Únorové kalendárium Tišnovska

2. a 4. ÚNORA – PŘED 30 LETY
Ve čtvrtek a v sobotu 2. a 4. února 1989 byly v Králově jeskyni na Květnici učiněny dosud nejrozsáhlejší objevy. Téměř 17 let po vlastním objevu jeskyně a po zhruba
pětiletém probíjení se závalem dospěli nejvytrvalejší speleologové do prostoru o rozměrech 35 × 17 metrů, který nazvali Tišnovský dóm. Podrobně je tato událost popsána v knize Pavla Vašíka Jeskyňáři pod horou Květnicí, konkrétně v kapitole Velkolepý Tišnovský dóm, v níž autor jmenuje jako jeho objevitele zejména Karla Molíka a manžele Milana a Irenu Bulvovy.

3. ÚNORA – PŘED 15 LETY
V úterý 3. února 2004 způsobily ledové kry povodňové nebezpečí na řece Svratce. Kusy ledu nahromaděné na řece a jejích přítocích způsobily nejprve malou záplavu
v Předklášteří a po uvolnění horního jezu u Trmačova zvedly řeku na jejím dalším toku do nebývalé výše. Pod tehdy novým mostem za Ostrovcem se vytvořila doslova ledová bariéra, na jejímž odstranění se podíleli hasiči, policisté, členové povodňových komisí a zejména pak pracovníci Povodí Moravy, kterým se pomocí speciálních bagrů postupně podařilo celou bariéru rozbít.

5. ÚNORA – PŘED 80 LETY
V neděli 5. února 1939 se narodil František Sokol, dosud jediný tišnovský držitel cenného olympijského kovu, konkrétně bronzové medaile z volejbalu na hrách v Mexiku 1968. Sportovní základy získával v Tišnově od tělocvikáře Jaroslava Hudce a trenérů Milana Kříže či Alfréda Mareše, před vojnou přestoupil do Králova Pole, během ní hrál za Slávii Košice a pak už nejvyšší ligu v RH Brno. Po svatbě se přestěhoval do Ostravy, kde v období 1964–74 hájil barvy VŽKG Ostrava; s výjimkou sezóny po mexické olympiádě, kdy
byl hrajícím trenérem v druholigovém belgickém týmu Royal IXEL Brusel. Po roce 1980 se stal uznávaným trenérem. Zemřel 11. října 2011 v Ostravě, kde byl na jeho
počest založen memoriál v minivolejbalu nejmladší generace.

13. ÚNORA – PŘED 395 LETY
V úterý 13. února 1624 zemřela abatyše kláštera Porta coeli Kunhuta z Komořan. V čele kláštera stála od roku 1617 po dobu sedmi let a prožila se svými řádovými
sestrami krušné roky po zrušení kláštera moravskými stavy v roce 1619, které přivedlo celý konvent do dočasného exilu na Pernštejně, kde přečkal stavovské války. Návratu do budov v Porta coeli v roce 1625 se abatyše již nedočkala.

15. ÚNORA – PŘED 15 LETY
V neděli 15. února 2004 obsadil člen tišnovského atletického klubu Petr Ondroušek z Čebína 2. místo na halovém Mistrovství České republiky dorostenců
v běhu na 1500 metrů. Akce se konala v pražské hale na Stromovce a Ondroušek zaostal časem 4:20,2 pouhé dvě desetiny sekundy za vítězným Jakubem Holušou z Opavy, který později už v dospělém věku vozil cenné medaile i z evropských a světových šampionátů.

18. ÚNORA – PŘED 35 LETY
V sobotu 18. února 1984 se v nové sportovní hale u sokolovny poprvé uskutečnilo i mezinárodní utkání. V mezistátním střetnutí se před zraky asi 350 diváků střetly juniorské házenkářské výběry mužů Československa a Alžírska, které se rozešly nerozhodným výsledkem 21:21. Při slavnostním nástupu byly hráčům obou týmů předány propagační materiály o našem městě – prospekt, odznak a obtisk.

18. ÚNORA – PŘED 30 LETY
V sobotu 18. února 1989 zemřel bývalý předseda Místního národního výboru (MNV) v Tišnově z let 1953–60 Antonín Řehoř. Narodil se 24. srpna 1906 v Bělči, vyučil se kovářem a v roce 1949 se stal kooptací členem MNV v Tišnově. Později byl i členem jeho rady a zároveň pracoval jako referent Okresního národního výboru Tišnov. Do doby jeho působení v nejvyšší funkci na tišnovské radnici spadají především velkolepé oslavy 700 let města v roce 1959. Byl znám svou nechutí k papírování a s problémy Tišnova se seznamoval především osobní účastí na místech, kde se něco dělo. Po odchodu z radnice pracoval ještě několik let jako údržbář v Dole Rudý říjen Olší. Bydlel v Tišnově na Trnci, v posledních měsících života pak u dcery v Drásově.

18. ÚNORA – PŘED 15 LETY
Ve středu 18. února 2004 odeslali starostové přilehlých obcí Kraje Vysočina společný dopis poslancům Parlamentu České republiky, v němž žádali o přestoupení ke správnímu obvodu města Tišnova a o změnu krajských hranic. Dopis byl výsledkem jednání, které téhož dne proběhlo na tišnovské radnici za účasti starostů 24 obcí a hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka. Aktivita přinesla své ovoce, neboť rozhodnutím parlamentu se tyto obce staly od 1. ledna 2005 součástí našeho kraje. Jednalo se o Borač, Borovník, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Horní Loučky, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimskou Novou Ves, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Nedvědici, Níhov, Olší,
Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Řikonín, Skryje, Tišnovskou Novou Ves, Újezd u Tišnova, Vratislávku a Žďárec.

20. ÚNORA – PŘED 15 LETY
V pátek 20. února 2004 oslavila 100. narozeniny v té době nejstarší občanka Tišnova, paní Marie Sekorová z Černohorské ulice. Pocházela od Litomyšle, v Tišnově žila od své svatby v roce 1930; její manžel býval v minulosti ředitelem spořitelny. Gratulantům z vedení města ještě jubilantka po přípitku a besedě sama zahrála na klavír. Zemřela 5. května
2006 v Brně.

23. ÚNORA – PŘED 90 LETY
V sobotu 23. února 1929 hrálo tišnovské loutkové divadlo poprvé v nových prostorách, a to v malém sále sokolovny po boku levé galerie, jemuž se pak dlouhá léta říkalo „loutkový sál“. Premiéru obstaralo představení hry Bacilínek, která pojednávala o tuberkulóze a před níž měl projev sokolský zdravotník MUDr. Štěrba. Hra se hrála celkem sedmkrát a měla velký úspěch; fotografie scény a některé loutky byly později vystaveny i na loutkářské výstavě v Praze. V čele tišnovského loutkového divadla v té době stála paní
Otilie Rosenbaumová, žena akademického malíře a profesora zdejšího gymnázia Oldřicha Rosenbauma.

Václav Seyfert

Ilustrační foto