Zastavěné území města Tišnova

PROBLÉMY V ÚZEMÍ OVLIVNĚNÉ KLIMATICKOU ZMĚNOU

V rámci právě zpracovávané Místní strategie adaptace na změnu klimatu města Tišnov probíhá mj. i analýza zastavěného území města z hlediska odolnosti vůči změnám klimatu. Pod pojmem „zastavěné území města“ je zde myšlen soubor budov, obslužných ploch a dopravně-technické infrastruktury na území města. Jedná se o plochy, které jsou lidskou činností velmi výrazně přeměněné.

V zastavěném území téměř všech měst (a Tišnov v tomto není výjimkou) se hlavní problémy vyvolané (nebo umocněné) probíhající klimatickou změnou projevují zejména v letním období – jedná se o nebezpečí častého výskytu vysokých (tropických) teplot a příliš rychlý odtok dešťové vody.
Z hlediska vnímání těchto problémů je třeba si uvědomit, že v historii zde byla volná krajina pokrytá vegetací a umožňující koloběh vody. Dešťová voda mohla být zasakována do půdy (čímž byly mimo jiné dotovány podzemní vody) a jen pomalu se dostávala do říčních koryt. Velká část srážek byla akumulována v půdní struktuře a v letních obdobích využívána vegetací ke stabilizaci mikroklimatu (ochlazování okolí díky odparu vody při evapotranspiraci). Přítomnost vegetace a dostatek vody v půdní struktuře hrají tedy zásadní roli při udržování mikroklimatické rovnováhy.

V zastavěném území města člověk do tohoto procesu výrazně vstoupil – odstranil většinu vegetace a urbanizací na mnoha místech zcela přerušil koloběh vody. Srážková voda dopadající na střechy budov a zpevněné plochy bez možnosti zasakování je rychle odváděna  stokovou sítí do vodních toků, v horším případě v jednotné kanalizaci mísena se splaškovou vodou. V případě přívalových dešťů je možnost regulace odváděné vody omezena kapacitou stokového systému. Prudký odtok vody může způsobit lokální povodně, škody na životním prostředí (eroze, odvedení části splaškové vody přes odlehčovací komory do vodního  toku) i na majetku (škody v odvodňovaném i zaplavovaném území). Povrchový odtok vody ze zpevněných ploch bez možnosti zasakování dále způsobuje pokles hladiny podzemních vod, snižuje půdní vlhkost zelených ploch v intravilánu a zhoršuje podmínky pro růst vegetace.

V zastavěném území bez vegetace dochází ke snížení výparu, což vede k lokální změně mikroklimatu, teploty jsou vyšší, vzduch je výrazně sušší a obsahuje větší množství prachových částic. Problém vysokých (tropických) teplot ve městech vzniká jako následek toho, že člověk k výstavbě budov i zpevněných ploch využívá materiály s vyšší absorpcí slunečního záření (sluneční záření je ve větší míře přeměněno na teplo) oproti přírodním povrchům. Tento efekt se projevuje vyšší teplotou měřenou v sídlech oproti okolní volné krajině, a to dokonce v řádu několika stupňů. Nazýváme jej efektem „Městského tepelného ostrova“. Teplotní bilanci v území lze velmi dobře pozorovat díky termálním družicovým snímkům. Je na nich vyjádřeno relativní srovnání schopnosti povrchů absorbovat radiaci ze Slunce a následně vyzařovat zpět tepelnou energii do okolí. Modrá barva představuje chladnější plochy vyzařující méně tepla, červená naopak plochy vyzařující více tepelné energie do okolí.

Na přiloženém obrázku je satelitní termosnímek pořízený během slunečného letního dne (červenec 2020). Vyšší míra pohlcování slunečního záření a  jeho přeměna na teplo jsou patrné v lokalitách, v nichž převládají budovy a zpevněné plochy a naopak je jen velmi málo zastoupena zeleň. Jedná se zejména o okolí autobusového nádraží a vlakového nádraží včetně rozsáhlých ploch kolejiště, hustě zastavěný střed města v okolí ulic Brněnské, Mlýnské a Riegrovy, budovu ZŠ 28. října včetně dopravního hřiště a sportovního hřiště s umělým povrchem, budovu ZŠ Smíškova, sběrný dvůr a komerční areály při ulicích Wagnerova a U Svratky.

Termosnímek rovněž dokumentuje ochlazující efekt vegetace – a to nejen lesů (ze snímku vystupující modré plochy lesů na Květnici a Klucanině), ale i městské zeleně (Park pod kostelem a starý hřbitov – uprostřed snímku). Naopak plochy s chybějící vegetací (v tomto případě vysušená půda některých polí obnažená po sklizni) jsou přehřáté stejně jako urbánní struktury vytvořené člověkem. Také je znatelný ochlazující efekt vodních ploch a toků – v tomto případě je na termosnímku zřetelná trasa koryta řeky Svratky.

Výše uvedené skutečnosti vyvolané (nebo umocněné) probíhající klimatickou změnou mohou mít negativní vliv na zdraví a kvalitu života obyvatel města Tišnova. Tyto vlivy je možno kompenzovat využitím tzv. adaptačních opatření. V právě zpracovávaném strategickém dokumentu bude uvedena celá řada opatření vhodných jak pro budovy a zpevněné plochy v majetku města, tak pro objekty v soukromém vlastnictví.

Martin Čech

Autor je jedním ze zpracovatelů studie „Místní strategie adaptace na změnu klimatu města Tišnov“ zpracovávanou Fakultou regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (https://frrms.mendelu.cz) a Nadací Partnerství (www.nadacepartnerstvi.cz, ww.partnerstvi-ops.cz).