Vodní režim v Tišnově

Stav a možnosti ovlivnění v rámci adaptačních opatření

V rámci zpracování Strategie adaptace na změnu klimatu a mitigační opatření města Tišnova řešené Fakultou regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně a Nadací Partnerství probíhá mj. analýza vodního režimu území, jeho dynamiky a s ní spojených mimořádných událostí. Stále častěji se setkáváme s dlouhodobými periodami sucha, které jsou prokládány nebývale vydatnými a intenzivními srážkami v ne- tradičních obdobích. Proto je nutné hledat přírodě blízká řešení, která zlepší rezilienci (odolnost) krajiny i města proti těmto extrémům a zmírní dopady jak na přírodu, tak na životní prostředí celkově.

Pojďme se nyní blíže podívat na jednotlivé složky vodního režimu, možnosti jejich ovlivnění a obecně si představit situaci v Tišnově. První ze složek vodní bilance je vsak (srážkové vody do půdního profilu). Ten napomáhá nejen okamžité dostupnosti vody pro rostliny, ale je rovněž mechanismem pro zadržení (retenci) vody v krajině. Ta pak neodteče kanalizací z intravilánu, ale zasákne se do půdy v místě, kde spadla.

Další složkou vodního režimu je evapotranspirace neboli výpar, což je proces, při kterém se voda z kapalného či pevného skupenství přeměňuje na vodní páru. Rozlišujeme, o jaký zdroj výparu se jedná. Může jít o vodní hladinu, vegetaci nebo i zpevněné plochy.

Další část vody odtéká podpovrchovým nebo základním odtokem do hydrografické sítě nebo doplňuje zásoby podzemních vod. Zbylá voda, která nebyla zachycena na povrchu vegetace či terénu ani se nezasákla do půdy, stéká po půdním povrchu a vytváří přímý odtok. Intravilán a zpevněné plochy mají minimální infiltrační schopnost. To je důvodem, proč jsou při revitalizacích území stále častější tzv. travnaté zasakovací pásy. Toho si lze v Tišnově všimnout např.  na zrekonstruovaných ulicích Klášterská a Brněnská nebo třeba na nových parkovištích, která jsou vybudována na ulicích Klášterská a Nádražní.

Přímý odtok vody z povodí může být omezen také umělými překážkami v korytu řeky, jimiž jsou např. mostní pilíře. Na katastrálním území obce se nachází celkem tři mosty přes řeku Svratku, které v minulosti již několikrát způsobily významné zvýšení hladiny vody v řece vlivem uvíznutí ledových ker.

V současnosti je v Tišnově několik ohrožených lokalit, mezi něž patří ulice Ostrovec, kde se propustí pod tratí může voda dostat až na ulici Nádražní a Cáhlovskou. Mezi další ohrožené oblasti patří ulice Karasova, U Střelnice, Klášterská, Červený Mlýn a U Svratky, kde se nachází průmyslová zóna města.

V neposlední řadě však vodní režim povodí ovlivňuje i povrchový a podpovrchový přítok. V Tišnově se jedná přirozeně o řeku Svratku a její přítoky. Na množství a kvalitě vody v nich se neprojevuje jen vlastní charakter vodních toků, ale rovněž celkový stav a využívání povodí, které tyto toky a potažmo Svratka odvodňují. Sem kromě již výše zmíněných faktorů patří i využívání vody ve formě odběrů a samozřejmě opatření cíleně zaměřená na ovlivňování vodního režimu.

Potenciálně lze  opatření,  použitelná  v Tišnově na optimalizaci vodního režimu, rozdělit do několika skupin. První skupinou jsou opatření v rámci řešení veřejných prostranství – sem patří především podpora zasakování srážkových vod, případně retence vody v nádržích. Ale také rozvoj vegetačních, případně vodních prvků na veřejných plochách. Druhou skupinou jsou opatření u jednotlivých domů. Ta jsou do určité míry obdobná (ale samozřejmě jiná v měřítku), doplněná o možnosti zelených střech či zelených stěn. Třetí skupinu tvoří opatření v krajině. Zde se nabízí velký potenciál v prostoru  vymezeném  Svratkou a silnicí 385 od jejich křížení Za Mlýnem až po silnici na Březinu. Vysoká hladina spodní vody a lokalizace v bezprostředním sousedství řeky přímo vybízí k vytvoření mokřadu, majícího příznivý vliv nejen na vodní režim a mikroklimatické podmínky, ale rovněž na kulturní hodnotu krajiny Tišnova. Na druhou stranu je dobré připomenout, že nejlepší  zásahy  do vodního režimu jsou ty, které nejsou potřeba a které neuděláme. To se pro změnu týká úprav přítoků Svratky nad Tišnovem (např. záměru přehrady na Libochovce). Takováto technická opatření většinou výrazně ovlivní odtokové poměry a následně si vyžádají další technické úpravy a vynaložené finanční prostředky. Některé zajímavé a inspirativní příklady, hodné následování v Tišnově, budeme prezentovat na veřejném představení analytické části Strategie  adaptace na změnu klimatu a mitigační opatření města Tišnova. O termínu konání a formě akce budeme informovat podle aktuálních podmínek epidemiologických opatření. Na tuto akci Vás s dostatečným předstihem budeme zvát přes všechny dostupné komunikační kanály města a už nyní se těšíme na vzájemně inspirativní diskuzi.

Jiří Schneider, Pavel Fic, Alice Kozumplíková, Ludmila Floková

Autoři jsou zpracovatelé studie „Místní strategie adaptace na změnu klimatu a mitigační opatření“ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendelova univerzita v Brně, https://frrms.mendelu.cz.