Září 2015

Autoklub Tišnov slaví 85 let a zve na 15. ročník Přehlídky elegance

Autoklub Tišnov letos slaví půlkulaté jubileum. Je tomu totiž 85 let, co pan Karel Kopřiva, majitel papírny v Předklášteří, založil pod vlivem sílící popularity motorismu nejen v republice, ale i v jihomoravském regionu tišnovský autoklub. Ostatně 28. září roku 1930 se v Brně na Masarykově okruhu uskutečnil I. mezinárodní závod automobilů a někteří hosté závodu nocovali právě v tišnovském Hotelu Franke. Tišnovskými ulicemi se tak procházela i legendární Eliška Junková, slavná česká závodnice, která se velkou měrou podílela na vzniku Masarykova okruhu a při prvním závodu uzavírala se svojí sportovní bugatkou závodní dráhu před startem.

Tišnovský klub se hned po vzniku začlenil do Autoklubu Republiky československé. Rozvoji klubové činnosti ve 30. letech minulého století napomohlo i zařazení Tišnova do trasy Jízdy spolehlivosti Československého autoklubu Moravy a Slezska. Fotografie z prvního srazu motoristů v Tišnově z roku 1934 pak ukazují, že Tišnov i přes malý počet vlastníků automobilů a motocyklů začal nasávat motoristickou atmosféru. Na další rozvoj činností si však místní autoklub musel počkat až po skončení války, která samozřejmě veškeré společenské aktivity utlumila.

V roce 1945 došlo k obnovení autoklubu a jeho začlenění pod Autoklub Moravy a Slezska. Tišnováci se vrhli do pořádání automobilových a motocyklových závodů, ale také společenských akcí. Autoklub se už tehdy mohl pochlubit i kvalitně vybavenou dílnou, která se nacházela ve dvoře domu „Na Pernštýně“. Poválečná volnost však netrvala dlouho. Už v roce 1951 musel tišnovský autoklub přejít stejně jako všechny kluby podobného zaměření pod hlavičku armádního Svazarmu, kde byl nucen setrvat až do roku 1990. Byť většina tehdejších členů nesla přechod pod polovojenskou organizaci nelibě, chtěli-li tradici motorismu v Tišnově zachovat, museli se s novými poměry vyrovnat. Další vývoj tišnovského autoklubu pak závisel především na tom, jak Svazarm v jednotlivých obdobích motoristům zrovna přál. První roky pod Svazarmem přinesly do města pod Květnicí pestrý motoristický program. Konaly se zde tehdy velmi populární soutěže v mototuristice, jízdy zručnosti či terénní soutěže motocyklů. Vrcholem tohoto úspěšného období se staly tři ročníky rychlostního závodu automobilů a motocyklů, který se od roku 1955 do roku 1957 jel přímo v ulicích Tišnova. V druhé polovině 60. let však tehdejší politická garnitura změnila preference, doba přála spíše takzvaným branným sportům, mezi které se motorismus neřadil. Na to samozřejmě doplatili i tišnovští nadšenci a situace dospěla až tak daleko, že autoklub ukončil v roce 1965 svoji činnost.

K druhému znovuzrození došlo v roce 1971, mimo jiné díky finanční podpoře z podniku Uranové doly v Dolní Rožínce. V Tišnově se opět začaly jezdit orientační automobilové soutěže, jízdy zručnosti a v roce 1977 zde startoval 1. ročník později velmi populární Rallye Vysočina. Právě ta se nakonec postarala o největší zvýraznění Tišnova na motoristické mapě republiky. Z oblastního přeboru se postupně dostala až do kalendáře mezinárodního mistrovství republiky a během osmnácti ročníků se na tratích v okolí Tišnova představily české legendy automobilového sportu, mezi nimi třeba dvojice Blahna-Schovánek či dnes už sedminásobný mistr republiky Václav Pech junior. Na rozdíl od současnosti mohly tehdy i v národních soutěžích startovat vozy specifikace WRC známé z mistrovství světa, což do Tišnova a okolí každoročně přilákalo desetitisíce diváků nejen z regionu.

Vraťme se ale ještě zpět do přelomu 70. a 80. let, kdy tišnovská rallye teprve začínala psát svoji historii. Tehdejší doba se dá totiž považovat za dosud nejúspěšnější období činnosti klubu. Automotoklub Tišnov se do povědomí motoristických fanoušků zapsal také účastí jezdců v mezinárodním mistrovství ČSSR silničních motocyklů. Pavel Vašíček, Milan Horák a František Vala se pravidelně umisťovali na předních pozicích šampionátu. Zatímco dnes musí jezdci přesvědčovat sponzory, tehdy si členové AMK vydělávali na nákup závodních Yamah třeba natíráním zemědělských sil. Od vzniku autoklubu se v jeho čele vystřídalo deset předsedů. Když se v roce 1979 ujal funkce ten současný, Jan Vlach, byl v majetku klubu jeden vojenský stan a vkladní knížka na 1 500 Kčs. Záhy se však podařilo získat lokalitu u koupaliště, tehdy měsíční krajinu s polorozbořenými budovami, hromadou sutě a černou skládkou. V roce 1983 byl položen základní kámen nové budovy, která se dočkala slavnostního otevření v roce 1989. Autoklub se díky novému areálu začal věnovat i dalším odvětvím a na dvoře vyrostla tehdy velmi oblíbená cyklokrosová dráha. V 90. letech pokračovala úspěšná tradice rallye a nechybělo mnoho, aby se tu jel i nejslavnější endurový závod světa – Mezinárodní motocyklová šestidenní. Bohužel už tehdy měli silnější slovo „ochránci přírody“, a tak se tato týmová soutěž, jejíž tradice sahá až do roku 1913, nakonec v Tišnově nekonala.

Na přelomu tisíciletí se k rallye připojila druhá velká akce – setkání historických vozidel, dnes známé jako Přehlídka elegance Tišnov. Zatímco rallye napsala v roce 2008 svoji poslední kapitolu, Přehlídka elegance pokračuje letos již 15. ročníkem. V sobotu 5. září se na náměstí Míru opět sjedou více než dvě stovky historiků a Tišnov tak opět provoní benzínové skvosty, přičemž ty nejstarší by měly pocházet až z 20. let minulého století. Pořadatelé jako každý rok zvou všechny, kdo si chtějí historii motorismu vychutnat v klidu, i na odpolední setkání, při němž je mnohem větší prostor si vozidla nerušeně prohlédnout do detailů. Letos se však odpolední program poprvé nekoná na dvoře u autoklubu. Město totiž před lety vydalo pozemky v restituci původní majitelce, s níž se Autoklub Tišnov dohodl na ročním nájemném ve výši 30 tisíc korun po dobu pěti let a následném přednostním odkoupení. Majitelka však po pěti letech prodala pozemek, který členové autoklubu zkulturnili a po desítky let o něj pečovali, jinému kupci a klub tak o tyto prostory přišel. Odpolední program Přehlídky elegance tudíž premiérově zamíří do prostor nedávno otevřeného Autocentra Cars Forever na adrese Červený Mlýn 380. Vstup je zdarma a příchozí se mohou těšit na swingovou kapelu Mojmíra Bártka, tišnovské šermíře, přehlídku dobových oděvů a vynikající občerstvení.

Program na náměstí Míru startuje tradičně v devět hodin, od půl desáté začne představování vozů a jejich postupný odjezd do Lomnice. Ve dvě odpoledne se historici sejdou na dvoře Autocentra Cars Forever a program zde bude pokračovat až do šesté večer.

Radek Babička