Studie bez komedie

Veřejné diskuse o podmínkách pro různé
stavby jsou účelné a potřebné. Zvláště
v případech, kdy plánovaná stavba může
zásadně a trvale ovlivnit dané obytné
prostředí. Případ, kterým se zabýváme,
nemusí vyvolávat obavu, že plánovaný
záměr výrazně a v širším ohledu naruší
charakter města a jeho okolí. Územní
studii, která byla představena i při prezentaci
Proměny města Tišnova, byla
věnována velká pozornost a je přijatelným
podkladem pro konečné řešení. Rozhodně
není pouhým zájmem investora.
Je vedena snahou o zachování dobrých
urbanistických vztahů v daném místě
i s ohledem na okolní stavby a prostředí.
Při diskusi nad územní studií je třeba
brát v úvahu, že je výsledkem obtížně
projednaného kompromisu mezi původním
záměrem majitele pozemku a budoucím
investorem, který zde chtěl vybudovat
ryze komerční objekt, a zájmem
veřejným, spočívajícím v zachování bytové
výstavby v tomto prostoru, kde je charakteristická.
Odlišná forma zástavby je
neprojednatelná a nereálná a nemá smysl
se jí z tohoto důvodu nyní zabývat.
Důležité bylo změnit přístup investora
k řešenému území, změnit záměr s výstavbou
komerčního centra se školicím
zařízením, parkovacím domem a bytovými
domy pod Klucaninou. Nepochybně je
možné vést diskusi o tom, zda tento záměr
investora byl pro dané území vhodný či nikoliv
a jakým přínosem by byl z pohledu
urbanistického a architektonického.
Pořízení územní studie pro plochu
označenou P5, tedy lokalitu „pily“, vyplývá
ze schváleného a platného územního
plánu Tišnova. Zpracovaná územní studie
byla představena s cílem seznámit veřejnost
se změnou využití území na základě
odlišné urbanistické koncepce. Zpřesnění
a dopracování území až do detailů budou
předmětem práce investora a dohled
a kontrola nastavených parametrů pak
na straně města Tišnova.
Základním předpokladem pro tvorbu
místa v pravém slova smyslu je přijetí faktu,
že venkovní prostor existuje, že má své
jasné vlastnosti. Tvorba místa předpokládá
chápání umělého vytváření místa jako systém
na sebe navazujících míst s určeným
prostorem a charakterem jako „městský
interiér“. Jelikož se život člověka neodehrává
jen uvnitř domu, potřebuje stejně jako
v domě nebo v bytě místa s různými prostorovými
kvalitami. Tato prostorová hierarchie
je pro každý veřejný prostor důležitá.
Podrobnost územní studie vyplývá
z jejího zadání, které se odvíjí od rozsahu
a charakteru řešeného území. Studie
řeší základní koncepci uspořádání území,
zejména vymezuje veřejná prostranství
a stanovuje např. uliční nebo stavební
čáry či hranici zastavění pozemků, zpřesňuje
zásady prostorové regulace budoucí
výstavby, jako je stanovení výšek zástavby

