Lednové kalendárium Tišnovska

1. LEDNA – PŘED 20 LETY
K datu 1. ledna 2001 (pondělí) byl protokolárně předán majetek mezi Tělocvičnou jednotou Sokol Tišnov a Sdružením sportovních klubů (SSK) Tišnov. Po znovuobnovení České obce sokolské počátkem roku 1990  vznikl  při  vracení  sokolského majetku spor zejména  o vlastnictví  nových  objektů.  Někdejší  Tělovýchovná  jednota   Tišnov   totiž v 80. létech rozšířila komplex původní sokolovny o víceúčelovou sportovní halu a o spojovací trakt mezi starou budovou   a halou, přičemž celý areál byl pojat jako jediný, funkčně propojený celek. Spor byl veden i soudní cestou; sportovní hala se nakonec stala majetkem SSK, spojovací „krček“ (v němž byla provozována restaurace) připadl Sokolu.

9. LEDNA – PŘED 475 LETY
Dnem 9. ledna 1546 je datován dopis krále Ferdinanda I., kterým poručil Janovi z Pernštejna, aby neutiskoval klášter Porta coeli a neprodával klášterní majetky. Byl první reakcí panovníka na žalobu nově zvolené abatyše Barbory Konické ze Švábenic, která takto bojovala proti sílícím snahám Pernštejnů řešit vlastní zadlužení na úkor kláštera. Spor před zemským soudem byl ukončen na sněmu v Olomouci teprve v srpnu 1550, tedy téměř dva roky po Janově smrti. Praktický výkon a výnosy  vrchnostenské  správy  na veškerých klášterních statcích byly vráceny do rukou abatyše a konventu.

12. LEDNA – PŘED 80 LETY
V neděli 12. ledna 1941 bylo sehráno historicky první oficiální utkání tišnovských hokejistů. Tým AFK Tišnov nastoupil dopoledne v Řečkovicích proti tamnímu SK a zvítězil 3:2, když branky vstřelili Jeřábek, Kučera a Habart. Téhož dne odpoledne se konalo i první utkání  na domácím ledě a Tišnovští v něm podlehli týmu SK Královo Pole II. 0:5. Mezi lednová výročí patří i první hokejový zápas v Tišnově při umělém osvětlení, který se uskutečnil v pátek  4.  ledna  1946 od 18.45 hodin, tedy před 75 lety.  Hosté  z SK Nedvědice v něm zvítězili nad Tišnovem 5:1.

21. LEDNA – PŘED 155 LETY
V neděli 21. ledna 1866 uspořádal Slovanský spolek Květnice první český společenský ples. Spolek založili v Tišnově v roce 1863 starosta Filip Dvořáček, farář Josef Fetter, učitel Ignác Vlk, obchodník Jan Oderský, tkadlec Antonín Kalendovský, tesař Jan Pavlů, rolník Josef Dvořáček a koželuhové Ignác Müller a Jan Šlévr. Měl k dispozici sál a přilehlé místnosti v poschodí Panského domu. Na vzpomínaném plese se poprvé tančila Hellerova česká beseda. Pro osobní neshody spolek zanikl v roce 1882.

23. LEDNA – PŘED 115 LETY
V úterý 23. ledna 1906 se v Tišnově narodila Marie Pavlíková. Pozdější přední herečce brněnského Národního divadla byl koncem roku 1985 u příležitosti jejích blížících se 80. narozenin udělen jako první ženě vůbec titul čestné občanky města. Zemřela 27. září 2003. Podrobně jsme o ní psali v seriálu o čestných občanech v prosincovém čísle ročníku 2018.

25. LEDNA – PŘED 235 LETY
Ve středu 25. ledna 1786 se narodil svobodný pán Friedrich von Vittinghoff  genannte  Schell  zu  Schellenberg.   Do historie Tišnovska vstoupil v únoru roku 1821, kdy za 200 tisíc zlatých odkoupil od Jana Mundyho panství Porta coeli. Zemřel 5. srpna 1849 a byl pohřben v Předklášteří. Od jeho potomků pak 21. června 1861 celé panství koupil za 480 tisíc zlatých ženský  cisterciácký  klášter v Marienthalu v Horní Lužici a obnovil v klášteře řeholní život.

25. LEDNA – PŘED 5 LETY
V pondělí 25. ledna 2016 navštívil Tišnov prezident České republiky Miloš Zeman. Na radnici se sešel s vedením města,  zastupiteli,  starosty  okolních obcí a místními podnikateli, následovala beseda s občany v Kině Svratka. Na závěr se prezident podepsal do pamětní knihy a udělil Tišnovu stuhu na městský prapor. Návštěva byla rozsáhle komentována sdělovacími prostředky zejména zásluhou jednoho z prezidentových výroků. Na dotaz z publika, jak by měli občané postupovat v případě žádosti o odstoupení premiéra Sobotky, prezident mimo jiné odpověděl: „Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta – a to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. … A pak existuje nedemokratická cesta – a ta se jmenuje kalašnikov.“ Díky této odpovědi se Tišnov stal na několik dní centrem pozornosti médií celé republiky.

29. LEDNA – PŘED 210 LETY
V úterý 29. ledna 1811 se v Moravičanech u Mohelnice narodil František Saleský Pluskal, který později ke svému příjmení přidával ještě přívlastek Moravičanský. Po studiu na olomouckém gymnáziu a vídeňské univerzitě se stal  v létech 1836–37 „magistrem hojičství a umění porodnického a očního“. Po krátkém pobytu v Lošticích se na podzim roku 1839 stal vrchnostenským a poddanským lékařem v Lomnici, kde se také oženil. Poté se jeho novým působištěm stal v roce 1857 Velehrad a od roku 1872 až do konce života Brumov u Valašských Klobouků. Již jako student projevoval zájem o přírodní vědy a na svou dobu byl navíc i kvalitním historikem. Na Lomnici se zaměřil na výzkum botaniky kraje a v roce 1853 vydal první vědeckou práci o květeně na Tišnovsku. Byla to německy psaná studie „Phanerogamen – Flora der Gegend von Lomnitz in Mähren, nebst den bisher aufgefundenen Varietäten“ (Jevnosnubné rostliny – Květena oblasti Lomnice na Moravě, včetně dosud nalezených odrůd), která vyšla ve vídeňském časopise Verhandlungen der zoologische-botanischen Gesellschaft. Pluskal zemřel 29. března 1900 nebo 1901, prameny se v uvedení roku úmrtí různí.

Václav Seyfert