Zářijové kalendárium Tišnovska

1. ZÁŘÍ – PŘED 135 LETY
V pondělí 1. září 1884 bylo v Tišnově zahájeno vyučování v měšťanské chlapecké škole s českým vyučovacím jazykem. Stalo se tak na základě výnosu c. k. zemské rady z 12. května téhož roku; první třída byla umístěna prozatím na tehdejší, ještě staré radnici. Ředitelem byl ustanoven Maxmilián Ševčík, který řídil v Tišnově již obecnou školu v budově č. 21 na Bezručově ulici (dnes zde sídlí Servis počítačů nebo Moneta Money Bank). Budova byla během roku 1885 rozsáhlou přístavbou rozšířena a počínaje následujícím školním rokem se sem z radnice přemístila i výuka všech tříd měšťanky.

3. ZÁŘÍ – PŘED 15 LETY
V pátek 3. září 2004 bylo v prostorách Domu dětí a mládeže (dnešní Inspiro) na Riegrově ulici slavnostně otevřeno Mateřské centrum Studánka. Činnost pravidelných kroužků pak byla zahájena v pondělí 20. září. Centrum bylo později přemístěno do budovy bývalé sídlištní kotelny na Květnické ulici a dnes má pod názvem Rodinné centrum Studánka své působiště na Riegrově ulici.

7. ZÁŘÍ – PŘED 45 LETY
V sobotu 7. září 1974 bylo oficiálně uvedeno do provozu výcvikové a vysílací středisko tišnovských radioamatérů na Veselském Chlumu. Na slavnostním otevření promluvil náčelník radioklubu Karel Souček a připomněl, že během 15 měsíců odpracovali členové klubu na výstavbě střediska více než 7 tisíc brigádnických hodin, čímž vytvořili dílo v hodnotě 230 000 tehdejších Kčs. Přítomen byl i zástupce Ústředního radioklubu ČSSR.

8. ZÁŘÍ – PŘED 135 LETY
V pondělí 8. září 1884 v 9 hodin dopoledne byla slavnostně „odevzdána“ první veřejná knihovna v Tišnově. Tento akt byl součástí dvoudenní Národní slavnosti ve prospěch Matice školské v Brně, kterou pořádal studentský Feriální klub Barák. Knihovna byla od samého počátku obecní, město financovalo nákup knih, studenti se však zasloužili o její vznik po stránce organizační a jejich klub svým darem přispěl i ke zvětšení fondu.

9. ZÁŘÍ – PŘED 30 LETY
V sobotu 9. září 1989 zemřel první „dělnický“ předseda místního národního výboru (MNV) Josef Ptáček. Narodil se 26. srpna 1910, vyučil se typografem a po určitý čas byl i nezaměstnaný. Byl znám jako aktivní fotbalista a pozdější předseda klubu AFK Tišnov. Dne 25. března 1949 byl kooptován do pléna MNV a téhož dne se stal i jeho předsedou. Na radnici ovšem působil jen jeden a čtvrt roku, 26. června 1950 byl z funkce uvolněn. Po absolvování vysoké stranické školy přešel v roce 1952 pracovat na ústřední výbor Komunistické strany Československa do Prahy, kam se i přestěhoval a kde žil až do své smrti.

15. ZÁŘÍ – PŘED 170 LETY
V sobotu 15. září 1849 se v Kolencích u Třeboně narodil Václav Šílený. Studoval práva na vídeňské univerzitě, titul JUDr. pak získal roku 1877 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V Tišnově působil jako advokát v létech 1881–1901 a patřil zde v tomto období k nejaktivnějším veřejným činitelům. Zasloužil se o prosazení češtiny na tišnovských úřadech, založil okrašlovací spolek a podílel se i na založení již zmiňovaného klubu Barák. Patřil též mezi zakladatele České společnosti národohospodářské a organizátory moravského hasičstva. Působil jako poslanec Moravského zemského sněmu (1896–1911) a rakouské Říšské rady (1897–1907). Proslul jako odvážný řečník ve vídeňském parlamentu, současníky byl oceňován jako neúnavný bojovník za práva českého národa. Zemřel 9. září 1911. Je čestným občanem dvaceti českých a moravských měst a obcí.

16. ZÁŘÍ – PŘED 35 LETY
V neděli 16. září 1984 dopoledne byla ve společenské místnosti na sídlišti Pod Klucaninou za účasti autora zahájena výstava výtvarných prací Jiřího Suchého. Zakládající člen divadla Semafor v Tišnově vystavoval kresby, fotografie a koláže, v předvečer vernisáže vystoupil na speciálním kulturním večeru v sále sokolovny.

17. ZÁŘÍ – PŘED 55 LETY
Ve čtvrtek 17. září 1964 zemřel akademický malíř Josef Jambor. Narodil se 29. října 1887 v Pohledci, do Tišnova se přiženil v roce 1931. Podrobně jsme o něm psali v rámci seriálu o čestných občanech města Tišnova v loňském říjnovém čísle, str. 20–21.

18. ZÁŘÍ – PŘED 50 LETY
Ve čtvrtek 18. září 1969 bylo rozhodnuto vydávat v Tišnově nový časopis, označený jako kulturní zpravodaj. Autorem nápadu byl Miroslav Pavlík; podle původní představy se uvažovalo o šesti číslech většího formátu ročně, případně i s barevnými fotografiemi, ale nakonec byla zvolena měsíční periodicita a vždy 12 stran A5, čímž tiskovina navázala na před tím vycházející informační zpravodaj Sdruženého závodního klubu. První číslo vyšlo v lednu 1970 pod názvem Naše Tišnovsko, šéfredaktorem byl PaedDr. Ladislav Štejgerle. Dnešní Tišnovské noviny jsou přímým následovníkem tohoto listu.

27. ZÁŘÍ – PŘED 180 LETY
V pátek 27. září 1839 se poprvé nad Tišnovem rozezněl staronový kostelní zvon Svatý Václav. Nechal jej zhotovit farář Josef Fetter přelitím původního puklého zvonu; stalo se tak 17. července 1839 v dílně Josefa Hilzera v Jihlavě, měl průměr 150 cm a vážil 1 713 kg. Po převozu do Brna byl posvěcen brněnským biskupem Františkem Antonínem Gindlem, dopraven do Hradčan a odtud ve slavnostním průvodu přemístěn do Tišnova. Celkové náklady na výrobu, dopravu a instalaci činily 665 zlatých a 55 krejcarů, z čehož asi dvě třetiny uhradili farníci a třetinu farář. Dne 10. března 1917 byl zvon z kostelní věže odebrán a odvezen ke zpracování ve válečném průmyslu.

28. ZÁŘÍ – PŘED 25 LETY
Ve středu 28. září 1994 byl v parku za kostelem sv. Václava odhalen památník obětem komunismu. Ze sedmi podaných návrhů vybrala v dubnu odborná porota práci Jiřího Pařízka z Brna – prostý kámen se symbolickými řetězy. Pomník odhalil starosta města Ing. Ilja Krejčí, slavnostní projev přednesl i zástupce Konfederace politických vězňů. Celková hodnota provedeného památníku v té době činila 150 000 Kč.

Václav Seyfert

ilustrační foto