MALÁ GALERIE TIŠNOVSKÝCH FOTOGRAFŮ – 14. díl

Pavel Bortlík

Moje první zkušenost s fotografií přišla poměrně pozdě. Vyrůstal jsem pod vlivem rodičů, výtvarníků a zajímalo mě doslova všechno, co se dělo kolem. Lákala mě i technika a sport. Nebyl jsem nějak zaměřený na určitou oblast. První zkušenost s fotografií přišla s aparátem půjčeným od sestry. Byla to spíše zvědavost než vážný zájem, prostě jsem si chtěl vyzkoušet, jak ta zobrazovací technika funguje. Zkoušel jsem také řemeslo kovářské. Ta fotografie zvítězila až postupem času, ale i ostatní zájmy mi zůstaly. První fotografie byly spíš dokumentační, zajímalo mě vše pomíjivé, změny okolo mě, veškeré dění v Tišnově a okolí. Ani ve fotografii jsem se nezaměřil na jedno téma. Ze začátku jsem se snažil uložit vzpomínky, až časem jsem pochopil, že fotografie umožňuje mnohem víc, že jejím prostřednictvím můžu sdělit svůj pohled na svět okolo sebe, svoje pocity, zprostředkovat určitou náladu.

Dnes už se nevyhýbám žádnému tématu. Snažím se zachytit vše, co mě nějakým způsobem osloví, ať je to kouzlo okamžiku, nebo pomíjivá atmosféra místa. Důležité je pro mě kvalitní řemeslné zpracování, volba výřezu a vhodná stylizace, umožňující přenést moje pocity až k divákovi. Už více roků se opakovaně vracím do rumunského Banátu, který jsem si zamiloval, přestože poprvé jsem tam jel náhodou, ani jsem to neměl v úmyslu. Dnes už tam navštěvuji přátele. Fotografuji měnící se krajinu, místní lidi a jejich život. Používám digitální techniku, ale nenechal jsem se strhnout tempem rozvíjející se digitální fotografie. Pochopil jsem, že není podstatné, jakou technologií obraz vznikl, ale výsledné vyznění hotové fotografie, její dokumentární nebo estetická hodnota.

připravuje Václav Seyfert, redaktor TN

Popiska k fotce: Fotograf Pavel Bortlík: Foto: Miroslav Zavadil