Proměna Tišnova a okolí

Proměna Tišnova a okolí

Vážení spoluobčané,

jistě jste si všimli pozvolné změny podnebí. Zimy mají minimální množství sněhu, a to jen pár týdnů. Jara jsou velmi krátká, ihned následují parná léta bez dešťů. Na podzim prší jen minimálně. Před nějakými deseti až patnácti roky jsme si všichni přáli dovolenou plnou slunce bez deště. Dnes již raději hledáme stín, vadí nám uschlé popadané listy ze stromů na proschlých trávnících. Zbožně hledíme k obloze s přáním nějakého deště, ale když začne pršet, je to vždy pětiminutová průtrž mračen a napršená voda se těžko vsakuje do půdy. Závažná změna klimatu je i u nás na Tišnovsku.  A aby toho špatného nebylo málo, ještě se kůrovec rozhodl zničit všechny smrky v okolí.

V úterý 30. července to občanům přijeli vysvětlit pracovníci Lesy ČR s.p. z Brna, pan ředitel Ing. Šafařik a vedoucí lesního závodu Černá Hora Ing. Pospíšil. Skoro tři hodiny objasňovali situaci se šířením kůrovce a odpovídali na otázky občanů. Už to není běžná kůrovcová kalamita, kterou lesníci zvládnou, ale pohroma likvidující všechny smrky bez výjimky. Jistě jste si všimli uschlých smrků a celých lesů na stráních kolem Tišnova i jinde. Z uschlých stromů už kůrovec vylétl napadnout další stromy, a tak je dle sdělení odborníků už nemá smysl kácet. Všechny uschlé stromy ani není v možnostech vlastníků lesů vykácet. Ponechání stojících uschlých stromů má zabránit zarůstání těžko odstranitelnou „buřinou“. Význam prý má pouze vytěžení čerstvě kůrovcem napadených smrků. Ty se musí odstranit mimo les a pomocí chemického ošetření pod zakrytou plachtou se zničí všechna vývojová stádia kůrovce, což zabrání jeho šíření. Díky suchu má kůrovec ideální podmínky k rozmnožování, suchem oslabené stromy se mu neubrání. Také borovice usychají pro nedostatek vláhy, ani jejich hluboké kořeny nepomáhají. Toto je bohužel smutná realita našich lesů. Závěrečná slova pana ředitele byla, že ten, kdo pokácí bez závažného důvodu zdravý strom, anebo keř, není normální. To považuji za nejpravdivější vyjádření k tomuto problému. Pravdou ovšem také je, že i Lesy ČR nevhodnou skladbou lesů a způsobem hospodaření k tomuto stavu přispěly, stejně jako průmyslově provozované zemědělství. EU již dlouhodobě vyzývá Českou republiku ke změně postoje, k omezení emisí a uhlíkové neutralitě, také ke změně hospodaření v lesích i na polích, což by mělo nepříznivou změnu klimatu omezit. Ekologové bijí již dlouho na poplach, informace jsou dostupné. Stát i většina měst (bohužel i to naše) však jakoby spaly, a nechce se jim do radikálních změn. Čest výjimkám, které se na klimatickou změnu připravují.

Co patří k nejvýznamnějším opatřením? Omezení emisí oxidu uhličitého, vznikajícího v energetice a dopravě, snížení skleníkových plynů produkovaných v zemědělství, změna způsobu hospodaření v krajině, která pomůže zadržovat vodu, obnova původních koryt řek, tvorba mokřadů. V lesích zvýšení podílu listnatých dřevin, omezení holosečí, omezení spárkaté zvěře. V polích pak parcelace na menší části, vysazování remízů, biokoridory. Ve městech zvýšení podílu zeleně, méně sekat trávníky, mít vodní prvky, znovuvyužívat odpadní vody. Taky změna chování lidí, třeba snížení spotřeby masa nebo omezení jízd auty a letů. Recepty jsou známé, a fungují, ale jinde.

A co se chystá v této oblasti u nás? Naopak vykácení mnoha stromů podle studie protipovodňových opatření a další betonování kolem řeky, jak jsem psal ve svém posledním článku v TN. Snad prý to bude jinak, ale informace z radnice nejsou. O nějakých omezeních spotřeby vody či opatřeních na zlepšení zadržování vody, podporované městem, jsem neslyšel. Adaptaci na změnu klimatu navrhli Zelení do Strategického plánu města, ale kde jsou ta opatření? Zatím nemáme změřené ani ty emise, prý je to moc drahé.

Co může dělat běžný občan? Kromě zmíněné změny chování? V rodinných domech už asi všichni chytají dešťovou vodu do barelů a používají pro zalévání. U bytových domů je to nemožné, a tak zbývá pouze spoléhat na město, že nenechá uschnout vše zelené kolem. Po loňském suchu ovšem rozpočet na nic takového nepamatoval a návrh na zařazení zalévání do rozpočtu byl odmítnut jako bezdůvodný. Bohužel. Naštěstí jsem již několikrát viděl zalévat usychající na podzim vysazenou alej třešní u hradčanského nádraží, takže něco bylo podniknuto. Město vlastní malé auto s cisternou a ve Svratce je zatím vody dost. Nové výsadby okrasných stromů bohužel svojí malou korunou a výškou nedokážou zastíněním ochlazovat rozpálené chodníky a asfalt silnic, takže to vedro asi budeme muset ještě dlouho snášet. Anebo být v této oblasti aktivní.

Další článek:
Předchozí článek: