TÉMA MĚSÍCE – PÉČE O ZDRAVÍ

V dnešním tématu najdete jak pohled do historie, tak také pojednání o současné situaci v příslušné oblasti a nebudou chybět ani drobné praktické rady od odborníků. V článku Tišnovské nemocnice v běhu času si připomeneme, kde všude se v minulosti v našem městě nacházely „špitály“, jak se jim tehdy i oficiálně říkalo. Povídání končí nedávnými změnami v poskytování lůžkové péče v tišnovské nemocnici a nejen k nim se ve svém materiálu vyjadřuje místostarosta města zodpovědný za zdravotnictví Mgr. Martin Sebera, PhD. Dočtete se také, že se v Tišnově možná již brzy zkrátí čekací doby u očního lékaře a o své práci Vám leccos užitečného sdělí přední tišnovské fyzioterapeutky. Přejeme příjemné čtení.

DĚTI BY MĚLY CHODIT DO ŠKOLY PĚŠKY

Masáže či další speciální fyzioterapeutické služby jsou v Tišnově poskytovány na několika místech. Ať už nás „jenom“ bolí záda nebo máme vážnější zdravotní problém, navštěvujeme příslušná pracoviště v prostorách DPS na Králově ulici, v objektu zubního střediska nebo v nemocnici a s důvěrou svěřujeme svoje těla tamním odborníkům. A právě na ně jsme se obrátili s našimi dotazy – zajímalo nás nejen konkrétní bližší zaměření oslovených fyzioterapeutů, ale také jsme se zeptali, co mohou na jedné straně pacientovi předat a co jim naopak práce s lidmi dává či jaké nejčastější chyby pácháme na svém těle, aniž bychom si to uvědomovali. Tady jsou fundované odpovědi:

Emilie Vallová:

Obtíže s pohybovým aparátem jsou dané civilizací, stresem, životní nepohodou, neurovnanými problémy v soukromém a pracovním prostředí, mizivým zájmem jedince pro své tělo něco vykonat. Lidé se při potížích obracejí na lékaře a někdy zcela zbytečně. Pracuji v oboru rehabilitace (nyní fyzioterapie) dlouhá léta a práce s lidmi mě velice baví. Dnes dovedu pacientovi poradit s jeho potížemi při jakémkoliv problému. Velice důležité je navázání vztahu a důvěry s pacientem. Při rehabilitaci je důležité znát důkladně klienta nejenom pokud jde o jeho zdravotní problémy, ale také o způsob řešení jeho životních situací a problémů pracovních i osobních; teprve potom můžete pomáhat. Při úpravě pohybových obtíží si musí každý uvědomit, že pracuje na svém těle a upravit si psychiku. Zabývám se nejvíce cvičením dětí již od narození a tam nejlépe poznáváte, jak pokračuje pohybový vývoj. Dítě se dostane do stoje a začne chodit vzpřímeně, ale postupně – ve školním věku, kdy začne používat mobil či tablet – se začne hrbit a perfektní postoj se tak začne měnit. Tady by měli zasáhnout rodiče a nechodit po lékařích a po rehabilitacích. Lidé nejsou uzpůsobeni k sezení a jsme u jádra problémů – málo chodíme (již děti se vozí do školek a škol v autě, místo aby chodily pěšky). To nám zůstává až do dospělosti. Není třeba hledat velkou vědu, aby nás záda nebolela. Denně stačí 15 minut pro správné protažení dle návodu fyzioterapeuta.

Dagmar Bučková:

Fyzioterapie (dříve rehabilitace) je pro většinu dnešních pacientů spojena především s představou masáží a cvičení. Je však jednou z alternativ léčení pohybového aparátu, která využívá léčebné tělesné výchovy, manuálních technik a fyzikální terapie (elektroléčba, vodoléčba). V mém privátním zdravotnickém zařízení na Brněnské ulici 305 („zubárna“) pracuji na základě předpisů od odborných lékařů. Každý pacient je jiný a je třeba to brát v úvahu. Duševní potíže s tělesnými spolu úzce souvisí. Při své práci se snažím využít zkušeností ze 42 let praxe a předat je klientům jako doporučení. Navození důvěry pro akceptování rad a praktických doporučení je z mojí strany důležitým průvodním záměrem. V drtivé většině tomu tak je a pacient spolupracuje.

Moje práce mě baví, mám ráda práci s lidmi, práci v pohybu a pokud vidím za sebou zlepšení zdravotního stavu a nezřídka i projev vděčnosti, je to skvělý a povzbuzující pocit. Dnešní doba přináší minimum všestranné a vyvážené tělesné zátěže u velké části populace. Převaha statické zátěže v profesním uplatnění, dopravní komfort a pasivní náplň volného času vedou vedle poúrazových stavů k zdravotním problémům, jejichž konečné řešení spočívá právě na prostředcích fyzioterapie a změně aktivity v životním stylu každého jedince.

