 84 utkáních 71 branek. Od roku 1939 působil v AFK Tišnov, který hrál v té době I. B třídu, o rok později byl u postupu týmu do vyšší soutěže, a to nejčastěji již jako průbojný útočník na pravém křídle. V létě 1941 si Hanáka vyhlédl prvoligový SK Židenice (dnešní Zbrojovka Brno), v jehož barvách absolvoval nejprve zápasy Českého poháru a třikrát nastoupil i v lize. V prvním utkání na Kladně hned
přihrával na gól, v tom druhém proti Olomouci sám skóroval. Následovalo ovšem přerušení všech her v důsledku stanného práva, po jehož ukončení byl František Hanák zapůjčen do divizní Sparty Brno. Než se tu stačil usadit, byl pro změnu totálně nasazen do německého Wernau nedaleko Stuttgartu a k překvapení všech se pak již nevrátil do brněnských Židenic, nýbrž zpět do tišnovského AFK. Hrál tu ještě i během 50. let, kdy se současně podílel jako člen výboru i na funkcionářské práci. Těžká nemoc ukončila jeho život v pouhých 43 letech.

Na jeho tažení do první ligy navázal po zhruba 40 letech Miroslav Steinhauser. Začínal v tišnovské přípravce, poté působil ve starších týmech převážně pod vedením Pavla Mužíka, který mu díky své známosti s legendárním brněnským trenérem Haraštou záhy zajistil přestup do Zbrojovky. Tady Mirek postupoval přes C a B družstvo až do role kapitána prvoligového dorostu, odkud si jej tehdejší trenér Brückner vytáhl do ligového A týmu dospělých. Debutoval při zápase v Chebu a na jaře 1983 pak vstřelil i svou jedinou prvoligovou branku do sítě brankáře pražské Dukly Stromšíka. Nebýt toho, že Zbrojovka v oné sezóně sestoupila a pak několik let marně usilovala o návrat do nejvyšší soutěže, byla by bilance Miroslava Steinhausera v prvoligových statistikách rozhodně rozsáhlejší než 14 odehraných utkání. Po zdárném ukončení studia na brněnské právnické fakultě Steinhauser narukoval do divizní RH Znojmo a tohle město se postupně stalo jeho domovem. Vrátil se sem ještě jednou už jako civilní hráč, postupně se stal i trenérem a vedoucím střediska mládeže, oceněným za rok 2014 i v celostátním měřítku. Mezitím ještě dohrával aktivní kariéru hned v několika klubech – ať už to byly Prušánky, Ratíškovice, Mikulov, rakouské Litschau či řada dalších.

Funkcionáři
Málokdo ví, že z řad AFK Tišnov vzešel i jeden z pozdějších předsedů Československého fotbalového svazu, v těch časech nazývaný Ústřední sekce kopané. Byl jím Rostislav Major, meziválečný aktivní hráč AFK, současně výborný atlet, lyžař či sokolský cvičitel. Téměř celou 2. světovou válku strávil jako vězeň v koncentračním táboře v Dachau, po ní se usadil v Praze a v únoru 1952 se stal prvním mužem československého fotbalu. V této roli absolvoval nejen tehdy legendární výjezd do Moskvy, ale také – bohužel velmi neúspěšné – mistrovství světa ve Švýcarsku 1954.

Z renomovaných funkcionářů nebyl jediným, který se prosadil i na vyšších postech. V šedesátých létech minulého století byl předsedou tehdejší Jihomoravské fotbalové župy František Smažil, a když se v bouřlivém období 1968–69 vážně uvažovalo o zřízení samostatného Moravského fotbalového svazu, byl rozhodně ve hře i o obsazení této funkce.

Mistr republiky
AFK Tišnov má i svého fotbalového mistra republiky, byť „pouze“ v dorostenecké věkové kategorii. Zdejší odchovanec Karel Pohanka o pár let později než Steinhauser do jisté míry kopíroval jeho fotbalovou cestu mládežnickými týmy brněnské Zbrojovky. Na stálý post dorosteneckého kapitána to sice nedotáhl, ale zase byla jeho kariéra zúročena titulem mistra Československa v sezóně 1987/88. Brněnský tým tehdy vyhrál českou dlouhodobou část soutěže a poté ve federálním finále přehrál Duklu Banská Bystrica po výsledcích 3:3 a 1:0. Karel se po přesunu do „béčka“ dospělých začal potýkat s vrozenými astmatickými problémy, které jeho působení ve vrcholovém fotbale bohužel předčasně ukončily. Hrál pak ještě v několika menších klubech včetně Tišnova, kde po nějaký čas vykonával i funkci předsedy AFK.

Reprezentant
V říjnu 2004 se tišnovský fotbal dočkal dokonce svého zástupce v „dresu se lvíčkem“. V družstvu České republiky do 19 let nastoupil (vedle například Fenina nebo Holka) v utkání proti Anglii v Norwichi i zdejší odchovanec Jiří Chlup, tehdy hráč FC Vysočina Jihlava. Střídal sice až v závěru zápasu, ale pak si zahrál ještě dvakrát proti Kypru, z toho jednou nastoupil v základní sestavě. Většinu své fotbalové dráhy strávil Chlup v jihlavských barvách, později hrál v Třebíči, Velké Bíteši či Náměšti a také získal dvě medaile – stříbrnou a zlatou – na mistrovství Evropy pracovníků vězeňské služby.

Václav Seyfert