Jak se dá proměnit krajina k lepšímu

Vážení spoluobčané, je pondělní ráno 2. září a venku konečně spořádaně prší. Asi skončilo léto. Bylo velmi teplé a prakticky bez srážek. Ideální čas pro zamyšlení se, jak by se mohla v budoucnu tato situace změnit ve prospěch udržitelnosti životních podmínek občanů Tišnova a jeho okolí. Během léta jsem pozoroval při vyjížďkách na kole devastující účinek horka a kůrovce na lesy. Jenom na kopci Klínek se velikost rezavých ploch uschlých stromů zvětšila minimálně dvojnásobně. A tak je to všude v okolí Tišnova. Tyto „sucháry“ významně přispějí k dalšímu oteplování krajiny a neschopnosti lesů zadržovat vodu v krajině. S překvapením jsem ale objevil u lesa v Železném na potůčku Lomnička nový rybníček o ploše asi 1 000 metrů čtverečních. Neuvěřitelné. Možná se v něm dá i vykoupat, to jsem ale nevyzkoušel. Pro představu, jak může takové zadržování vody v krajině vypadat, přikládám fotografii rybníčku.

V prázdninovém čísle Tišnovských novin je zveřejněna informace pro obce sdružené v MAS Brána Vysočiny o možnosti vysázet zeleň biokoridorů a pořídit podobné stavby z prostředků této MASky. Je to jednoduchá rada, jak sehnat bez velkých starostí prostředky na opatření k zadržování vody v krajině. Než jsem stačil poslat sepsaný článek do redakce, objevila se v materiálech k projednání zastupitelstva dne 16. 9. 2019 i dvojice žádostí o souhlas zastupitelů se spoluúčastí města při vybudování biokoridoru a retenční nádrže Na Honech. Tyto materiály jsou ale směřovány na dotace z Ministerstva životního prostředí a podléhají časově náročnému postupu schvalování. Projekt suchého poldru Na Honech je ale dost komplikovaná záležitost s vysvětlením, který tento článek neumožňuje.

V přijatém strategickém plánu Tišnova se hovoří o potřebě přípravy města na klimatické změny a o potřebě vytvoření studií, které by tyto změny klimatu oddálily. Po zkušenostech s počasím během posledních pěti let snad není nikdo, kdo by tyto cíle rozvoje města nepovažoval za důležité. Nově vytvořená Komise pro rozvoj města si na ustanovujícím zasedání za jeden z cílů svého působení dala i prosazení zadržování vody v krajině. Ve vyjádření k revitalizaci sídliště Květnice požaduje tato komise zasakování dešťových srážek na místě a následné použití pro závlahu zeleně. Dále požaduje u všech nových projektů zelené střechy. Chvályhodné a potřebné.

Všichni si pamatujeme, že se každý rok na podzim vytvořil veliký mokřad na poli pod silnicí od Brna. Ten tam vždy vydržel až do května. V zimě na něj chodili rodiče s dětmi ze sídliště bruslit. To už je také jenom minulost. Hladina spodní vody prosakující ze Svratky totiž poklesla na úroveň neumožňující jeho vznik. Jediný asi trochu živý projekt zadržování vody v krajině je plánovaný suchý poldr v prostorách bývalého mokřadu naproti hřbitovu. Ten už je ale pár roků také naprosto vyschlý. Protože žádný potok srovnatelný s Lomničkou na pozemcích města nemáme, budeme muset při zadržování vody v krajině spolupracovat se sousedními obcemi. Dále se nabízí možnost využití tohoto dotačního titulu pro připojené obce Pejškov, Jamné, Hájek a Hajánky. Ty mají na svém území jistě vhodné potoky a podobné rybníčky by se na nich daly bez problému realizovat. Jejich možnosti pro realizaci podobných staveb jsou ale zcela v kompetenci vedení města a navazující projektové kanceláře města. Sami občané s tím nic nenadělají. Také by se mohl oprášit letitý projekt mokřadu na levé straně Svratky pod silnicí na Brno. Na něj dokonce už existuje i projekt v podobě disertační práce. Jsem schopen si představit tento mokřad jako cíl nedělních procházek občanů. Byl by to i jeden z prvních kroků začlenění řeky Svratky do života města, tak jak ho definuje další z bodů strategie rozvoje Tišnova.

S velkou nadsázkou se proto dá říci, že jedinými zadržovateli vody v krajině je dnes třetina vlastníků rodinných domů s bazény, které v létě umožňují výpar vody, a tedy ochlazování krajiny. Bohužel jsou ale tyto bazény napouštěny v naprosté většině pitnou vodou, a tak je to pouze podivná náhražka ochlazování krajiny a řešení klimatických změn. A to je v souvislosti se změnou klimatu města Tišnova strašně málo.

text i foto Jiří Blaha