Úctyhodný přírůstek do bibliografie Tišnovska

Ve čtvrtek 19. září byla v prostorách zdejší knihovny představena publikace, která by neměla chybět v knihovně žádného pravověrného Tišnováka bez ohledu na to, jde-li o občana věřícího, nebo nikoliv. Jedná se o knihu 800 let farnosti sv. Václava v Tišnově, jejímž autorem je kronikář tišnovské římskokatolické farnosti Ing. Jan Kos, s jehož historickými materiály se můžete často setkávat i na stránkách našich novin.

Svým rozsahem, kvalitou papíru i grafickou úpravou kniha připomíná a nepochybně i vhodně obsahově doplňuje výpravnou publikaci Tišnov, příroda – dějiny – památky – lidé, kterou vydalo město v roce 2013. Oproti ní má navíc jednu nezanedbatelnou přednost, totiž jmenný rejstřík, který v reprezentativní knize o Tišnově zoufale chybí. Zhruba 400 stran obsahu je rozděleno do tří základních částí (vždy o několika kapitolách či podkapitolách), jimiž jsou Přehled historie farnosti, Chrám sv. Václava a ostatní sakrální památky farnosti a Kněží, farnost a farníci. Na závěr je ještě připojen Přehled důležitých událostí v historii farnosti a několik příloh tvořených texty farních kronik a výběrem z ohláškových knih či historických listin, korespondence a pozůstalostí. Knihu je možno zakoupit v tišnovském knihkupectví.

Autor knihy Jan Kos rád využil možnosti svoji úctyhodnou práci blíže představit nejen návštěvníkům prezentace knihy během diskuze přímo v knihovně, ale také všem čtenářům Tišnovských novin, když nám ochotně odpověděl na několik položených otázek.

Kdy jste se začal zabývat myšlenkou na sepsání a následné vydání knihy, případně co bylo pro Vás hlavním popudem
k této činnosti?
Hlavním impulsem či motivací pro přípravu knihy o historii farnosti byla nabídka předchozího duchovního správce P. Jiřího Buchty, abych si vzal na starost farní kroniky a archiv. Bylo to v roce 2012 a já zrovna přemýšlel, čím se budu po skončení své profesionální kariéry zabývat.
Historie byla můj velký koníček, měl jsem za sebou už víceletou praxi v genealogii, dokončoval jsem svoji první knihu o historii, domech a obyvatelích nedalekých Hradčan, odkud pochází můj rod – takže tato nabídka mne velmi potěšila a inspirovala.

Mnohá data jste jistě získal z textů farních kronik, ale to by určitě nestačilo. Odkud jste čerpal další potřebné informace?

Základním zdrojem informací byly především archivy – Diecézní archiv Biskupství brněnského a Moravský zemský archiv, v menší míře i Státní okresní archiv Brno-venkov a také Archiv města Brna. Řadu informací jsem získal i z nejrůznějších publikací a časopisů věnovaných
církevní i obecné historii a také z akademických prací.

Dá se o některé části knihy říci, že její obsah je Vám nejbližší a že jste ji zpracovával s obzvláštním potěšením?
Asi se to nedá říci o části či kapitole knihy, spíše jsem měl radost z některých „objevů“, jako bylo např. nalezení konceptu listiny posledního posvěcení  tišnovského chrámu po rozsáhlých opravách v polovině 19. století, doplnění posloupnosti duchovních správců farnosti na konci 16. a v průběhu 17. století, někteří z nich byli totiž v tišnovské historii zcela neznámí, dále latinsky psaného přehledu stavu farnosti z konce 18. století a také Kroniky farního kůru, kterou od 30. let minulého století po čtyři desetiletí vedl dlouholetý regenschori Jakub Horák. Tu jsem doslova vyhrabal z jedné bedny uložené u varhan.

Vydavatelem knihy je Jiří Polach, což je podle mých informací správce farnosti v Budišově u Třebíče. Jak došlo k této Vaší spolupráci?
Ano, máte pravdu, P. Jiří Polach je farářem v Budišově. Dříve, než se stal knězem, pracoval jako novinář v nakladatelství Mladá fronta, dnes se vydávání knih věnuje víceméně jako svému koníčku. Dobře se zná se současným tišnovským duchovním správcem otcem Josefem Rybeckým, takže volba vydavatele byla celkem jednoduchá. Ostatně kniha  o farnosti nebyla jeho prvním kontaktem s Tišnovem. Před nějakým časem vydal knihu tišnovského rodáka a současného faráře v Blučině P. PhDr. ThDr. Hynka Šmerdy, Th.D., věnovanou historii křesťanské charity na Moravě od počátku do konce středověku.

Václav Seyfert