Říjen 2015

O práci místostarosty s Tomášem Komprsem

Ing. Tomáš Komprs, nar. 1969, pochází z Tišnova z učitelské rodiny. Navštěvoval zde základní školu na ulici Riegrova a gymnázium, v roce 1992 vystudoval FJFI ČVUT v Praze. Po absolvování studia působil mimo jiné jako vysokoškolský učitel, vývojový pracovník v oblasti operačního rouškování či ředitel elektrotechnické výroby. Od roku 2010 je zastupitelem města, nyní působí jako místostarosta pro oblast kultury, sociálních věcí a zdravotnictví, energetiky, podnikání a cestovního ruchu.

Jak jste spokojen se změnami, které nastaly v tomto roce v MěKS? Myslím tím např. konsolidaci všech kulturních institucí pod „jednu střechu“, případně nové personální obsazení MěKS nebo některých středisek.
V roce 2014 jsem stál u zrodu změn v organizaci a fungování MěKS a myslím, že s nimi mohu být spokojen. Z důvodu novelizace zákona o dani z příjmu k 1. 1. 2015 se nám nepodařilo převést městskou knihovnu pod MěKS. K tomu tedy došlo s konečnou platností k 1. 7. 2015 a od tohoto data je skutečně pod jednou střechou vše, co do té doby bylo částečně realizováno i v rámci městského úřadu. Vzniká tím silná organizace s cca 20 zaměstnanci, která působí ve městě v oblasti kultury a která má nyní dostatečný potenciál k tomu, aby došlo ke zlepšení fungování nejen MěKS, ale i kultury v Tišnově k větší spokojenosti občanů.

Je v oblasti kultury ještě co zlepšovat? A pokud ano, tak v čem máme na poli kultury rezervy?
V odpovědi na tuto otázku se mi vyjeví scéna ze známého českého filmu Pelíšky, kde režisér Jiří Krejčík hodnotí spokojenost kuchařky s pověstnými noky. Zlepšovat je vždy co. V tomto okamžiku bych byl velice rád, aby různé složky MěKS dostaly určitý časový prostor k tomu, naučit se správně mezi sebou komunikovat a vyřešit takové ty běžné dětské nemoci, které se vznikem větší organizace souvisejí. Následně se pak můžeme věnovat zefektivnění finančních toků a dalšímu zvyšování úrovně kulturních a společenských akcí.

V poslední době je horkým tématem např. financování sociálních služeb nebo sociální bydlení. Máte nějaké novinky, které se týkají Tišnova nebo obcí v regionu?
Od roku 2015 se klade v rámci sociálních služeb větší důraz na jejich financování z pohledu místních samospráv. Město Tišnov má v tomto ohledu velmi uspokojivou pozici, a to jednak z důvodu dlouhodobého fungování výboru pro komunitní plánování sociálních služeb, jednak i v osobě vedoucího odboru sociálních věcí Mgr. Michala Kudláčka. Myslím si, že nejdůležitější změny se týkají právě přerozdělování financování sociálních služeb v našem tišnovském správním obvodu. V současném okamžiku se, řečeno hokejovou terminologií, nacházíme na konci první třetiny. Jsou stanoveny určité parametry, jak by mělo být financování jednotlivých služeb zajištěno, a probíhá čilá diskuse v rámci samospráv v regionu a také ve vztahu ke krajskému úřadu.

Jak Vy sám hodnotíte situaci v sociálních službách v rámci správního obvodu?
Na straně jedné vidím smysluplnost a nezbytnost v poskytování sociálních služeb, na straně druhé se musíme zajímat i o jejich ekonomickou efektivitu. Jak jsem zmínil v předchozí odpovědi, v rámci závěrečné třetiny očekávám úpravu v oblasti poskytovatelů sociálních služeb, tedy v jejich výčtu a rozsahu, a jejich budoucí zakotvení v rámci dotačních titulů jednotlivých obecních zastupitelstev v regionu.

Jedním z témat v programovém prohlášení je centrální zásobování teplem. Máte pro občany nějaké nové informace? Jak se vyvíjí jednání s dodavatelem tepla pro další období, případně jaké kroky již proběhly?
Centrální zásobování teplem je jedno z klíčových témat, kterému jsem se již jako starosta města Tišnova věnoval v loňském roce. Na straně jedné máme poskytovatele společnost TEPLO T, která je skutečně strategickým partnerem města Tišnova, a na straně druhé velké množství klientů, kteří jsou na systém CZT v Tišnově napojeni. Vedením města byl proveden audit smluvních vztahů, které Tišnov s TEPLEM T uzavřel. Naší snahou je, aby se cenová náročnost pro jednotlivé bytové jednotky co nejvíce přiblížila nákladům, které mají občané používající lokální vytápění. Na stole máme určité varianty, se kterými budeme v nadcházejícím období konfrontovat poskytovatele služby.