MĚSTO USILUJE O DRUHÉHO OČNÍHO LÉKAŘE

Pokud se vydáte od Humpolky po Brněnské ulici na Komenského náměstí a odtud pak nahoru na polikliniku, projdete během necelých deseti minut hned čtyřikrát kolem oční optiky. Nejprve budete mít po pravé ruce prodejnu firmy DR. OPTIK Moravia s.r.o., směrem k náměstí Míru budete odbočovat právě u výlohy jedné z poboček optika Miloslava Otavy, dlouhá léta funguje optika i ve spodní části náměstí Míru, dnes ji provozuje Vladimír Kopčáni a konečně přímo v přízemí polikliniky má své sídlo Rudolf Vrzal. S tímto poměrně vysokým počtem ale už dlouhá léta kontrastuje jedno jediné specializované pracoviště očního lékaře, konkrétně ordinace MUDr. Zdeňky Hřebcové dvě patra nad optikem Vrzalem. Mezi pacienty není žádným tajemstvím, že pokud se při neohlášené návštěvě lékaře někde opravdu načekáte, pak je to v Tišnově právě na očním…

Sám jsem byl pacientem paní doktorky mnohokrát a musím říci, že mi vždy věnovala výrazně nadstandardní péči oproti většině jiných specialistů. Nepochybuji o tom, že stejně pečlivě přistupuje i ke všem ostatním a právě zde je možná důvod onoho dlouhého času stráveného na chodbě v čekárně. K této problematice je ale ošidné zaujímat nějaké ostře vyhraněné stanovisko. Když se nedávno podobný problém řešil v oblasti Vysočiny, řekl k tomu jménem České lékařské komory tamní doktor Tomáš Preininger: „To, na co se ptáte, je ,dostupnost’. To je však pouze jeden z vrcholů pomyslného rovnostranného trojúhelníku ,dostupnost – kvalita – cena’. Poskytování jakékoliv služby (tedy i zdravotní péče) je vždy kompromisem, který by se měl nacházet někde uprostřed tohoto trojúhelníku. Vychýlit se pouze k jednomu vrcholu bude vždy na úkor těch ostatních. Čím dostupnější bude nějaká zdravotní péče, tím bude v konečném důsledku buď méně kvalitní, nebo dražší. Cena je pevně stanovena výší zdravotního pojištění, takže zůstává ubírat na kvalitě.“ Tenhle fakt je třeba mít na paměti, dříve než budou vyřčeny jakékoliv zjednodušené soudy.

Zdá se ovšem být logické, že čekání v ordinaci očního lékaře by se mělo zkrátit, pokud by v Tišnově neprovozoval svoji praxi pouze jediný, ale eventuálně alespoň jeden další. Zdravotní pojišťovny nejsou povinny zajišťovat či zřizovat chybějící specialisty přímo v konkrétním místě, iniciativa musí být na straně příslušných orgánů města. Jak nám sdělil místostarosta Martin Sebera, v Tišnově se tak skutečně děje: „Posílení počtu očních lékařů je jednou z problematik, kterou se zabýváme už dva roky, zatím neúspěšně, ale s nadějí… Od občanů (konkrétně Svazu diabetiků) jsme byli osloveni peticí, se kterou se na nás obrátili s výše uvedenými problémy. Vyvolali jsme jednání s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro Jihomoravský kraj s žádostí o podporu. Tam jsme získali informace, že je nutné splnit několik předpokladů. Mít atestovaného lékaře, mít schválené prostory a pak to poslední nejdůležitější – mít nasmlouvaný úvazek k výkonům právě od VZP. V tuto chvíli jednáme s konkrétním lékařem, jeho prostory v Tišnově prošly úspěšně procesem schvalování na hygieně a zbývá uspět na VZP, kde jsme naši žádost předložili a argumentovali potřebností pro celý region Tišnovska. Konečné rozhodnutí padne v listopadu tohoto roku. Těšme se, že to vyjde.“

AKTUÁLNĚ O NEMOCNICI A NEJEN O NÍ

Martin Sebera, místostarosta; úvod Václav Seyfert, redaktor TN

Článek „Tišnovské nemocnice v běhu času“ končí aktuální situací, která při svém zrodu na přelomu loňského a letošního roku způsobila hodně emocí. Požádali jsme představitele vedení města, aby se na závěr článku k momentálním stavu vyjádřili. Odpovědi se chopil místostarosta Mgr. Martin Sebera, Ph.D., který má zdravotnictví ve své kompetenci, a protože jeho vysvětlení je velmi obsáhlé a týká se zdaleka nejen samotné nemocnice, věnovali jsme mu samostatný článek.

