Vážené čtenářky, vážení čtenáři Tišnovských novin, ve vydání TN 04/21…
Dům u Jana
Dvořáčkova 67, Tišnov
Nejmalebnější měšťanský dům z šestice barokních v historickém jádru města je Dům U Jana, který výrazně vyniká z ostatní zástavby. Budova, v minulosti známá i jako dům primátora Ondřeje Růžičky, je vyobrazená už na Vokounově vedutě. Na rozdíl od ulicově pojednaných fasád se do prostoru někdejšího Dolního rynku, dnes křižovatky ulic Janáčkova,Dvořáčkova a Jungmannova, obrací štítem. Dům v takto exponované poloze patřil od předbělohorského období k nejlepším parcelám ve městě, a proto sloužil jako zázemí pro vysoké vrchnostenské úředníky, jako byl například klášterní důchodní Rudolf Majet Černický.
Z původní pozdně renesanční dispozice získal svou dnešní podobu barokní přestavbou v 18. století, kterou mu vtisknul stavitel a úředník klášterního panství Jiří Vojtěch Šimon z Hořic. Přestavba započatá po roce 1721 Ondřejem Růžičkou spočívala v přístavbě příčného křídla k ulicové dispozici stávajícího domu. Nově vzniklý volutový štít, otočený do náměstí, byl prolomen dveřmi do klenutého řeznického krámu a v prvním patře pravidelnými okny.
Štít s fasádou je doplněn dvěma freskami světců sv. Martina a sv. Jiří v oválných rokokových štukových rámech. Jejich autorem je zřejmě jeden ze dvou tišnovských malířů té doby, snad Petr Jarovský nebo jeho syn Martin, „soused a malíř z městečka Tišnova“. Zajímavým prvkem je i barokní brána do dvora (začátek Dvořáčkovy ulice). Je téměř totožná s bránou do zahrady před rezidencí představené kláštera v klášteře Porta coeli. Za autora lze považovat „mistra zednického při klášteře“ Mikuláše Kommermayera.
V Domě U Jana se měl dle legendy narodit ve 14. století přítel mistra Jana Husa, mistr Karlovy univerzity Šimon z Tišnova. Jistým rodákem z tohoto domu je ovšem dr. Jan Dvořáček (1808 až 1865). Pocházel z řeznického rodu, prosadil se ovšem jako vídeňský advokát, český vlastenec a účastník Slovanského sjezdu v Praze. Pamětní deska na domě tohoto rodáka připomíná.
Dům prošel ještě dalšími úpravami v 19. století, při nichž vznikly postranní balkony a rokem 1854 datovaná kaple, kam byla přenesena socha svatého Jana, stojící do té doby na mostku před masnými krámy. Od r. 1964 je dům památkově chráněn.
Vladimír Vecheta
Další článek: Elektronický podpis, co, jak, kde?
Předchozí článek: Karel Mudroch