Jungmannovou ulicí povede do 3 měsíců cyklopruh

Nová cyklostezka a nový cyklopruh mají zase o něco více ulehčit cyklistům jízdu na kole po Tišnově. Byť má cyklistická doprava ve městě, kvůli členitosti reliéfu, spíše rekreační charakter. „Pracuje se na cyklostezce, která by měla propojit podchod u cukrárny Diana, u areálu firmy Mouka, s Ostrovcem,“ prozradil starosta Jiří Dospíšil.

Tišnovem prochází cyklostezka, která je vybudována podél silnice II/377 od odbočky ke hřbitovu ve směru na Železné, jako cyklostezka je vedena asfaltová cesta od Trnce k železniční zastávce Hradčany, dále cyklostezka na zrekonstruované Brněnské ulici, která je společná i pro pěší, a cyklostezka Subterra – koupaliště. Značené cyklistické trasy vedou převážně po silnicích III. třídy, málo zatížených silnicích II. třídy a účelových komunikacích. Tam, kde jsou zřízeny cyklostezky, je povinností cyklistů je používat. Město Tišnov je od roku 2013 členem Asociace měst pro cyklisty, klade si tak za cíl realizovat opatření vedoucí ke zvýšení podílu cyklistické dopravy. Členství by mělo přispět k rozvoji bezpečné cyklodopravy a rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro cyklisty.

„Za poslední dobu se podařilo v Tišnově z pohledu cyklistiky a cykloturistiky udělat hodně. Další možnosti v tomto směru nabízí centrum města, což je především spojeno s plánovanou rekonstrukcí náměstí. Pak jsou nějaké možnosti využít jednosměrných ulic. V některých lokalitách narážíme na legislativu,“ vyjádřil se tišnovský starosta.

Reálná řešení
Podle Strategie území správního obvodu ORP Tišnov patří mezi reálná řešení pro město Tišnov právě jízdní pruhy pro cyklisty. Pás pro cyklisty se nachází v současné době pouze v Brněnské ulici. Další je plánován. „V ulici Jungmannově bude umožněn vjezd cyklistů do protisměru cirka do tří měsíců,“ sdělila Renata Korčeková, referentka tišnovského městského Odboru správy majetku a komunálních služeb.

„Mně to přijde jako dobrý nápad. Na kole sice moc nejezdím, ale pokud to přispěje k větší bezpečnosti cyklistů, tak proč ne,“ míní Miloslav Dvořák.

Podle Jindřicha Kačera, který je náruživým cyklistou, je samotné vnitřní město pro cyklistiku hůře připravené. A to v kontrastu s dostatkem krásných cyklostezek v okolí Tišnova. A nejde jen o nedostatek stojanů a nutnost zamykat kola k zábradlí. Připustil, že cyklostezky v Tišnově jsou, ale má pocit, že jsou nedořešené. I když na mapě vypadají hezky propojeně, vzájemná provázanost jednotlivých částí příliš nefunguje

„Do Tišnova jezdím na kole z Hradčan, návaznost nové cyklostezky na opravené části Brněnské ulice na nádraží je strašná. Stezka se nachází na levé straně, musím se k ní proplétat mezi auty, nájezd na ni navíc tvoří vysoký rantl. Když po ní už jedu, dost lidí se na mě divně dívá, že se pohybuji po chodníku. Chtělo by to zlepšit značení, což se prý chystá. Dále k centru města, u křižovatky s ulicí Dvořákova a U Humpolky, cyklostezka končí a není poznat, kde pokračuje. Že je vlastně nutné přejít přes přechod pro chodce. Pak člověk musí jet kus po silnici, než se napojí na cyklopruh na Brněnské,“ popsal své zážitky z cestování na kole po městě Kačer. Stejně „pochvalně“ hovoří o cyklostezce na Předklášteří. „Tato cyklostezka, zřejmě obousměrná, je úzká a samá zátočina. Myslím, že pro spoustu cyklistů je pohodlnější jet spíše po silnici,“ dodal cyklista.

O moc lepší to není v centru města, jehož silnice tvoří dlažební kostky. Průjezd náměstím je tak pro řidiče nemotorového vozidla nebezpečný nejen kvůli „kočičím kostkám“, ale i z pohledu velkého množství aut, křižovatek a parkovišť. „Navrhoval bych pro cyklisty obousměrné zpřístupnění silnice ve Dvořáčkově ulici a v dalších jednosměrných ulicích, jako je Jungmannova, Klášterská nebo ulice nad parkem u hřbitova. Byla by fajn i cyklostezka od školy 28. října ke Dlouhé ulici. S panem starostou jsme se o cyklodopravě bavili. Říkal, že plánuje založit pracovní skupinu pro řešení této problematiky. Pozval mě, abych se stal členem, ale zatím to stojí na tom, že shání odborného koordinátora dopravy, který by byl placeným zaměstnancem města,“ pronesl Jindřich Kačer.

Parkoviště, nebo cyklostezka?
O cyklodopravě hovořil v Tišnově letos v květnu i národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek. Co se dá v této problematice ve městě tedy zlepšit? „Co se dá zlepšit, to je možná až ta poslední otázka. První je, proč vůbec o nějaké cyklodopravě, o nějaké městské mobilitě diskutujeme. Co takhle parkovací politika? A teď berte, že veřejný prostor je jen jeden. Dáme tu cyklopruh, nebo tady budou stání pro auta? Snažím se spíše vyvolávat diskusi otázkami, aby občané sami zvážili hodnotu veřejného prostoru. A o tom je ta budoucnost. Jak si představujeme naše města, ať je to Tišnov, Kroměříž nebo Milevsko? Ale hovořme raději o těch menších městech, nerad bych Tišnov srovnával s Brnem nebo Olomoucí, to jsou zase jiné příběhy a já nyní raději sleduji ta malá městečka. Pokud v Olomouci na pěti náměstích není ani jedno auto, no, v Tišnově by se mi toto asi nepovedlo. Kdybych vám toto doporučil, asi bych se se zlou potázal,“ myslí si Jaroslav Martínek.

A jací jsou z pohledu městské policie tišnovští cyklisté? Navzdory tomu, že je ve městě podle vedoucího městské policie Jiřího Sokola cyklistů hodně, s pravidly si tito víceméně příliš hlavu nelámou. „Cyklisté běžně jezdí po chodnících, běžně v protisměru v jednosměrných komunikacích. Nedodržují ani zákazy, ani přednosti v jízdě. Jezdí po přechodech, ačkoliv by správně měli slézt z kola, jinak nemají na přechodu přednost. Výjimkou jsou přejezdy pro cyklisty. O nočním provozu cyklistů nemluvě, světlo je vzácností,“ vypočetl některé z prohřešků místních cyklistů Jiří Sokol.

Hříšníky, a jsou mezi nimi i děti a mládež do 18 let, kteří zapomínají při jízdě na kole mít na hlavě cyklistickou přilbu, strážníci prozatím nepokutují, pohovoří s nimi a poučí je. Pro děti ze základních škol navíc dělají přednášky na téma doprava, které jsou zaměřeny především na bezpečnou jízdu na kole, správné vybavení kola a bezpečnou chůzi. Větší, cílenou kampaň pro širokou veřejnost mají v plánu, o jejím začátku budou obyvatele Tišnova informovat v novinách i na webu.

„Co se týká nové cyklostezky na Brněnské ulici, která prošla rekonstrukcí, je společná pro chodce i cyklisty. Nyní tam vládne trochu chaos. Cyklisté jedoucí po této cyklostezce jsou chodci vyzýváni, aby chodník opustili. Tato komunikace ale patří oběma, vše bude náležitě doznačeno,“ poznamenal Jiří Sokol.

Elektrokola
Velký zájem projevují také lidé v Tišnově o elektrokola. Dávno už totiž neplatí, že jsou určena pouze důchodcům nebo lenivcům. Může na nich jezdit doslova každý. Rychlost a výkon elektrokol jsou u nás, stejně jako v Evropské unii, legislativně omezeny na 25 kilometrů v hodině a 250 wattů. „Díky pomocnému pohonu se srovnají rychlost i dojezd. Výhodou je, že se stále jedná o jízdní kolo, je tedy možné využívat síť cyklotras a cyklostezek. Na druhou stranu na elektrokole dnes jezdí mnohdy i ti, kteří by na normální bicykl již nesedli. Tady je potřeba apelovat na zdravý rozum a své síly nikdy nepřeceňovat,“ radí Tomáš Neřold z BESIPu.

