Napsali jsme před 50 lety – červenec a srpen 1970

Napsali jsme před 50 lety – červenec a srpen 1970

Během prázdnin 1970 vyšla dvě čísla kulturního zpravodaje Naše Tišnovsko. Po padesáti letech si teď připomeneme, co bylo jejich obsahem.

Pozdrav z Hollywoodu
Mezi dopisy, které do redakce poslali čtenáři měsíčníku, byl i jeden až z kalifornského Los Angeles. Odesílatelem byl tišnovský rodák MUDr. Charlie Ponížil, původně Karel Pollak (*1922, †2005), jemuž se zázrakem podařilo přežít válečné koncentráky a v roce 1966 emigroval do Kanady, odkud se pak přemístil do Spojených států. „Čtu váš měsíčník s radostí,“ píše, „je to takový zvláštní pocit, jakoby na mne dýchlo moje dětství, je to jakýsi kus mého mládí, které je nerozlučně spjato s mým rodným Tišnovem, kde jsem prožil prvních 19 let svého života. Chci věřit, že se mezi vámi najde někdo, kdo si ještě na mne vzpomene a snad i v dobrém. … Pozdravujte ode mne zvláště Martinka Sávu a všechny ostatní fotbalisty. Zvláštní kapitolu bych chtěl věnovat pozdravu pánům profesorům tišnovského gymnasia, kde jsem vystudoval…“

Nejen pro včelaře
O tišnovských včelařích, kteří jsou organizováni již od 5. května 1901, psal ve svém článku Karel Fic. „… Dnes tišnovská organizace včelařů, jejímž předsedou je zkušený zahradník a včelař Bohumil Křivan, sdružuje 138 členů z 10 obcí s 810 včelstvy a dvě jednotná zemědělská družstva se 40 včelstvy.“ Nechybělo ani obecné zamyšlení: „… kdyby uhynuly na celém světě včely, znamenalo by to vyhynutí nejméně 80 % veškerého rostlinného porostu. Donese-li včela svému pěstiteli 1 Kčs zisku, zároveň ,vydělá’ pro národní hospodářství 12 Kčs. Proto stát pěstování včel podporuje. Hodně včelám škodí neuvážené olamování jív na jaře a kácení akátů, jež jsou zdrojem první a vydatné pastvy…“

Tišnovské lázně
Historii lázeňství v našem městě podrobně popsal kronikář Jan Hájek. Čtenáři se mimo jiné dozvěděli, že „… již za krále Holce, Ladislava Pohrobka blahé paměti, byly v Tišnově dvoje parní lázně v Korábě, a to v domech č. 132 a 130, který splynul koncem 18. století s obecním mlýnem. Skupině domů u obecního mlýna, jehož dvorem se k lázním přijíždělo, říkalo se až do konce 18. století V lázních. V těchto lázeňských domech blahobytní lazebníci a jejich námezdné ,láryně’ připravovali parní lázně, neboť ,dostat se do potu’ bylo pokládáno za univerzální prostředek proti všem vnějším i vnitřním neduhům. Lazebník maštěním (masážemi) vyháněl oubytě, ujímání, namožení, horkost, trhal zuby, kladl baňky překrveným měštěnínům a měšťkám, napravoval strhané pupky, zlomeniny a léčil rány, vředy i oznobeniny také veškeré čeledi cechovní či domácké. Lazebník byl také bradýřem, ,pucoval’ mužům vousy, stříhal vlasy, holohlavým a parádníkům obojího pohlaví připravoval paruky…“

Košíková v Tišnově
O historii i současnosti zdejšího basketbalu, jemuž se tehdy ještě oficiálně říkalo košíková, psal na sportovní stránce Miloš Pokorný. „… Snad nejlépe se v historii tišnovské košíkové umístilo družstvo mužů v letech 1949 a 1950, kdy dosáhlo prvenství v oblastní soutěži a kvalifikovalo se mezi nejlepší v kraji. Hráči Konečný, Kostelecký, Hulák, Krčál, Seyfert se tehdy střetávají i s ligovými celky a výsledky těchto zápasů jsou víc než úspěšné. … V roce 1965 začíná oddíl opět svou činnost stupňovat. Zaměřuje se především na mládež. Družstva chlapců i děvčat pravidelně trénují v sokolovně, ZDŠ na Smíškově ulici a dosahují výrazných úspěchů. … V sezóně 1969–70 získávají děvčata střed tabulky v dorostenecké lize … v Bratislavě vyhráli žáci ZDŠ turnaj s mezinárodní účastí.“

O dalším ve stručnosti
Medailonky byly věnovány Marii Pavlíkové a Bedřichu Macků. Červencová vycházka vedla údolím Bobrůvky, v srpnu pozval Václav Borek čtenáře na Kníničskou přehradu. Větší materiál byl věnován Lomničce, v galerii hrdinů se objevila vzpomínka na letce Josefa Tesaře z Borače–Podolí, který zahynul ve válečných bojích nad Středozemním mořem. Ve stálém kině se diváci bavili při dodnes oblíbené komedii Ecce homo Homolka i při starých filmech s Vlastou Burianem (Anton Špelec ostrostřelec, Když Burian prášil), letní kino naopak nabízelo především atraktivní zahraniční produkci (Boj o Řím, Planeta opic, Bonnie a Clyde).

Václav Seyfert

Další článek:
Předchozí článek: