Vranov u Brna

Tradiční výletní cíl obyvatel jihomoravské metropole a legendami opředené mariánské poutní místo, to je Vranov u Brna.  První písemná zmínka jej uvádí r. 1365.

Slovutné poutní místo
Malebné obci dominuje paulánský klášter a raně barokní římskokatolický kostel Narození Panny Marie. Podle legendy se právě ve zdejších dubových hvozdech měla Panna Maria zjevit roku 1240 zbloudilému slepému maršálkovi, uzdravit ho a poradit mu, aby na tomto místě postavil kostel. Původní dřevěný kostelík nahradil v 17. stol. velkolepý chrám architekta Giovanni M. Filippiho. Unikátní rodinná hrobka Lichtenštejnů v jeho suterénu je jediným evropským pohřebištěm panovníků jednoho státu, které se nachází na území cizí země. Odpočívá v ní 14 vládnoucích knížat z Lichtenštejna a dalších 48 členů rodiny. Hrobka je veřejnosti otevřena jen výjimečně. Zástupy poutníků sem tradičně míří za soškou Panny Marie Vranovské, gotickou plastikou, patřící mezi nejvzácnější památky tohoto druhu na Moravě. S největší pravděpodobností ji do Vranova přivezli pauláni, povolaní sem z Francie.

Malebné okolí
Vranov u Brna je ovšem hojně navštěvovaným místem nejen kvůli svým historickým památkám, ale i kvůli malebnosti obce i jejího okolí. Vyhledávají ho sportovci i turisté pro možnosti bohatého výběru lesních tras k běhu i cyklistice. Z Vranova se dostanou k rozhledně na nedalekém Babím lomu, druhým směrem na Nový hrad, ke gotickému kostelíku ve Svaté Kateřině nebo do Adamova. Oblíbeným výletním bodem je také vrch Katov na skalnatém hřebeni nad břehem řeky Svitavy. Je poblíž vyhlídkové kolonády, která bývala součástí lichtenštejnského romantického parku. Na ostrohu
Katova dnes stojí starý litinový kříž na kamenném soklu. Okolní lesy jsou součástí přírodní rezervace Jelení skok, unikátní přirozenými listnatými lesy. Bohatý lesní porost na podzim vytváří v paprscích sluneční záře nezapomenutelné barevné scenérie. Milými místy k zastavení jsou i zdejší studánky, zejména pramen Zdrávas Maria pár set metrů východně od vranovské myslivny na lesní cestě zvané Vejmolka. Byl vybudován profesorem Josefem Opletalem v roce 1947 jako jeden z objektů Lesnického Slavína. Zastavit se je možné i u pramene říčky Ponávky, která odsud teče do Brna.

Oblíbenou atrakcí zejména pro děti je návštěva krásných vranovských jesliček z lipového dřeva s mechanickým pohonem a hudebním automatem.  Jsou umístěny v kostele. Působivé jsou monumentální dřevěné plastiky sochaře Jana Nováka, situované v obci a jejím okolí. Poblíž vranovského kostela stojí Mojžíšovy desky, na trase na Babí lom vyhlídka Nekonečno s nádherným panoramatem obce a v lese pod babídolským hřebenem odpočívadlo Lelkovadlo. Kolekci doplňuje plastika říčky Ponávky v Lelekovicích.

Kulturní a společenský život
Už více než sto let se tu konají o třetí sobotě v září tradiční slovácké hody. Začátek adventu bývá ve znamení rozsvěcení vánočního stromu s koncertem a lidovým jarmarkem, po Novém roce se konají obecní plesy. V únoru prochází obcí veselý ostatkový průvod s masopustní večerní zábavou. Spoustu akcí organizuje místní škola, která se těší velkému rozmachu poté, co byla koncem 80. let uzavřena a vzápětí díky aktivitě místních znovu obnovena.

Děti díky školním programům jezdí na školy v přírodě, lyžařské kurzy, závodně i rekreačně plavou, hrají florbal, zápolí v dětském triatlonu. Učitelé organizují výstavy výtvarných prací vyrobených ve školních kroužcích. Zdejší hasiči pro ně pořádají tradiční Pálení čarodějnic a sportovní den.

Silným motivem k návštěvě Vranova jsou zářijové pouti, kdy sem k duchovnímu pozastavení míří tisíce poutníků z širokého okolí. Na výlet do tohoto  malebného koutu země, který bývá nikoliv náhodou označován jako Moravské Švýcarsko, se ale každopádně vyplatí vydat v kteroukoliv roční dobu.

Pavel Galík