Za Josefem Zavřelem

22. listopadu zemřel náhle ve věku 81 let pan Josef Zavřel. Narodil se za humny Tišnova, v Březině. Zde u každé usedlosti, tak jak to na venkově bývalo, rostlo alespoň několik stromů. A ty pro děti představovaly příležitost k prvním hrám. V Tišnově žil pan Mlčoch, učitel a zahradník z tišnovské hospodářské školy, přítel otce J. Zavřela, a ten poznal, že má malý Pepík trochu jiný zájem o ovocné stromy než ostatní děti, a začal se mu věnovat, stal se jeho prvním učitelem. Od něho také dostal první nářadí na ošetřování a pěstování stromů. Když Josef Zavřel chodil na měšťanskou školu v Tišnově, zapsal se do Kroužku mladých zahrádkářů a jeho vedoucím byl legendární učitel zahrádkář Jaroslav Hudec. Zde získal teoretické a na Hudcově zahradě i praktické znalosti. Často vzpomínal, jak ve svých třinácti letech narouboval první strom.

I když profesně se stal Josef Zavřel strojařem, tedy technikem, životním koníčkem mu bylo zahrádkaření, konkrétně ovocnářství. Přiženil se do Tišnova, a tak se dostal do úzkého kontaktu s tišnovskými zahrádkáři, jako byli Boh. Křivan, už zmíněný Jar. Hudec, dr. Jaroch, K. Strommer, Št. Alexandr, K. Zemánek a mnozí další. Tišnovští zahrádkáři pořádali přednášky, zájezdy, exkurze, to byla škola. A tak se dostal i k práci v tišnovské zahrádkářské organizaci, kde prošel různými funkcemi. Byl dvacet roků místopředsedou, od roku 2004 pak předsedou. Od toho roku až do smrti zastával rovněž funkci předsedy územní rady Brno-venkov ČZS, dále byl členem nejvyššího orgánu Českého zahrádkářského svazu – republikové rady a vzhledem k tomu, že byl jedním z našich největších odborníků na určování starších odrůd jablek, se stal také dlouholetým členem pěstitelské komise svazu.

Je to překvapující, ale nežil jen zahrádkou, i když podle předcházejícího výčtu se to zdá nemožné. S manželkou chodili pravidelně na koncerty, do divadla, a to nejen v Tišnově, jezdili na zájezdy, a dokonce absolvovali studia na Univerzitě třetího věku. Hodně času věnoval vnoučatům. Rodina mu to oplácela pomocí na zahrádce. Těžko, přetěžko se bude hledat náhrada za takového odborníka a zároveň obětavého člověka, který byl ochotný každému nezištně pomoct a zájmy ostatních kladl nad zájmy svoje.
Josef Ondroušek
Foto: Marie Kulhánková