Mám ráda čistou vodu

Vydra říční – Lutra lutra je druhem vydry na území ČR. Dříve byla u nás hojná, kvůli narůstajícímu pronásledování pro kožešinu i kvůli škodám na rybách, regulaci a znečištění řek docházelo k jejímu hynutí. Až během posledních let její početní stavy opět vzrůstají a postupně se navrací do míst, odkud vymizela. Vydru jsem spatřil v Předklášteří u rybníka, na pobočných ramenech Svratky, objevila se ale také na jezírcích u Rohozce a u Všechovic. Je velice plachá, ráda migruje po regionu a spatřit ji lze za soumraku.

Jedná se o šelmu, dokonale přizpůsobenou životu ve vodě a po většinu roku žije samotářským životem. Při pohybu jí pomáhá hladká srst, o kterou náležitě pečuje. Má blány mezi prsty a široký ocas, který slouží jako velmi dobré kormidlo. Ušní boltce se ukrývají v srsti, nosní a ušní otvory pod vodou uzavírá zvláštní záhyb kůže. Dlouhé hmatové chlupy na čenichu umožňují orientaci v kalné vodě či při prolézání nor. Velké znečišťování a nenávist rybářů a rybníkářů v minulém století měly za příčinu její velký úbytek. V současné době patří podle naší legislativy mezi ohrožené druhy.

Potravou vydry jsou ryby, nepohrdne ale ani žábou, rakem nebo vodním ptákem. Je masožravec. Kořist vydra ve vodě pronásleduje, dokud ji neudolá, poté ji odnese na nějaké klidné místo na břehu. Často uloví staré nebo nemocné jedince, čímž pomáhá udržovat populaci zdravou. Denní příděl potravy může činit až jeden kilogram.

V jarních měsících na přelomu dubna a května rodí samice v noře jedno až tři mláďata, která se drží matky nejdéle do jednoho roku. Noru si vyhrabává na březích. Žije pouze vzácně v malých skupinkách, dožívá se patnácti až dvaceti let. Vydry jsou okouzlující vodní predátoři, ale zároveň i ohrožená skupina živočichů, která doplácí na znečištění vod a likvidaci mokřadů.

Josef Permedla