Dopady průmyslového rybolovu

Dopady průmyslového rybolovu

ANEB CO OBNÁŠÍ, KDY Ž SI KOUPÍME MOŘSKOU RYBU

Proč je rybolov problém
Lidé lovili ryby a mořské plody odnepaměti. Dnes však množství úlovku není omezeno tím, kolik jsou rybáři schopni ulovit, ale tím, kolik ryb ještě zbývá. Rybářský průmysl používá stále sofistikovanější technologie, s jejichž pomocí dovede rybí populace ničit, a ani sám rybolov zpravidla není nijak regulován.

Při rybolovu se však nechytají jen ryby, které se zkonzumují, ale i miliony dalších mořských živočichů. Tyto úlovky (bycatch) jsou nevyhnutelnými oběťmi rybářského průmyslu. Je jich šestkrát víc než živočichů, kteří se využijí. Kvůli těmto hrozbám je rybolov největším zdrojem mortality mnohých mořských druhů jako například žraloků, ploutvonožců, mořských želv, kytovců a mořských ptáků. Dobrým příkladem toho mohou být mořské želvy.

Dalším velkým problémem jsou ztracené či zahozené sítě a vlasce. Rybářské náčiní tvoří zhruba třetinu veškerého plastu v mořích, je ale pro mořský život mnohem nebezpečnější než jiný odpad, protože je stvořeno na zabíjení. Živočichové se do sítí a vlasců mají tendenci zamotávat. Poté se zpravidla uškrtí.

Dopady průmyslového rybolovu na změnu klimatu
Průmyslový rybolov má rovněž destruktivní dopady na zemské klima. Oceán produkuje 75 % kyslíku v atmosféře, z toho dvě třetiny produkuje fytoplankton (mikroskopické řasy). To tedy znamená, že fytoplanktonu vděčíme přibližně za každý druhý nádech. Zbylou třetinu produkují ostatní mořské rostliny. Ty však mizí kvůli lovu na dně, který ničí mořské porosty.  Proto jde o stejný problém jako odlesňování. Fytoplankton je zase existenčně závislý na exkrementech, které produkují ryby a další mořští živočichové, ti však mizí a společně s nimi mizí i fytoplankton.

Jak to celé vyřešit
Oceánské ekosystémy se mohou rychle obnovit, bude-li jim dán prostor. Podle OSN by bylo dobrým řešením vytvořit ve třiceti procentech světových oceánů rezervace s úplným zákazem lovu. Kdyby ryby měly oblasti, kde se mohou nerušeně rozmnožovat, bylo by jich víc a rybáři by měli větší úlovky. Nejlepší věc, kterou může každý z nás pro oceány udělat, je omezit nebo vyřadit ryby a mořské plody ze svého jídelníčku. Dnes se již vyrábí náhražky ryb, které jsou vyrobeny z mořských řas a mají podobné nutriční hodnoty (v řasách jsou rovněž například omega 3 mastné kyseliny).

Zdroje:
seashepherd.org
www.seaspiracy.org
www.zachranmeoceany.cz

Šimon Kostřica

Článek je dílem studenta ZŠ ZaHRAda
Redakčně kráceno 

Další článek:
Předchozí článek: