Nebyla to středa jako každá jiná, ale finále poháru JmKFS…
Houby se u nás sbírají po staletí
Houbaření je u nás oblíbené, jsme národem houbařů. V sezóně jsou lesy okupovány spoustou milovníků hub. Do lesa chodíme nejen na ně či lesní plody, ale především tam relaxujeme. Kdo nehoubaří, není Čech. Tak by se asi dala charakterizovat vášeň, která je pro nás tak typická. Jako první, co je dobré před samotnou výpravou do lesa udělat, je nastříkat se repelentem. Kromě hub si totiž domů můžete přinést i nemilá zvířátka.
I když se to na první pohled nezdá, jedná se o činnost, která potěší naši duši a určitě prospěje i našemu zdraví. Při hledání voňavých úlovků v lese si protáhneme tělo, vyčistíme plíce i mysl a radost z pohledu na plný košík hub nás dobře naladí. A tou zlatou tečkou jsou pak lahůdky připravené ze všech těch hřibů, bedlí, žampionů, kozáků, suchohřibů, václavek či křemenáčů. Takže hledejte, sbírejte, smažte, vařte, sušte, nakládejte.
Houby představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, ale nyní vyčleněnou do samostatné říše. Je známo kolem 70 000 druhů hub. U nás je jich zjištěno asi 10 000. Věda zabývající se houbami se nazývá mykologie.
Jedlé druhy slouží jako potravina s malou kalorickou hodnotou nebo jako pochutina. Obsahují řadu vitamínů a minerálních látek. Vždyť houby jsou nejen jídlo, ale pro mnohé i vášeň. Pokud je nesmažíme, jsou dietní, obsahují 90 % vody, 6 % bílkovin, 1 % minerálních látek, především draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor a stopové prvky, například zinek, měď a mangan. Mají nízkou energetickou hodnotu, ale přesto je nelze považovat pouze za koření a pochutinu. Představují zdroj vlákniny, najdeme v nich i některé vitamíny, provitamín A, skupinu vitamínů B, vitamín D. Podporují činnost střev, některé druhy mají léčivé účinky.
Sušené i čerstvé houby byly dokonce uváděny mezi dávkami, které museli poddaní odevzdávat vrchnosti, především hřiby, lišky a smrže. První houbové recepty byly uvedeny v kuchařce Jana Kantora, vydané roku 1553.
I když někde nerostou, jak by měly, stejně všichni věříme, že se svých nejoblíbenějších hub dočkáme. A poslední rada na závěr. V lese se chovejte jako lesní zvířata, ta nehulákají, neodhazují odpadky, nerozkopávají prašivky.
Josef Permedla
Foto: Josef Permedla
Další článek: Motýlice obecná, druh vážky z podřádu motýlic
Předchozí článek: Zrzka