Čestné občanství a ceny města Tišnova 2016

V pátek 28. října se v obřadní síni tišnovské radnice uskutečnil slavnostní akt, předání čestného občanství a Cen města Tišnova za rok 2016. Této významné akci přihlíželo bezmála sedmdesát hostů, z nichž velká část byla příbuznými oceněných, ať už žijících, nebo těch, kterým bylo ocenění předáno in memoriam. Slavnostní večer moderovala PhDr. Irena Ochrymčuková, která se této milé povinnosti zhostila už poněkolikáté. Ocenění předával osobně starosta města Jiří Dospíšil. Akce byla důstojným završením oslav státního svátku v Tišnově.

Čestné občanství získal:
Alois Řezáč in memoriam za dlouholetou práci pro všestranný rozvoj města Tišnova a pro jeho občany ve funkci starosty, za příkladné vlastenectví a sociální cítění.
Dlouholetý starosta Tišnova se narodil 15. června 1873. V čele města stál téměř dvacet dva let, tedy vůbec nejdéle ze všech nejvyšších představitelů Tišnova v jeho historii. Řezáč byl továrníkem, podnikal v textilní výrobě, pivovarnictví, ve výrobě papíru a lepenky. Veřejně vystupoval od roku 1905, kdy byl zvolen členem městského výboru, v srpnu 1908 se stal městským radním, starostou byl poprvé zvolen v říjnu 1914 a poté byla jeho volba potvrzena ještě šestkrát, v létech 1915, 1918, 1919, 1924, 1927 a 1932. V době jeho starostování bylo v Tišnově například založeno gymnázium (1920) nebo Všeobecně prospěšné stavební a bytové družstvo (1921), jehož výsledkem byla výstavba rodinných domků pro chudší a střední vrstvy; v dalších létech pak byla postavena nejen na svou dobu velmi odvážně navržená budova spořitelny (1933), ale také objekt živnostenské školy pokračovací (dnes budova polikliniky) nebo nová soudní budova č. 22 přímo na náměstí (v současné době zde sídlí mj. pošta). Řezáč vedl rovněž organizační výbor slavné Podhorácké výstavy v roce 1927 a byl to právě on, kdo 17. 6. 1928 přivítal na tišnovském náměstí prezidenta republiky T. G. Masaryka. V době hospodářské krize se snažil mírnit její důsledky tím, že podporoval stavby, které přispěly k zaměstnanosti dělníků (silnice ve městě, kanalizace v Klášterské ulici, oprava jezu atd.). Řezáč zemřel ještě v době výkonu funkce 4. dubna 1936 (v letošním roce tedy od jeho úmrtí uplynulo rovných osmdesát let). Pohřbu Aloise Řezáče se zúčastnilo téměř celé město. Ve smutečním projevu pronesl profesor Jan Kosík o zemřelém starostovi mimo jiné tato slova: „Byl mnohdy ideovým i politickým odpůrcem, odpůrcem třebas i houževnatým, ale dovedl vždy uznati dobrou vůli a pochopiti, že odpůrce ještě není nepřítelem.”

Cenu města získali:
Mgr. Marie Ochrymčuková za výchovu mladých výtvarných talentů v pedagogické práci, za úspěšnou prezentaci města Tišnova, za tvůrčí navázání na lidové výtvarné tradice a za širokou a bohatou dosavadní uměleckou výtvarnou práci hodnocenou nad rámec regionu.
Narodila se 20. srpna 1916. Byla váženou a dlouholetou pedagožkou, působila celý život v  Tišnově, pracovala pro loutkové divadlo, celoživotně se věnovala umění. Zabývala se výrobou tradičního lidového pečiva, za což obdržela celou řadu ocenění a také titul Mistryně uměleckého řemesla od Ministerstva kultury ČR. Celý život tvořila bez okázalé publicity a pracuje stále. Věnuje se převážně malbě. Klub přátel výtvarného umění z její tvorby uspořádal dvě velké výstavy – roku 2015 v Jamborově galerii a v červenci 2016 v Kulturním domě v Železném.
RNDr. František Fárník, CSc., za záslužnou vědeckou práci v rámci našeho státu, za úspěšnou prezentaci výsledků naší vědy celosvětově a za prosazování podílu ČR na mezinárodních projektech.
Narodil se 29. prosince 1946 v Tišnově, kde vystudoval gymnázium, následně absolvoval brněnskou Univerzitu J. E. Purkyně, obor fyzika, a v roce 1974 obhájil titul RNDr. Od roku 1970 získal trvalé místo v Astronomickém ústavu ČAV v Ondřejově. Začal pracovat na vývoji nového typu detektorů pro registraci slunečního rentgenového záření na palubách umělých družic Země. V roce 1978 obhájil titul CSc. v oboru astrofyziky. Podílel se na vývoji nových českých přístrojů pro sovětské satelity Interkosmos, následně pracoval v holandském Utrechtu. Na základě této spolupráce a s pomocí amerických kolegů se mu podařilo prosadit český rentgenový přístroj HXRS pro pozorování Slunce na palubu amerického vojenského satelitu MTI. Od roku 2003 až do odchodu do důchodu v roce 2011 byl vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, řadu let také působil v Radě ústavu. Podle databáze NASA ADS publikoval jako autor nebo spoluautor celkem 150 vědeckých prací.
Miloslav Sonny Halas in memoriam za výtvarnou tvorbu reprezentující mimo jiné Tišnov a Tišnovsko nad rámec regionu současnými uměleckými postupy.
Miloslav Sonny Halas se narodil 13. října 1946 v Brně – Králově Poli, v témže roce se však Halasova rodina přesunula z Brna na Tišnovsko. Později žil sice převážně v Brně, ale na Tišnovsko se neustále vracel s vědomím, že soužití právě s touto kopcovitou krajinou formovalo jeho estetické cítění a životní postoje vůbec. I v období minulého režimu byla podstatným rysem Halasova života i tvorby svobodomyslnost. Jeho výtvarná činnost byla od začátku 70. let minulého století velmi různorodá. Kromě obrazů vytvářel zajímavé plakáty, přebaly gramofonových desek, objekty zejména dřevěné, pořádal četné happeningy, experimentoval s grafikou, fotografoval, ilustroval básnické sbírky, spolupracoval s divadlem Husa na provázku. Typickým znakem jeho rozmanité tvorby byla vždy hravost a nápaditost. M. S. Halas zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici ve Valticích 24. listopadu 2008.

Roman Skřepek
Foto: Michal Beneš