Jubilejní rok Podhoráckého muzea s 90. výročím je ve druhé…
Městská knihovna Tišnov doporučuje
Z našich novinek
Havlíček Stanislav: Syn buvola: Wen Anyar
Autor, vystudovaný farmaceut, působil v letech 2007-2011 jako prezident České lékárnické komory. V roce 2016 vyjel do Jižního Súdánu na svou první půlroční misi s mezinárodní humanitární a zdravotnickou organizací Lékaři bez hranic. Příjemnou deníkovou formou popisuje svoji práci lékárníka v jihosúdánské Agoku. Ukazuje život tamních obyvatel, kteří za lékařskou péčí musí cestovat kilometry pěšky mnohdy s novorozenými dětmi v náruči. Lékařská péče je pro ně těžko dosažitelná a léky nedostačující, ale stačit musí. S dávkou ironie, bez které by tato obětavá práce dobrovolníku nešla zvládnout, popisuje nejenom syrovost, ale i krásu okolní přírody.
Ukázka z knihy
„Člověk si pořád hledá, na co by si stěžoval. Připadal jsem si jako Trautenberk – to kyselo je moc kyselý… Ale pak mi to došlo. Mám přesně to, co mám. Ani víc, ani míň a žádné stesky a přání na tom nic nezmění.“
Šinkovský Martin: Trikolora
V předmluvě této komiksové knížky Marta Kubišová zavzpomíná na 17.listopad 1989. Autor přibližuje listopadové události očima desetiletého Roberta a jeho kamarádů. Komunismus, ruští vojáci, cenzura, Havel a demokracie slova, jež se v revolučních měsících nejvíc skloňovali a děti si s nimi poradili po svém. Jejich největší touhou bylo získat trikoloru. Kniha je proložena dobovými výstřižky z novin a končí časovou osou Sametové revoluce – od pátku 17.listopadu do pátku 29.11.1989 – zvolením Václava Havla prezidentem ČSSR.
Doporučujeme
Kundera Milan: Žert
Francouzský spisovatel, brněnský rodák. Roku 1979 byl zbaven Československého občanství. Pár poznámek k románu slovy autora: „Začal jsem ho skicovat snad někdy v roce 1961. Dopsal ho v prosinci 1965. Asi rok ležel rukopis na cenzuře, která nakonec povolila vydání bez zásahů. Na jaře 1968 dostal cenu Svazu československých spisovatelů. Na začátku 1970 byla kniha (spolu se všemi mými knihami) stažena z prodeje i ze všech veřejných knihoven.“ Žert byl vydán od té doby poprvé až v roce 1989 v Torontu u Škvoreckých. Hlavní postavou je Ludvík Jahn, v raných padesátých letech jako student horlivý komunista, který byl kvůli žertovné pohlednici (s obsahem „Ať žije Trockij“), poslané spolužačce Markétě na socialistické školení, vyhozen z vysoké školy i ze strany. Ludvík se chce po deseti letech pomstít bývalému spolužákovi Zemánkovi, jelikož právě díky Zemánkovi Ludvíka vyhodili ze školy i ze strany.
Campbellová Jen: Franklinova létající knihovna
Anglická spisovatelka přináší dětskému čtenáři draka Franklina, který si do dveří pověsil poličky na knihy, aby ho stránky před větrem chránily. Největším potěšením je pro něho čtení a chce svoje nadšení sdílet s lidmi, ale ti se ho bojí. Cestu k němu prostřednictvím knížek nachází děvčátko Luna. Zveršovaná, krásnými ilustracemi doplněná knížka nesmí určitě minout žádného dětského čtenáře.
zdroj obálek: http://obalkyknih.cz
Další článek: Akce Městské knihovny Tišnov – listopad 2019
Předchozí článek: Adventní básnění s Krištofem v galerii