Cyrilometodějskou stezkou po Tišnovsku

Evropská kulturní stezka dorazila k nám

Místa spojená s velkomoravskou misí Konstantina a Metoděje máme spojená s místy jihovýchodní Moravy. Velehrad, Staré Město u Uherského Hradiště nebo Mikulčice jsou pojmy dobře známé, archeologicky prozkoumané a veřejnosti představené. Kromě tohoto koutu se k cyrilometodějské tradici hlásí i řada dalších míst, ať už z důvodu historické spojitosti, nebo místních tradic a legend, jako třeba Sázavský klášter, Rajhrad nebo Vítochov. Třetím možným pojítkem s dobou soluňských bratrů jsou pak svatyně a chrámy zasvěcené sv. Klimentovi. Ostatky tohoto třetího nástupce apoštola Petra s sebou nesli při své velkomoravské práci oba bratři Konstantin a Metoděj do Říma, a tak jak víme ze způsobu zasvěcování kostelů světcům, je možné, že na místech, která byla spojená s jejich působením a následnou tradicí, byly chrámy zasvěceny tomuto světci. A právě patrocinium kostela sv. Klimenta je pojítkem Tišnovska s cyrilometodějskou tradicí.

Sv. Kliment u Lipůvky
Máme samozřejmě na mysli známý pahorek Klimentek u Lipůvky, kde se nachází dnes už ruiny někdejšího kostela sv. Klimenta.

Jak historie zmiňuje, nacházela se na tomto místě snad už od 10. stol. ves nazývaná Opatovice, v majetku opatovického kláštera z Polabí. Kromě toho šlo zřejmě o křižovatku cest spojujících právě Polabí s jižní Moravou na známé Trstěnické stezce a také spojnici se starověkým železářským centrem v Olomučanech v Krase. Kostel sv. Klimenta přežil svou ves a byl farním kostelem i pro obyvatele nově založené Lipůvky až do svého zrušení josefinskými reformami. Teprve poté se proměnil v pustnoucí ruinu a dnes zde najdeme již jen zasuté zdi a základy. Zájem o místo přišel znovu s renesancí tradic a v posledních desítiletích se místo stalo vyhledávanou poutní i výletní lokalitou. Z kamenů ruin byl postaven venkovní oltář a sedátka pro příležitostné bohoslužby, kamenný kříž doplnil dřevěný. Nedaleká Petrova studánka pod polem byla zastřešena a její okolí upraveno lavičkou a dosázeno novými stromy. Samotný pahorek je chráněný významný krajinný prvek jako stepní botanická lokalita.

Tristní z hlediska návštěvníka je ovšem situace, že posledních 200 m od studánky na samotný Klimentek je každoročně znovu a znovu prošlapávaná  cesta přes obdělávané pole, letos např. ve vzrostlé kukuřici. Není to jistě v pořádku ani pro hospodařícího zemědělce, ani pro turistu. Snad se v budoucnu najde vhodný kompromis, jak zajistit trvale schůdnou cestu.

Evropská kulturní stezka
Když na prahu léta tohoto roku navštívili Tišnov poutníci v rámci pouti k výročí sv. Ludmily, v kontextu zprávy byla informace, že putují po Cyrilometodějské stezce. Z informace od paní Martiny Janochové ze Zlína, která řídí stálý sekretariát Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje, z. s. p. o., tak šlo o první vlaštovku pozdějšího plánovaného vyznačení stezky vedoucí z moravského Velehradu až na Levý Hradec u Prahy. Během léta se pak objevily emblémy Cyrilometodějské stezky na orientačních tabulích rozcestníků turistických značených cest, které sem umístil Klub českých turistů. A protože se tak Tišnov potichoučku napojil na velký kulturní projekt, zmíníme, kde jsou jeho kořeny.

Na počátku stojí projekt Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. Cyril a Metoděj, autentický příběh naší země (www.cmstory.cz; fcb @cmstory.cz) z let 2013–16. Šlo o turistický produkt motivující turisty k návštěvě Zlínského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, i příhraničních regionů a míst spojených s velkomoravskou misí. Úspěch a efekt spolupráce byly tak velké, že se v ní pokračovalo projektem Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje (EKSCM). Propojuje partnery z míst, kudy misie procházela, kudy se cyrilometodějská tradice a vzdělanost dále šířily nebo která jsou ohniskem současné cyrilometodějské úcty. Nyní už sdružuje subjekty ze sedmi zemí Evropy. V roce 2021 získal projekt i certifikát Kulturní stezka Rady Evropy. Viz www.cyril-methodius.cz, fcb @cyrilometodejskastezka.cz

Cyrilometodějská stezka
Jedním z výstupů projektu jsou značené pěší trasy Cyrilometodějské stezky. Velké množství podrobných informací a itinerářů se dozvíte na webu www.putujemebezhranic.cz a fcb @putujmebezhranic. Základem jsou čtyři hlavní trasy, které se schází na Velehradě:
a) Skalka u Trenčína (SK) – Velehrad na 82 km spojuje jedny z nejstarších poutních míst moravsko-slovenského pomezí a přivádí do doby středověkých klášterů.
b) Wisla (PL) – Velehrad na 211 km propojuje tři velká pohoří, tj. Beskydy, Hostýnské vrchy a Chřiby. Putování po hřebenech přinesou krásné výhledy do okolí.
c) Hodonín–Velehrad na 92 km spojuje tři historicky známá místa: Kopčany, Mikulčice a Osvětimany a přivádí do doby Velkomoravské říše.
d) Vranov–Velehrad na 99 km spojuje tři unikátní poutní místa Moravy: Vranov u Brna, Křtiny a Velehrad a přivádí nás do doby středověkých klášterů a hradisek.

Trasy vedou po síti značených cest KČT a na vybraných místech narazíme na InfoPointy Cyrilometodějské stezky, kde člověk získá informace a tiskové materiály.

A protože Vranovská trasa nyní rozvinuje svůj směr do Čech, i když k ní ještě nejsou nikde přítomny podrobnější informace, můžeme být první, kdo se s ní seznámí právě na Tišnovsku.

Po CM trase Tišnovskem
KČT v souladu se svou metodikou vede pokračování CM stezky z Vranova po existujících značených turistických trasách, a tak se podívejme, na jaká místa nás tohle putování zavede.

Počátek je samozřejmě na Vranově, přičemž zájmovými body na Tišnovsku jsou sv. Kliment u Lipůvky a klášter Porta coeli. Z Vranova nás červená značka vyvede okolo statku Na Gruntě k rozcestí U Jelínka pod Babím lomem. Tady se chytíme zelené turistické trasy a přes Svinošice vyšplháme až na rozcestí Pod Dubovým kopcem v Lipůveckém polesí. Teď se naším vodítkem stane znovu červená značka, po které přes Lipůvku dojedeme až k rozcestí Nad Lipůvkou. Tady jsme nejblíž prvnímu zájmovému bodu – Klimentkovi. Jen škoda, že o samotném místě se na rozcestí nenachází ani zmínka, ani z něj nevede žádná turistická odbočka.Neznalý návštěvník tak snadno mine klíčové místo na trase.

Od rozcestí teď sledujeme zelenou značku do Skaličky a za vsí dále až na rozcestí u partizánského památníku. Tady zelená končí a další putování zajistí modrá značka přes Stanoviska až k rozcestí Nad Díly. Další obcí na evropské trase se tak stává Železné, kudy zelená trasa míří až do Tišnova na nám. Míru. Žlutá spojnice s Jungmannovou a následně modrá značka dovede poutníka až do Předklášteří před bránu Porta coeli.

Třetí díl putování Tišnovskem míří do údolí Svratky. Zelená spojnice k rozcestí u Besénku navazuje na červenou dálkovou trasu údolím řeky. Tak projdeme Štěpánovicemi až do Borače. Zde značkaři usoudili, že bude pro poutníky atraktivnější přechod přes kopec Pláňavu, a tak vedou trasu do Doubravníku na náměstí a ke kostelu po zelené. Modrá a posléze červená vrací poutníka na poříční směr přes Černvír až do Nedvědice u kostela. Odtud pak Tišnovsko trasa opouští po modré značce ve směru na Kovářovou, Věchnov a Bystřici nad Pernštejnem k dalšímu zájmovému bodu – Vítochovu.

Celá délka trasy v regionu od Vranova po hranice kraje u Nedvědice má 45 km. Na jednodenní putování je to dlouhá míle, ale dvoudenní výšlap už by stál za úvahu. Třeba může být pro místní nebo i vzdálené turisty inspirací k průchodu naším krásným regionem, zbarveným nyní zlatem podzimních časů.

Vladimír Vecheta