Trend oblíbenosti elektrokol BESIP poměrně aktivně sleduje a snaží se o základní edukaci jednotlivých uživatelů. Zejména v rámci nejohroženější skupiny cyklistů, jako jsou děti či senioři. Zde se snaží informovat, jakým způsobem správně kola tohoto typu vybírat, případně jak je bezpečně provozovat. Také jaká jsou rizika provozu těchto kol. „Největším rizikem z hlediska provozu elektrokol je možnost softwarového odstranění omezovače pohonu na 25 kilometrů v hodině. Takové kolo se pak stává nebezpečným pro svého majitele, i ostatní účastníky provozu a není technicky způsobilé pro provoz na pozemních komunikacích. Také jeho majitel pak následně nese plnou odpovědnost za způsobenou újmu na životě či zdraví nebo případné škody,“ konstatoval Jiří Polomis, krajský koordinátor BESIPu hl. m. Praha.

Jak zároveň dodal, přestože může elektrokolo působit pocitově a uživatelsky pro méně zdatné jedince rychlejším dojmem, stále platí, že bez rozdílu, zda se pohybuji na koloběžce, klasickém jízdním kole či elektrokole, tedy na dopravním prostředku, který přesahuje rychlost chůze (6 kilometrů v hodině), je z hlediska zákona povinnost mít řádně připevněnou ochrannou přilbu pro osoby mladší 18 let. „U osoby dospělé se jedná o doporučení, které nelze brát na lehkou váhu, neboť výzkum Centra dopravního výzkumu, v.v.i., prokázal, že 37 procent usmrcených cyklistů by v případě, že by v době nehody přilbu mělo, přežilo!“ tvrdí Jiří Polomis.

Registr jízdních kol
Již tři roky funguje v Tišnově také registr jízdních kol, který zavedla městská policie. Přestože to není záchrana před odcizením bicyklu, drobná překážka položená do cesty případnému zloději ale jistě. Služba je zdarma. „Výhoda je v tom, že máme kolo detailně vyfocené i se všemi zvláštnostmi, máme k dispozici výrobní číslo kola, informace o tom, kolik stálo, totožnost majitele vč. jeho souhlasu s poskytnutím osobních údajů pro potřeby policie. Dokumentaci vedeme jak v papírové, tak elektronické podobě a předáváme ji i Policii ČR. Takže když dojde k odcizení kola, může se začít okamžitě pátrat,“ řekl vedoucí tišnovské městské policie Jiří Sokol, který podle svých slov uvažoval i o přihlášení do celorepublikového registru kol. V takovém případě by kola, i díky dotaci, protože se jedná o placenou službu, mohla být označena speciální tekutinou na několika místech. Syntetickou DNA rozkóduje čtečka, strážníci tak při kontrole jasně určí majitele. „Ovšem vzhledem k tomu, že za tři roky fungování stávajícího registru kol máme v evidenci cirka 40 kol, tak zavádět jinou službu za úplatek nemá velký smysl,“ tvrdí Sokol s tím, že jimi registrované kolo jako kradené v tomto roce hlášeno nemají.

Povinná výbava kola
Ke každému jízdnímu kolu patří:
• bílá odrazka na přední části kola a červená na zadní části kola. Dále na kolo patří oranžové odrazky na pedály a na špice kol. Tyto odrazky mohou nahradit odrazové materiály umístěné na oděvu či obuvi cyklisty. Vždy však musí být dobře viditelné. Za snížené viditelnosti ještě vepředu bílé světlo a vzadu červené světlo nebo blikačka. Osvětlení může být připevněné i na batohu nebo na čele cyklisty. Podmínka však je, že musí být cyklista již z dálky vidět!
• důležité jsou i dvě funkční, na sobě nezávislé brzdy, přední a zadní
• volné konce trubice řídítek nebo páček brzd musí být zaslepeny nebo hrany obaleny.
• dále by si měl cyklista před zahájením cyklistické sezóny zkontrolovat pneumatiky a ráfky kol. Poškození nebo deformace mohou narušovat bezpečnost jízdy
• zda má cyklista blatníky nebo kryt řetězu, záleží na jeho zvážení
• další podmínka u cyklistů mladších osmnácti let je cyklistická přilba. Přilba je doporučená i pro ostatní cyklisty, hlavně pro ty, kteří jezdí denně. Hlava je totiž při nehodě jednou z nejzranitelnějších částí těla.

Z kontrol vyplývá, že mnoho cyklistů využívá ke zvýšení své bezpečnosti reflexní vesty nebo jiné reflexní pásky na oděvech. Jedná se o velmi pozitivní zjištění, ale i přes tyto doplňky je osvětlení kola za snížené viditelnosti povinné!
Zdroj: Policie ČR

Zlata Ptáčková