a intenzity využití pozemků. Součástí
zpracované územní studie je také územním
plánem vyžadované posouzení navržené
zástavby na krajinný ráz. Územní
studie se věnovala vztahu navržené zástavby
k okolí nejen z hlediska pohledů,
zohledňuje přírodní rámec pod Klucaninou,
ale i okolní obytnou zástavbu.
V navržené územní studii nalezneme
kromě jasně vymezeného veřejného prostranství
řadu dalších prostorů a ploch
zeleně. Veřejné prostranství je navrženo
s převýšením, které odpovídá charakteru
terénu a osazení domů v něm. Neznamená
to však, že výškově členitý terén nemůže
být kvalitním prostředím. Naopak, umožňuje
řešení s celou řadou detailů uspořádaných
v různých výškových úrovních.
Územní studie je neopominutelným
podkladem, který musí být zohledněn
v územním řízení. Studie však neřeší budoucí
technologie staveb (panelové či jiné),
detaily staveb jako např. typy a velikosti
okenních otvorů, neřeší umístění laviček,
vodních prvků, dětská hřiště, detaily ploch
pro relaxaci, povrchy či detaily komunikací.
Důležité je, že řeší koncepci dopravy
a technické infrastruktury a stanoví např.
charakter vegetace, umístění stromořadí.
Studie řeší a naznačuje také charakter
přechodu na navazující území např. vypořádání
se s výškovým rozdílem v území
opěrným zdivem nebo svahováním.
Počty bytů uvedené v územní studii
jsou orientační na rozdíl od počtu podlaží
domů, která jsou ve vztahu k navržené
výškové regulaci nepřekročitelná.
Z velikosti půdorysů navržených domů
lze odvodit orientační počet bytů, jejich
přesný počet však bude závislý na jejich
velikosti, která bude známa teprve projektováním
domů.
Územní studie architekta P. Jury je
první konceptní návrh ukazující základní
záměr. Teprve v dalších projektových
stupních budou zřejmé dispozice domů,
počty bytů, příslušné potřeby parkovacích
stání a způsob jejich řešení. Projekt
venkovních úprav upřesní místa dětských
hřišť, vedení cest a výsadbu zeleně. Teprve
v tuto chvíli bude namístě tyto prvky
posuzovat a kritizovat.
Navržená doprava v klidu (parkování) je
vztažena k předpokládanému počtu a velikosti
bytů se započítáním komerčních
jednotek s jejich požadavky na parkování
zaměstnanců a klientů. Autorem článku
uváděný počet zaměstnanců v komerčních
jednotkách neodpovídá reálné potřebě. Při
výpočtu parkovacích stání musí být vždy
zohledněna funkce a kapacity celého navrženého
území. Doprava v klidu musí odpovídat
ČSN 73 6110 projektování místních
komunikací, výpočtu s řadou koeficientů.
To znamená, že dokumentace pro územní
řízení na dané území bude podrobena dohledu
a bude splňovat potřebné náležitosti.
Bude-li navýšen počet bytů či změněna
jejich předpokládaná velikostní skladba,
musí dojít také k úpravě počtu parkovacích
stání. Při případném nárůstu počtu
parkovacích stání není s ohledem na navržená
veřejná prostranství vyloučeno řešení
s podzemním parkováním.
Čísla uváděná autorem článku nejsou
v tuto chvíli opodstatněná.
Architekt Pavel Jura, autor územní
studie, patří k významným brněnským
architektům. Je spoluautorem vítězného
návrhu v exponované architektonické soutěži
na urbanistické řešení Jižního centra
s odsunutým nádražím v Brně. Od roku
2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury
VUT v Brně. Jsem přesvědčena
o jeho profesních kvalitách a o tom,, že je
spolehlivým autorem studie, o které diskutujeme.
Není pochyb o tom, že velikostí a kvalitou
veřejného prostranství se musíme
zabývat nejen pro naplnění požadavků,
které vyplývají z vyhlášek a zákonů, ale
že jde o naplnění základních potřeb a urbánní
kvality.
Na závěr bych chtěla reagovat na článek
otištěný v Tišnovských novinách číslo
10 pod názvem Proměny města Tišnova,
problémy obyvatel Trnce od Milana Pindryče,
který se týká stejné problematiky.
Pan Milan Pindryč se proti předloženému
návrhu ve svém textu vymezuje, neboť má
obavu, že jím budou znehodnoceny sousední
pozemky využívané jako zahrady.
Bohužel v textu popisuje nepravdy a účelově
věci zkresluje, což potvrzuje i přiložený
„ilustrační pohled ze zahrady“ se zákresem
jednoho z domů, kdy zřejmě záměrně
nepracuje s rozdílnými výškovými úrovněmi
na soukromých pozemcích a v řešeném
území, a tudíž zkresluje celkovou výšku
bytových domů v perspektivním pohledu.
Studentské práce zmíněné v článku,
které na základě obdobného volného zadaní
pro stejné území vznikly na Fakultě
stavební VUT Brno, pro konečné reálné
řešení nemohou být směrodatné. Ukazují
možnosti řešení, svým charakterem
ideální, jak u studentských prací bývá.
Nicméně zejména některé z nich jsou
zajímavým dokladem přístupu studentů,
budoucích architektů, k dané problematice
se svobodným přístupem, bez zatížení
ekonomií, požadavky investora a podobně.
Studentské práce však v žádném případě
nebyly předloženy ke schválení, ale
představeny jako práce, které se dotyčným
územím také zabývaly.

Zdeňka Vydrová, architektka města

Ilustrační foto