Štíhlé vosy s dlouhýma nohama – vosíci

Sociálně žijící vosy řadíme v názvosloví do dvou podčeledí čeledi vosovitých. Jsou to podčeleď vos a podčeleď vosíků, které chci podrobněji popsat. Jistě měl téměř každý z nás tu čest se s různými druhy vos seznámit. Známá jsou nám i jejich hnízda, dovedně vystavěná z papíroviny, většinou ve tvaru koule.  Ale právě vosíci, o kterých bude převážně řeč, budují hnízda poněkud odlišná. V naší přírodě se můžeme setkat nejčastěji s vosíkem obecným, vosíkem francouzským nebo s vosíkem skvrnitým.

Samička vosíka zakládá hnízdo buď sama, nebo ve spolupráci s dalšími samicemi. Hnízdo má podobu plástu o počtu několika desítek buněk a je připevněno k podkladu zpravidla jednou stopkou. Je umístěno tak, aby bylo chráněno před nepřízní počasí. Může se skrývat v chomáčích rostlin nebo trav, pod skalním převisem, pod stříškami zahradních domků nebo v různých přírodních dutinách. Ústí buněk směřuje vždy dolů a stopka hnízda je impregnována výměšky slinných žláz, aby byla pevná a odolná proti vlhkosti. Materiál na stavbu hnízda získávají vosíci seškrábáním kůry stromů nebo zetlelého dřeva. Když začne hnízdo stavět více samiček, dojde u nich k soupeření a ta vítězná, nejsilnější se stane královnou. Ostatním zakrní vaječníky a fungují pak jako dělnice, které však po případném úhynu královny mohou převzít její úlohu.

Vosíci jsou hmyzí predátoři, kteří loví jiný drobný hmyz nebo pavouky a rozmělněnou potravou krmí své larvy. Dospělce můžeme často zastihnout také na květech, kde se přiživují nektarem, bohatým na cukry. Zajímavá je jejich schopnost udržovat přijatelnou teplotu v hnízdě tím, že přinášejí ve volátkách vodu, kterou polévají pláty s kuklami a tím celé hnízdo ochlazují.

Vosíci nejsou pro člověka zdaleka tak nebezpeční jako vosy nebo sršni. Vosík bodnout dovede, ale způsobí jen krátkou bolest, která většinou bez otoku a dalších komplikací pomine.

Bohumil Kabeš

Foto: Bohumil Kabeš