Říjnové kalendárium Tišnovska

1. ŘÍJNA – PŘED 145 LETY
V pátek 1. října 1875 zahájila v Tišnově činnost městská spořitelna, úřadovalo se v přízemí zdejší radnice v neděli a v pondělí dopoledne. Předsedou výboru i ředitelství byl Ferdinand Kallab, přednostou kanceláře a právním zástupcem JUDr. Gustav Vitásek. První účetní uzávěrka za tři měsíce roku 1875 vykázala skromné výsledky – zůstatek vkladatelů byl 4 518,12 zlatých. Během desetiletí ovšem vklady překročily částku jednoho miliónu. Přesně o 10 let později, ve čtvrtek 1. října 1885, byla ve spořitelně na návrh Františka Müllera schválena jako jednací řeč čeština.

2. ŘÍJNA – PŘED 150 LETY
V neděli 2. října 1870 došlo v budově Špitálku k prvnímu založení tišnovského Sokola. Starostou se stal Karel Buchal. Jednota měla 35 členů a vedle cvičení se věnovala pořádání divadel, zábav a výletů do okolí. Po konfliktu s četníky při jedné z akcí, kdy byla na starostu a tajemníka podána žaloba pro velezradu, ukončil Sokol formálně roku 1876 svou činnost a většina členů přešla do Tělocvično-hasičského sboru. K novému ustavení Sokola v Tišnově pak došlo až 22. září 1892 zásluhou Josefa Drbala.

2. ŘÍJNA – PŘED 25 LETY
V pondělí 2. října 1995 byl v Tišnově ve spolupráci města a ČSAD zahájen zkušební provoz městské dopravy. Trasa vycházela od nádraží přes náměstí Míru k penzionu na Králově ulici, odtud zpět přes Kukýrnu k nemocnici, na sídliště pod Klucaninou, k zubnímu středisku a kolem Humpolky na nádraží. Poté následovala cesta opačným směrem. Spoje jezdily jen ve všední den, vždy v 7.30, 10 a ve 12 hodin, jízdné činilo 4 Kč.

25. ŘÍJNA – PŘED 85 LETY
V pátek 25. října 1935 se v Brně narodil Zdeněk Pololáník. Jeho rodiče žili v Tišnově, kde měli pronajatý hostinec Na Humpolce. V raném dětství se odstěhoval s celou rodinou do Ostrovačic; zde žije dodnes a od roku 1998 je tu i čestným občanem. Na brněnské konzervatoři vystudoval v roce 1957 varhany a skladbu, o čtyři roky později ukončil studia skladby na JAMU, kde působil i jako pedagog. Je autorem zhruba 700 děl, z čehož více než polovinu tvoří scénická, televizní a filmová hudba (např. k filmům Žert, Opera ve vinici, Lev s bílou hřívou nebo k TV seriálu Synové a dcery Jakuba skláře). V poslední době se zaměřuje především na tvorbu duchovní hudby, často určené k praktickým liturgickým účelům. Po roce 1989 zastával post varhaníka v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. V roce 2001 byl na Velehradě oceněn Řádem sv. Cyrila a Metoděje, v roce 2015 mu byla udělena Cena města Tišnova. V České Třebové byl po něm pojmenován významný mezinárodní varhanní festival, letos v září se konal již pošestnácté. Počínaje rokem 2010 proběhlo i u nás několik ročníků akce, která byla nazvána Hudební jaro Zdeňka Pololáníka.

26. ŘÍJNA – PŘED 115 LETY
Ve čtvrtek 26. října 1905 požádal Tišnov ministerstvo vnitra ve Vídni o zjištění, zda byl povýšen na město a kdy dostal znak. Pátrání v archivech  nevedlo k žádnému výsledku, proto byl roku 1908 rakouským ministerstvem vnitra potvrzen městu znak s modrým štítem se zlatým dvouocasým nekorunovaným lvem ve skoku vpravo. Štít je vrouben ornamentální obrubou bronzové barvy a na jeho horním okraji spočívá stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými zuby. Znak z roku 1908 používá město dodnes.

Téhož dne se v Tišnově narodil v rodině knihaře Karel Cejnek. Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity a zahájil dráhu učitele. Od roku 1935 vyučoval na tišnovském gymnáziu zeměpis a přírodopis. V letech 1946–48 byl předsedou Okresního národního výboru v Tišnově, poté se vrátil do školství, kde jeho působení vrcholilo v létech 1956–70 na Pedagogické fakultě MU pozicí docenta a vedoucího katedry biologie. Jeho celoživotní láskou bylo divadlo, stal se jedním ze zakladatelů Karasova divadla, v němž byl hercem, režisérem a dramaturgem. Zemřel 8. července 1991.

28.–30. ŘÍJNA – PŘED 595 LETY
Počínaje nedělí 28. října 1425 (podle juliánského kalendáře) prošla Tišnovskem husitská i křižácká vojska, ta druhá vedená přímo císařem Zikmundem. Křižáci se přesouvali od Třebíče k Brnu a po průchodu Tišnovem tábořili u Drásova. Podle některých pramenů je husité pronásledovali až do Žďárce, pak směřovali k Doubravníku, kde spálili klášter. Odtud se dali na Štěpánovice a na místě zvaném Tábory zbudovali ležení. 30. října obešli Tišnov směrem na Lomničku, ale na nepřítele již nenarazili, neboť ten téhož dne odtáhl. K zásadnímu husitskému tažení pak došlo v roce 1428, kdy byl vypleněn i klášter Porta coeli a mnohé z jeho statků se staly kořistí sousední husitské šlechty, zejména Jana z Pernštejna.

Oprava s omluvou: V minulém kalendáriu jsme se dopustili jedné chyby – Jan Běluša se narodil 25. září 1940, tedy před 80 lety, a nikoliv 1945, jak jsme mylně uvedli. Omlouváme se čtenářům i rodině jmenovaného.

Václav Seyfert