Situace dospěla do bodu, kdy je zřejmé, že nemocnice, jak si ji každý občan představí, je bohužel minulostí. Kraj svými rozhodnutími přisoudil tišnovskému objektu roli sanatoria neboli léčebny dlouhodobě nemocných a rehabilitačního ústavu. O tom rozhodla politická reprezentace kraje v roce 2012. Tišnovská nemocnice chyběla v memorandu k druhé etapě Koncepce sítě lůžkových zdravotnických zařízení v Jihomoravském kraji, od té chvíle všechny postupné kroky směřují ke stavu, který je plánován na konec roku 2017. Tím je struktura lůžek (60 lůžek pro dlouhodobě nemocné a 30 lůžek rehabilitační péče), která má být s Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) nasmlouvána do konce roku 2017. V tom se vracíme do historie do roku 1899, kdy se doktor František Kuthan rozhodl postavit budovu tehdejšího sanatoria – dnešní „nemocnice“. I přes loňské krajské předvolební sliby a rozsáhlé přípravy projektové dokumentace na opravu a přístavbu Nemocnice Tišnov za cca 500 mil. Kč (300 milionů korun v oblasti stavebních úprav a do 200 milionů korun z hlediska techniky či vnitřního vybavení) nedošlo k žádnému posunu a ani v roce 2017 nedojde k realizaci této investiční akce. Po dotazech na kraji se předpokládá, že by snad v roce 2018 měla být zahájena stavba ambulantního traktu s plánovaným rozsahem 70 mil. Kč.

Palčivá otázka zrušených míst interní péče se však od 1. 1. 2017 neřešila. Kraj nás na společných schůzkách ujišťoval, že kapacita brněnských nemocnic je dostatečná pro absorbování pacientů z Tišnova a okolí. Na květnové schůzce s lékaři, kteří pacienty musí do brněnských nemocnic odesílat, však vyplynulo, že dostat pacienta z Tišnova do brněnské nemocnice je složité s odkazem, že tento pacient nepatří do spádovosti brněnských nemocnic. Při snaze o komplexní řešení vzniklé situace jsme opět ujišťováni zástupci kraje, vedení nemocnic z Brna a zdravotních pojišťoven, že se připravuje koncepce zdravotnických zařízení v kraji, po které se budou hledat varianty, které povedou k navýšení kapacit lůžek interní péče. Dojde tak k „výměně“ zaniklých interních lůžek v tišnovské nemocnici a jejich „přesunu“ do nemocnic brněnských. A naopak lůžka následné péče (LDN, rehabilitace) v tišnovské nemocnici budou složit pacientům z Brněnska, kteří tak uvolní lůžka péče interní. To zní logicky, s těmito informacemi jsme odcházeli v červnu letošního roku z jednání…

Vedení tišnovské radnice od ledna 2017 opakovaně jedná s představiteli VZP a kraje, jakožto se zástupci poskytovatele a provozovatele zdravotní péče. Na těchto jednáních sice „taháme“ za kratší konec, protože nedisponujeme žádnými legislativními nástroji, ani infrastrukturou, ani objemným rozpočtem. Chápeme složitou personální problematiku, kdy nemocnice bojují s nedostatkem lékařů i zdravotních sester. Proto aktivně apelujeme na představitele kraje a zdravotních pojišťoven a upozorňujeme na vzniklé problémy a snažíme se být nápomocni při jejich řešení. Zprostředkováváme i setkání představitelů krajského zdravotnictví se starosty obcí Tišnovska či lékaři.

Mezi další zdravotnické služby patří Zdravotní záchranná služba (ZZS), kterým hovorově říkáme záchranky, sanitky. Tato služba je naprostá priorita zdravotních pojišťoven i kraje, v Tišnově jsou aktuálně 2 vozy, které dostatečně pokrývají Tišnov a okolí. Za zmínku stojí též i problematika pohotovosti neboli služby LSPP, kterou zajištuje kraj společně s nemocnicí. Podle vyjádření VZP i kraje, peníze na tuto službu nejsou problém, všichni mají snahu o udržení LSPP v Tišnově, včetně zlepšení kvality této služby. Nejslabším místem LSPP je personální obsazení. Kraj i zdravotní pojišťovna sledují i ekonomiku provozu a shodují se, že celkové náklady a poskytnutá služba LSPP je efektivnější a levnější než náklady na ZZS či lůžka v nemocnici.

Nezbývá než doufat, že ze strany politiků nejen na krajské úrovni dojde k odpovědnějšímu nahlížení na oblast zdravotnictví a případné kroky související se změnami, které nutně přináší čas, budou řešeny koncepčně (nikoliv diletantsky a nahodile), s přihlédnutím k názoru místních samospráv (ne bez jejich vědomí) a především s maximálním ohledem na zájmy občanů.

připravila redakce TN

ilustrační foto