Pipla osmahlá – Nejtmavší květina naší přírody

Černá barva není, na rozdíl od lidské společnosti, v říši květin právě barvou oblíbenou, tím méně rozšířenou. I proslulé černé tulipány nebo růže vznikly umělým vyšlechtěním. Přesto je mezi našimi květinami jeden zástupce, který v tmavosti svého květenství nemá konkurenci. A nejedná se o žádnou exotickou ani zavlečenou rostlinu, ale původní druh naší české flóry – pipla osmahlá (Nonea pulla).

Pipla je jednoletá až vytrvalá bylina z čeledi brutnákovitých. Dorůstá výšky 30–50 cm, barva její lodyhy je šedozelená, a což je typické pro všechny brutnákovité, je celá rostlina hustě drsně chlupatá. Jejími blízkými příbuznými jsou známé tmavě kvetoucí léčivé byliny jako plicník lékařský, kostival lékařský nebo pilát lékařský. Pipla však je hloubkou tmavosti své barvy všechny předstihuje.

Zvonkovité květy piply vyrůstají v krátkých hustých skupinách v úžlabí horních listů (tzv. vijany). Mají velmi tmavou barvu, od hnědě až po černě fialovou. Ale jako řada tmavokvětých rostlin se vyskytuje i ve variantě bílé, žluté (Nonea lutea) nebo růžové (Nonea rosea). Kvete od května do srpna a plody květů jsou vejčité tvrdky.

Pipla je velmi světlomilná, vápnomilná a suchomilná rostlina. Nacházíme ji tedy na suchých trávnících a stepích, na pastvinách, mezích, na okrajích polí, lesů a cest a v lesních lemech. Na Tišnovsku se vyskytuje v teplejší jižní části. Botaničtí odborníci popsali její výskyt zejména na vápencových ostrůvcích v okolí Drásova, Čebína nebo Heroltic. Ale také na Žernůvce, Skyjích, Horních Loučkách, Železném nebo Střemchoví. Oblíbenou je lokalita Svídovec nad Jamným, v letošním vlhčím roce se mi ji tu však nalézt nepodařilo.

Z hlediska ochrany patří mezi druhy vyžadující další pozornost. Na Vysočině nebo na Slovensku náleží na Červený seznam kriticky ohrožených druhů. Pokud ji tedy na toulkách přírodou potkáte, vězte, že máte před sebou vzácnou perlu naší květeny.

Vladimír Vecheta