Tišnov řeší s obcemi přeplněnost svých škol

„Městu se to lehce říká, vaše dítě prostě bude jezdit do školy někam jinam. Ale jako rodič prvňáčka si to nedokáži v praxi představit. Ano, do Tišnova pojedeme autobusem spolu, protože tam pracuji. A pak ho posadím na jiný spoj třeba do Lomnice a postarej se o sebe samo? Nemyslitelné,“ nechala se slyšet mladá maminka Eva Zelenková. Podobnou otázkou se nejspíše zabývali v uplynulých týdnech rodiče předškoláků bydlících v okolí Tišnova. Základní školy v devítitisícovém městě bojují s volnými místy.

V současné době chodí do dvou tišnovských škol 1 600 dětí, z toho je zhruba 600 dětí z okolních obcí. Město postupně reaguje na situaci, která vede k naplnění kapacit budov tím, že mimo jiné před třemi lety postavilo šest nových učeben v Základní škole nám. 28. října. Tím došlo k navýšení počtu míst pro  dalších 180 dětí.

Školské obvody

Letos, jen měsíc před dubnovými zápisy do škol, však museli tišnovští zastupitelé řešit přeplnění základních škol znovu. „Kdybych se měl vrátit ke kroku tišnovského zastupitelstva, které zrušilo vyhlášku o obvodech nebo o spádovosti, byli jsme v situaci, kdy jsme měli dvě řešení. Buď ponechat školské obvody a tím riskovat, že by se děti z Tišnova nedostaly do tišnovských škol na úkor některých dětí z okolí, což byla jedna varianta, která je ve své podstatě špatná, nebo druhou variantu, tedy zrušit školské obvody a tím pádem si znesvářit okolní obce. Museli jsme vcelku rychle rozhodnout mezi dvěma špatnými variantami a vybrali jsme tu, kterou jsme vybrali. Tedy zrušení školských obvodů,“ objasnil Martin Sebera.

Zápisy do základních škol v Tišnově, které se uskutečnily 12. dubna, nakonec černý scénář rodičů nepotvrdily. Budou se v nich v příštím školním roce vzdělávat všichni, kdo o to projevili zájem.

Celkem se přihlásilo 192 dětí, kvůli odkladům nastoupí do prvních tříd 147 z nich. „Přijmeme všechny děti, které se hlásily do prvních tříd do tišnovských škol, a přijmeme i všechny děti, které se formou přestupu hlásí do šestých tříd. Protože některé školy v okolí mají pouze první stupeň základní školy,“ vysvětlil Martin Sebera, místostarosta Tišnova, a zároveň poukázal na to, že v okolí Tišnova jsou školy, například v Lomnici, Dolních Loučkách nebo ve Žďárci, které volnou kapacitu mají.

„Ale starostů se nikdo nezeptal, zda skutečně chtějí posílat děti do těchto tří škol. Volné kapacity jsou v nich dlouhodobě. Otázkou je proč? Problém bych viděl spíše v tom, že nejbližší obce z toho, co jsem zatím vypozoroval, mají zájem víceméně o Tišnov a ty ostatní školy, co mají volnou kapacitu, je až tak moc nezajímají,“ oponoval tišnovskému místostarostovi starosta Vohančic Petr Blahák.

Nečekaná informace

Vohančice se nacházejí čtyři kilometry od Tišnova a aktuálně z nich dojíždí za základním vzděláním do Tišnova celkem šestnáct dětí. Další se hlásily letos. V obci s 202 obyvateli není ani mateřská, ani základní škola. Vypovězení vyhlášky o školských obvodech je tak nemile zaskočilo. Zvláště když se podle slov Blaháka poprvé o možnosti, že by mohl Tišnov začít vypovídat zmiňované smlouvy o spádovosti s obcemi, dozvěděli od místostarosty na schůzce starostů v únoru letošního roku. Jak navíc vohančický starosta podotkl, šlo jen o informaci, že o této variantě jednají, nic závazného a směrodatného. Pak přišlo v březnu zasedání Zastupitelstva Tišnova, na němž byly zrušeny školské obvody všem obcím, které je měly uzavřeny. A zápis do základních škol za dveřmi. „Pro nás to byla informace nečekaná a obce měly strašně málo prostoru zareagovat. My jsme třeba prostor k reakci měli takřka nulový, protože domluvit se na školském obvodu s jinou školou, respektive s obcí, nebo zažádat o úpravu jízdního řádu autobusu, to se nedá stihnout v průběhu čtrnácti dnů. Snažíme se s tím nějakým způsobem vypořádat a komunikujeme s Tišnovem, že máme i nadále zájem o školský obvod v Tišnově,“ doplnil ještě Petr Blahák.