Zájem občanů nedávno vyvolala plánovaná přístavba tišnovské nemocnice. Jak příprava projektu v tuto chvíli vypadá?
Tišnovská nemocnice by měla skutečně v nejbližším období prodělat zásadní změny. Zastupitelstvo města Tišnova bylo detailně seznámeno s plánem rekonstrukce zařízení v rámci jednání svého výboru pro strategické plánování. Následné usnesení zastupitelstva připomínkovalo navrhovaný projekt řešení. Nato došlo k zásadní změně v koncepci uspořádání rekonstruovaných a nově budovaných objektů, včetně přilehlých parkovišť a zásahů do veřejné zeleně. Myslím si, že nová podoba nemocnice poskytne výrazné zkvalitnění zdravotní péče pro pacienty a bude i velice příjemná pro oko kolemjdoucího.

Plánuje město nějakou další investici do budovy polikliniky? Zateplení se podle mě docela povedlo, nicméně uvnitř je stále co zlepšovat.
Když jsem v loňském roce psal svůj poslední příspěvek do Tišnovských novin, zmiňoval jsem tam úlohu dobrého hospodáře. Ta se projevila v případě rekonstrukce centra volnočasových aktivit Inspiro. Bohužel dotační titul pro polikliniku se týká pouze jejího zateplení, a tudíž máme budovu polikliniky v moderním svěžím designu, ale v objektu nás čekají nemalé zásahy do rozvodů elektroinstalace, vodoinstalace a samozřejmě i to stěžejní, po čem se stále volá, rekonstrukce sociálního zařízení.

Nedávno vznikla destinační společnost Koruna Vysočiny, přičemž Tišnov je jedním ze zakládajících členů. Navíc jste byl zvolen předsedou dozorčí rady. Bude mít Tišnov uskupení co nabídnout, přestože spadá územně spíše do Jihomoravského kraje?
Město Tišnov bezprostředně hraničí s Českomoravskou vrchovinou, Deblínsko, Lomnicko, ale i Pejškov jsou její součástí. Destinační společnost Koruna Vysočiny v sobě sdružuje sedm měst, která leží na Českomoravské vrchovině. Domníváme se, že takto vytvořená destinační společnost má výborné předpoklady pro společnou koordinaci a rozvíjení služeb v oblasti cestovního ruchu tak, aby se nám na delší dobu podařilo udržet návštěvníka v tomto velice zajímavém a atraktivním území.

Nyní to trochu otočím, jaký prospěch bude mít naše angažovanost v tomto uskupení pro občany, podnikatele a podobně?
Snaha o rozvíjení aktivit v rámci cestovního ruchu je prospěšná pro region jako celek, tedy i pro občany a podnikatele. Pro rok 2016 např. plánujeme se spolkem Continuum Vitae v okolí města Tišnova vznik stezky hrdelního práva. Nechci na tomto místě celý projekt představovat, ale v případě jeho úspěšnosti se dá očekávat, že do města zavítají návštěvníci, kteří se samozřejmě mohou zajímat také o další pamětihodnosti ve městě a budou přínosem pro podnikatele v restauračním sektoru. Pro občana je tedy zajímavý nejenom ten fakt, že mu na katastru města vzniká něco nového, ale i to, že se dá očekávat zkvalitňování poskytovaných služeb.

Připravuje město nějaký zajímavý projekt, kterým se chcete pochlubit? Ať už je ve fázi dokončení, nebo přípravy.
Jeden z projektů jsem právě rámcově naznačil, dalším zajímavým projektem je zamýšlená revitalizace areálu letního kina. V souboru investičních akcí pak počítáme s další rekonstrukcí pozemních komunikací, veřejného osvětlení, veřejné zeleně atd. Nejbližší horizont realizací těchto investic bude zakotven do připravovaného rozpočtu města Tišnova pro rok 2016.

Co Vás čeká v nejbližším období, ať už po pracovní stránce, nebo osobní?
Jak bylo v úvodu tohoto rozhovoru zmíněno, působím ve funkci neuvolněného místostarosty. Tam tedy směřuje i moje odpověď na otázku, co mám v plánu pro nejbližší období. Kromě zájmu o rozvoj města zaujímá mou nemalou pozornost i rozvoj firmy na výrobu elektromotorů, kterou provozuji v Nedvědici

Roman Skřepek