Tažní ptáci na Tišnovsku

Zaujal mě tento malý ptáček asi velikosti kosa, kterého jsem
vyfotografoval 4. října loňského roku před budovou nádraží Českých
drah v Tišnově. Je velmi společenský a čilý. Což dokazovalo
to, že se nebál kolemjdoucích lidí.
Tak několik slov k tomuto u nás méně známém ptáčku. Jde
o Calidris alpina neboli jespáka obecného z podřádu bahňáků.
Dorůstá délky 17 až 21 centimetrů, jeho rozpětí křídel má 32 až
36 centimetrů a váží 45 až 65 gramů.
Jespák je tažný pták. Vyhledává především zamokřené rozlehlé
rašelinné a luční plochy. Téměř celý den píchají jespáci zobákem
do bahna nebo prohledávají bahno na dně mělkých vod.
Je-li třeba, plavou. Potravou jsou jim drobní pobřežní a bahenní
živočichové nebo též semena.
Hnízdí v severské tundře a poblíž mořského pobřeží Skandinávie,
Baltského moře a Britských ostrovů. Za tahu letí převážně
podél mořského pobřeží a řídce je zastižen i ve vnitrozemí.
Hnízdí v dubnu až červnu, jednou ročně. Hnízdo tvoří malý důlek
vystlaný travou na zemi, skrytý ve vegetaci. Samice snáší asi
čtyři nazelenalá vejce s drobnými hnědými skvrnami.
Jespák obecný je, jak jsem již zmínil, tažný pták. V zimě jej
nalezneme na pobřeží západní i jižní Evropy i na březích Afriky
až po rovník. Přelétá přes naše území. Daleko silněji se projevuje
podzimní tah, průtah bývá nejintenzivnější v říjnu. Ze zimovišť
se vrací počátkem května, aby zase na severu založil novou generaci
jespáků.
Tento druh patří mezi nejčastěji kroužkované bahňáky
a na přehradě Rozkoš byly okroužkovány stovky jedinců. Ptáci,
kteří byli u nás kroužkováni na podzimním tahu, bývají nejčastěji
hlášeni z Itálie, Francie, ale i ze Španělska a severní Afriky.

Text i foto Josef Permedla