Chroust obecný

Začátkem května jsem se s přáteli vypravil na Pálavu za jarní turistikou a také za fotografováním zajímavé přírody jižní Moravy.

Na cestě mě zaujaly dva vzrostlé duby, kolem kterých poletovalo značné množství velkých brouků. K mému překvapení se jednalo o chrousty obecné, kteří si pochutnávali na mladém listí dubů. V 50. a 60. letech byli naprosto běžnými brouky na celém našem území. Ale vzhledem k tomu, že se jednalo o vážné škůdce hlavně ovocných stromů, byli intenzivně hubeni. V 80. letech minulého století to dokonce vypadalo, že chrousti vyhynou úplně, a to hlavně díky dlouhodobému používání insekticidů v zemědělství. Ale jak je vidět, v oblastech, kde se chemické látky nepoužívají tak často, nebo v chráněných územích se jejich stavy stabilizovaly.

Chrousti a jejich larvy (ponravy) jsou sice z pohledu člověka škůdci, ale do potravního řetězce a do přírody biologicky určitě patří. Dospělí brouci se živí listy různých stromů, jejich larvy žijí pod zemí, kde jedí kořínky rostlin a tím je celé oslabují. Vývoj do dospělosti trvá zpravidla čtyři roky. Brouci, kteří žijí jeden až dva měsíce, se objevují koncem dubna a začátkem května a téměř okamžitě se páří. Po 14 dnech začnou samičky klást vajíčka, která zahrabávají 10 až 20 centimetrů do půdy. V průměru je to 80 až 100 vajíček přibližně ve třech etapách. Larvy se líhnou za čtyři až šest týdnů a jsou aktivní pouze v létě a na jaře. Zimu přečkávají v podzemních komůrkách v různých hloubkách do jednoho metru. Když dorostou velikosti čtyř až pěti centimetrů, na podzim se zakuklí a na jaře pak vylézají jako brouci. Pro chrousta obecného je charakteristické hnědé až hnědočervené zbarvení krovek. Na každé krovce jsou zřetelná čtyři žebra. Nápadná jsou jejich vějířovitá tykadla. Tykadlová palička samců má sedm listů, zatímco samičky mají pouze šest tykadlových lístků a ty jsou podstatně kratší. Takto se dá pohlaví chroustů bezpečně určit.

Dospělí brouci i jejich ponravy jsou přirozenou potravou celé řady živočichů, např. ježků, krtků, havranů, kavek, netopýrů nebo plhů. Při orbě se na ponravách přiživují také rackové, vrány nebo volavky.

Na Pálavě jsem fotografoval i jiné druhy živočichů, např. otakárka ovocného, různé druhy perleťovců a brouků, ale o nich až někdy příště.

Bohumil Kabeš

Foto: Bohumil Kabeš