Toulky Tišnovskem

Tento text bych chtěl věnovat všem, kteří se věnují pěší i cykloturistice. Nabídka tras u nás na Tišnovsku je bohatá a dává na výběr z množství krásných a romantických míst. Volba, jak se kam dostat na kole, pěšky či v kombinaci s autobusem, je na každém. Já jsem si pro vás tentokrát vybral trasu, která začíná i končí v Tišnově a je plná zajímavých míst.
Trasa Tišnov–Březina–Heroltice–Lažánky–Braníškov–Pejškov–Heroltice–Tišnov
Naše putování zahájíme v tišnovské ulici Za Mlýnem, dále se pustíme kolem koupaliště cestou zvanou „úzkým“ směrem na Březinu. Vlevo se nacházelo prvorepublikové letovisko Grado (koupání, kanoistika, jezdectví). Do Březiny vejdeme kolem splavu, kde začíná náhon k vodní elektrárně a mlýnu. První zmínky o tomto mlýnu se datují do r. 1656, ještě do počátku padesátých let byl v provozu. Pokračuje se obcí kolem kapličky z r. 1774, vedle níž je památník padlých v první světové válce, směrem na Heroltice. U potoka se odbočí vlevo k Brněnce (bývalému rekreačnímu zařízení dopravního podniku města Brna) a pěšinou po proudu toku Svratky na Šárku. Ta byla první chatou v tomto krásném údolí, kterou nechal postavit v r. 1934 JUDr. Josef Drbal pro svoji dceru, jíž zdejší klima prospívalo. Před Šárkou je ostrov, kde se ještě v padesátých letech těžil štěrk. Na protilehlém břehu stojí osamocená chata, kde údajně býval ve středověku mlýn na rudu, jež se v okolí těžila. Za války se v této chatě skrýval Jiří Štuchal (1912–1979), kabaretiér, humorista a konferenciér. Do těchto míst zajížděla T. O. Sosna (1939), od r. 1947 i T. O. Tornádo, která má na ostrově pietní pomníček zemřelých kamarádů. Cestou proti proudu Pejškovského potoka se nachází vodárna tišnovského vodovodu a asi padesát metrů od ní ve skále zhruba dvacet metrů vysoko se rozprostírá krasová jeskyně. O padesát metrů dále ve svahu zvaném Doubrava je strž, kde leží zazděná štola po geologickém průzkumu z šedesátých let. V těch místech zůstalo v lese několik sond. Ve středověku se tam těžily stříbrné a olovnaté rudy. Asi o sto padesát metrů dál vlevo od silnice stojí chata Sokola Husovice postavená ve dvacátých letech minulého století. Zhruba po pěti stech metrech narazíme na tzv. Čertovu hráz. Nebudu ji podrobněji popisovat, aby se text příliš nerozrostl. Vše je popsáno na informační tabuli u hráze. Pod onou hrází se nachází odpočinkový altán. Z výše uvedeného důvodu nebudu popisovat ani tamější faunu a floru, která je také přiblížena na informační tabuli. Dále se pokračuje vlevo na Lažánky. Po cca dvou kilometrech spatříme v krásném údolí dvě nové retenční nádrže a vpravo začíná chráněné území převážně bukového pralesa Slunná. Nad vrchní nádrží se tyčí „Zelený most“, od něhož je ve vzdálenosti zhruba padesáti metrů ve svahu štola z r. 1939, hloubená za účelem odvodnění kaolinového jezírka mezi Lažánkami a Maršovem. Asi po kilometru dojdeme k peci (Havilkova pec) na pálení vápna těženého z okolních lomů. Tato pec byla v provozu do konce šedesátých let. Za ní roste státem chráněný mohutný dřín. Za prohlídku stojí rovněž dva lomy, které se nachází hned vedle pece. Dále pokračujeme přes Lažánky směrem na Maršov, v polovině cesty pak odbočíme vpravo ke kaolinovému jezírku, kde se těžil kaolin od r. 1905 do třicátých let, dopravován byl lanovkou do Veverské Bítýšky, kde se následně vagonoval. Od kaolinového jezírka se vydáme směrem na Maršov, Braníškov, pak odbočíme vpravo, projdeme Braníškov a po lesní silničce sejdeme směrem do údolí Pejškovského potoka místem zvaným „dezenterka“ (pojmenovaným po dezertérech, kteří se zde skrývali v době první světové války), dále údolím zvaným Pahejl. Asi o sto metrů níž od odbočky do Pejškova se vlevo nachází tzv. Zlodějská skála (hnízdiště výra velkého), pokračujeme po proudu potoka k místu zvanému studánka „U Sovy“, které vybízí k odpočinku. Okolo jsou k vidění krásné skály a i celé toto údolí je kouzelné. To už jsme nedaleko Čertovy hráze a pokračujeme směrem na Heroltice do Tišnova. V zajímavých místech mají Lesy města Brna rozmístěné informační tabule. Celková délka trasy je cca dvaadvacet kilometrů a je výškově nenáročná, mimo úsek od Zeleného mostu do Lažánek, který je více do kopce a je v délce asi jednoho a půl kilometru.
Jaroslav Jebáček
Foto ilustrační

Hlavním sponzorem webové verze pro Červen 2016: