Víkend 10.–11. listopadu patřil v nafukovací hale na Ostrovci ženskému…
Tišnov v jiných médiích
V dubnovém čísle letošních Tišnovských novin jsem již jednou
použil větu: „… je pro mne vždy příjemné, když v jakékoliv tiskovině
neočekávaně narazím na pojednání o místech, v nichž od narození pobývám…“
Dnes si dovolím toto tvrzení zopakovat, neboť podobná věc
se mi přihodila dokonce vícekrát a k tištěným periodikům přibylo
tentokrát i médium jiného druhu, totiž televizní obrazovka.
V Týdeníku Echo číslo 36/2018 se již v září objevila zajímavá
tabulka nadepsaná „Největší přírůstek obyvatel po roce 2014“.
Předmětem hodnocení zde byly správní obvody měst s rozšířenou
působností. Na čele tabulky jsou Říčany a Brandýs s přírůstkem
vyšším než 10 %, dvanáctou příčku zaujímá Tišnov s nárůstem
přesně 4 % za čtyři roky. Na opačném konci se krčí Havířov
a Karviná, kde naopak čtyři i více procent obyvatel ubylo.
Další týdeník Respekt se v čísle 43/2018 pro změnu ptal letošních
neúspěšných kandidátů na funkci prezidenta republiky,
komu by na státní svátek 28. října udělili vyznamenání. Michal
Horáček mimo jiné odpověděl: „Emilie Vallová. Osobitě přímočará,
ale zejména obětavá fyzioterapeutka z Tišnova, vrací pohyb (nejen)
nepohyblivým dětem. I těm, jimž jiní pomoci nedokázali.“
Do třetice na mne dýchnul Tišnov při vysílání druhého programu
slovenské televize. Také zde se samozřejmě řadou pořadů připomínal
vznik společné republiky před 100 lety a jedním z takových byl i dokumentární
film Svetlé miesto známého režiséra Dušana Trančíka.
Pojednával o Luhačovicích, moravském lázeňském městě, v němž
docházelo od počátku 20. století ke sbližování a mnoha schůzkám či
jednáním českých a slovenských osobností z řady různých oborů. Nejen
že tu byla pochopitelně zmínka o jinak též lomnickém hraběti Otto
Szerényim, ale na tvorbě filmu se navíc podílel a i z obrazovky mnohá
dění komentoval tišnovský historik Michal Konečný. Ten byl mimochodem
také průvodcem nedávno opakovaného pětidílného seriálu
Kaple – duše rodů, představujícího divákům České televize postupně
hrady či zámky Křivoklát, Telč, Valtice, Náměšť a Konopiště.
Václav Seyfert
Obrázek z plakátu k dokumentárnímu filmu Svetlé miesto, na němž se podílel i tišnovský historik Michal Konečný.
Předchozí článek: Historické filmy o Tišnově – podruhé