20. června 2016 v 8.30, 9.30 a 10.30 Pěkné uvítání…
Život na ranči v prérii
S novým pololetím jsme na naší škole začali potkávat paní s dlouhými copánky doprovázející své dvě děti. Brzy jsme se dozvěděli, že byla studentkou Přírodovědecké fakulty v Brně a nyní žije se svou rodinou v USA na obrovském ranči v Montaně, odkud k nám přicestovala i s manželem a dětmi na tříměsíční návštěvu.
Paní Sierra Holt uspořádala několik přednášek pro žáky 1. i 2. stupně o životě v Montaně. Mluvila velmi dobrou češtinou a občas i americkou angličtinou. V úžasně připravené prezentaci všechny postupně seznámila s životem v naprostém souladu s přírodou během celého roku, a to v prérii v závětří Skalistých hor. Ranč o rozloze 93 km2, obehnaný ze zákona ostnatým drátem, vlastnili již její předkové. Rozhodla se tedy pokračovat v rodinné tradici, přestože jako malá žila s rodiči na vesnici a dojížděla autobusem do běžných amerických škol. Na několika pastvinách chovají obrovská stáda krav a rodina žije z prodeje mladých kusů skotu vždy jednou za rok. Pastviny je nutné střídat, aby prérie byla zdravá a dávala kravám dostatek potravy po celý rok. Tráva v letním období uschne a slouží jako naše seno v chladnějším období. Paní Holt osvětlila, jak důležité je, aby krávy na jaře suchou trávu svými kopyty udusaly a mohla ke sluníčku vykouknout tráva nová. Jinak by staré trsy trávy nedovolily obnovu porostu a vytvořily by se postupně hnědé fleky s bílým pokryvem soli, tedy nezdravá prérie. Na fotografii je zaznamenána situace, kdy paní Sierra s osmiletou dcerou úplně vpředu a šestiletým synem na bílém koni vzadu žene skot z jedné pastviny na jinou.
Na ranči mají elektřinu teprve pár let díky malé větrné elektrárně a solárním panelům, které děti musí v zimě pečlivě odmetat od sněhu. Mohou tak vlastnit potřebné elektrické spotřebiče včetně počítače s internetem. Žijí v dnešní době naprosto moderně, ale příroda je potrestá kdykoliv se snaží budovat s velkou stavební technikou nějakou novotu. Dbají tedy na osvědčené postupy svých předků. V prérii mají po celý rok problém s nedostatkem vody. Výjimkou je jarní období, kdy se během čtyřiadvaceti hodin dostane do malého místního potůčku tolik vody, že je z něj docela velká řeka valící se z okolní prérie. Ta je sice rozlehlá, ale poměrně rovinatá, a tak sníh roztaje najednou. Generace žijící ve 20. století se snažila postavit přehrady, ale ty tomuto obřímu proudu neodolaly. Lidé proto musí vždy počkat, až za pár dní voda sama opadne. Na ranči mají velkou nádrž s dešťovou vodou umístěnou pod zemí a ve vhodných místech krajiny muži terasovitě zbudovali prohlubně, které zapadnou sněhem a následně se v nich během roku drží voda pro krávy. V dnešní době už ovšem existuje i síť vodovodů.
Velmi nás zaujalo povídání o třech kravičkách, sestrách, které rodině dávají mléko. Ostatní krávy žijí na pastvinách nedojené, i telata rodí, aniž by potřebovaly pomoc farmáře. Jen pro krávy telící se poprvé mají na ranči malou pastvinu pro případnou pomoc. Mléko je nutné nějak zpracovat. Jedna kráva dává mléko na dobré máslo, druhá zase na výbornou šlehačku.
Další zajímavou částí přednášky bylo povídání o škole. Před sto lety musela být dětem dostupná koňmo. Vybudovala se tak síť okresních škol i v málo osídlených oblastech. Škola v blízkosti ranče je dosažitelná za pětačtyřicet minut autem i na koni, protože silnice vede velkou oklikou. Vzhledem k počtu dětí – přesně tři – se stát už školy vzdal a je provozována jako soukromá. Učitelkou je právě paní Holt, do školy dochází její dvě děti a holčička ze sousedního ranče. Škola je výborně vybavená pomůckami – učebnicemi, knihami a mapami. V zimním období se topí zemním plynem. Paní Holt je žena činu, a dokonce uspořádala celosvětovou sbírku na novou střechu, kterou se jejich budova školy dnes pyšní.
Téměř dvouhodinovou přednášku rančerka ve stylové kárované khaki košili a hnědých praktických kalhotách zakončila snímky s krásnými prérijními růžemi, nevysokými kvetoucími kaktusy a nádhernými fotografiemi oblohy, protože Montana je nazývána zemí velkých obloh.
My jí za její čas nám věnovaný moc děkujeme a přejeme jí šťastnou cestu domů!
Blanka Kabeláčová
Autor fotografie: Sierra Holt
Hlavním sponzorem webové verze pro Červen 2016:
Předchozí článek: Projekt První pomoc