Vrabci

Hejna vrabců patřila za mého mládí v naší krajině ke zcela běžným a všem známým jevům. Dokonce se lidem zdálo, že jsou přemnožení a příliš jim na polích škodí, a tak kde mohli, tam je hubili.

V naší přírodě žijí dva druhy vrabců: jsou to vrabec domácí a méně známý vrabec polní. Vrabec domácí člověka provází odedávna. Pochází z Asie, případně ze Středomoří, odkud se postupně rozšířil do celé Evropy, ale najdeme ho i na ostatních kontinentech.

Vrabci domácí nejčastěji hnízdí v blízkosti lidí. Na trámech pod střechou, v puklinách zdí, ve větracích otvorech a někde obsadí i spodní patra třeba čapího hnízda. Hnízdo vrabců je poměrně velké a neupravené a ne nadarmo se říká, „má hlavu jako vrabčí hnízdo!“ Ptáci vyvedou od jara do podzimu čtyři až šest mláďat ve třech, v příznivých létech i čtyřech snůškách. Mláďata jsou krmena převážně hmyzem. Dospělí ptáci se živí hlavně semeny kulturních rostlin i plevelů nebo i menšími bobulkami dřevin. Mladí vrabci pohlavně dospívají ve druhém roce života a mohou se dožít až dvaceti let.

Vrabec polní je jen o málo menší příbuzný vrabce domácího. Vršek hlavy má kaštanově hnědý a na bělavých tvářích má výraznou černou půlměsíčitou skvrnu. Samička vypadá stejně jako samec. Tento druh vyhledává hlavně oblasti s poli, kde se střídají otevřené prostory s remízky, okraje listnatých lesíků, staré sady apod. Obytným městským čtvrtím a hluku měst se vyhýbá. V nejlepším případě ho můžeme spatřit v parcích a zahradách se starými dutými stromy. Hnízdo si staví nejčastěji ve stromových dutinách, ptačích budkách i ve stěnách hnízd čápů nebo dravců. Hnízdo je nepořádná, ale teplá koule ze stébel, slámy, mechu a suchých listů. V hnízdní dutině se nachází měkká výstelka z peří. Hnízdí podobně jako vrabec domácí od dubna do srpna a mívá tři až šest vajíček ve dvou nebo třech snůškách. Párek vrabců polních používá často totéž hnízdo celý život. Také se stává, že jeden sameček žije s několika samičkami, a tak musí krmit mláďata ve více hnízdech.

V našich podmínkách se s hejny vrabců domácích i polních setkáme nejčastěji v zimě u ptačích krmítek, kde sbírají zbytky semen na zemi a občas zobou i semena z krmítka.

Proč mizí vrabci z měst a vesnic? Kulturní krajina, ve které se dříve vrabcům tak dobře dařilo, se za poslední desetiletí příliš proměnila. Mezi poli je nedostatek remízků a starých dutých stromů. Strniště, na kterých by mohli vrabci sbírat přes zimu semena, jsou zpravidla zorána už na podzim. Zahrady a sady jsou až příliš dokonale uklizeny, a proto poskytují jen málo úkrytu ptákům i hmyzu. Naopak drobné chovy drůbeže, které vrabcům, již se tam přikrmují, prospívají, a tak se na venkov postupně vracejí. Stoupá i obliba přírodních zahrad, a snad i proto se hejna štěbetavých vrabců postupně v naší přírodě opět objevují.

Bohumil Kabeš

Foto: Bohumil Kabeš