Jinak jsou na tom Dolní Loučky, kde úplná devítiletá základní škola je a funguje. Navíc disponuje s volnými místy. Navzdory tomu dvanáct tamních dětí navštěvuje některou ze základních škol v Tišnově. Proč? Podle vyjádření starosty Dolních Louček Jiřího Maška je totiž čistě na rodičích, do jaké základní školy se rozhodnou své potomky umístit. Mají-li místo. „Co se týká výuky, tak si troufám tvrdit, že naše škola nezaostává ani vybaveností, ani kvalitou výuky za školami v Tišnově,“ nechal se slyšet dolnoloučský starosta.

Obec zrušení školských obvodů tedy nezasáhlo; kapacita dolnoloučské školy je v současné době 350 míst, momentálně do ní dochází 280 žáků. Jsou tak naopak schopni pomoci těm obcím, z nichž by se děti do škol v Tišnově nedostaly. Samozřejmě s ohledem na smysluplnou spádovost a dostupnost veřejné
dopravy. „Už jsme v tomto směru vedli jednání s obcí Kaly, která zřejmě bude zrušením školského obvodu zasažena také, a myslím si, že pro ně nebude toto řešení tak bolestivé. Paní starostka si naši školu prohlédla, mluvila i s paní ředitelkou,“ pronesl Jiří Mašek.

V souvislosti s problematikou kapacit tišnovských základních škol se uskutečnilo několik jednání zástupců města se starosty dotčených obcí, řediteli základních škol na Tišnovsku a přítomna byla rovněž vedoucího školského odboru Jihomoravského kraje Hana Poláková. Setkání zorganizoval MAP, Místní akční plán vzdělávání. Přítomní byli seznámeni s aktuálním stavem a možnými řešeními či návrhy, které se nabízejí. Jak sdělil Martin Sebera, všech dvanáct návrhů zpracoval Tišnov, protože město je centrem regionálního školství a tuto úlohu chce plnit i do budoucna. „Debata byla konstruktivní, každý se snažil v předložených návrzích hledat plusy a mínusy. Nakonec k nějaké dohodě asi dojde, což je jasné. Ale zatím to nemáme na stole, protože je to čerstvé a je potřeba se seznámit s jednotlivými dopady, minimálně finančními a časovými, protože některé návrhy jsou krátkodobé, dají se realizovat v krátkém čase, některé vyžadují delší přípravu několika let,“ tvrdí Sebera.

Nová škola!?

Jak zároveň prozradil, jeden z návrhů je ponechat stávající stav, tedy Tišnov pojme všechny tišnovské děti plus všechny děti z okolí, které se vejdou do kapacity místních škol, a ostatní děti budou muset hledat volná místa ve školách v okolí. „Druhá varianta je provést výstavbu nějaké nástavby, například se nabízí jeden pavilon na Základní škole nám. 28. října. Možná Předklášteří, které má základní školu pouze s prvním stupněm, by se tak mohlo zamyslet nad tím, zda tam druhý stupeň nepostavit. No a třetí možnost postavit v Tišnově novou školu. Jen pro představu, nová škola, kterou bychom v Tišnově stavěli, v devíti ročnících by měla po dvou třídách, bavíme se tedy o 18 třídách plus nezbytné zázemí, kuchyně, tělocvična a tak dále, je v cenách roku 2019 investiční akce v řádu 240 milionů korun,“ nastínil dále tišnovský místostarosta.

Který z návrhů by upřednostnili ve Vohančicích? Prozatím nejsou rozhodnuti, ke kterému se přikloní. „Pro nás by bylo nejlepší, kdyby Tišnov zůstal centrem vzdělání, jako je tomu v současné době, takže aby navýšil kapacity škol a naše děti mohly dál navštěvovat tišnovské školy, tišnovské kroužky, mimoškolní aktivity. Je to pro nás spádově nejpřirozenější,“ tvrdí Petr Blahák. Připustil ovšem i tu alternativu, že v nejhorším případě zajistí svým potomkům vzdělání jinak. „Pokud Tišnov zastropuje příjem dětí pouze na děti s trvalým bydlištěm v Tišnově a nebude mít kapacitu, tak pro obec Vohančice, ale myslím, že i pro ostatní obce z okolí, bude zcela legitimním řešením to, že rodiče budou přehlašovat děti do Tišnova, aby se z nich staly malí Tišnováci. Na druhou stranu obce tím ovšem budou krvácet, protože finance, které obec nyní dostává na jednoho občana, budou přesměrovány do Tišnova,“ poznamenal starosta.

Podobný názor zastává dolnoloučský starosta Jiří Mašek, který se domnívá, že problém přeplněnosti tišnovských základních škol měl být řešen s větším předstihem. „Myslím si, že vypovězení školských obvodů pro obce nebylo úplně šťastným řešením, protože to povede ke změně trvalého pobytu u spousty dětí nebo rodičů,“ míní rovněž Mašek.

Školská turistika je problém principiálně neřešitelný. „Změna trvalého bydliště není nic jiného než evidenční údaj a nemáme v ruce vůbec žádný nástroj, kterým bychom dokázali regulovat to, čemu říkáme školská turistika,“ řekl Martin Sebera.

Zlata Ptáčková

Foto: pixabay.com