Obec Borovník, ležící v ORP Tišnov, obsadila 2. místo v celostátním kole…
Byla jednou jedna pila a místo ní nebude Billa…
Na téma „bývalá pila“ toho bylo v poslední
době napsáno hodně, pokusím se
být tedy stručný a věcný. Někdo kolem tohoto
neutěšeného místa chodí často, někdo
zřídka, někoho třeba nezajímá vůbec a pro
někoho je to evidentně „srdeční záležitost“.
Co tedy k výše uvedenému článku dodat?
Poznámka o „veřejném vychvalování studie“
není namístě. Nejsem si vědom, že by ji
někdo vychvaloval. Udělali jsme maximum
pro to, aby se s ní občané mohli seznámit
a uplatnit své připomínky. Pokud to někdo
nechápe, je mi to líto. Slova jako manipulace
a mystifikace se hodí spíše do bulvárního
plátku a je škoda, že jimi autor plete
hlavu čtenářům Tišnovských novin. Plně
respektuji práva každého z občanů města.
Vždy je však smutné, když věcnou debatu
přehluší emoce. Jak jinak si vyložit situaci,
kdy na veřejné prezentaci je autor studie
nepřímo označován za podvodníka?
Předpokládám, že čtenáře kromě emotivně
zabarvených vět a štiplavých poznámek
na adresu odborníků, zastupitelů,
úředníků (prostě kohokoliv, kdo se do oné
„srdeční záležitosti“ chtěně, či nechtěně přimotal
do cesty) zejména zajímá, proč vedení
města podpořilo zmiňovanou studii. Důvody
jsou prosté. Především předchozí záměr
na výstavbu obchodního a školicího centra
s rozsáhlým parkovištěm do této lokality
byl odborníky (architektka města, dopravní
specialisté) vyhodnocen jako nevhodný. Obchodní
dům provozovaný kvalitním řetězcem
by celá řada obyvatel města přivítala.
Snažme se pro něj ale najít vhodnější místo.
Každý přece ví, jak neutěšená je dopravní
situace u Alberta. O Tescu ani nemluvím.
Skutečně bychom měli něco podobného
opakovat na Trnci v těsné blízkosti jedné
z nejnebezpečnějších křižovatek ve městě?
Proto tedy jednání s vlastníkem areálu
o změně charakteru využití území na bydlení.
Jak bylo uvedeno v TN č. 9/2018, kupoval
současný vlastník tento areál od bývalého
majitele právě za účelem výstavby
polyfunkčních domů s bytovými a nebytovými
jednotkami a bytových domů. To je
také uvedeno v kupní smlouvě. Projednávání
studie nebylo procesem jednoduchým.
Představa vlastníka, pokud jde o výšku objektů,
byla odlišná od představ vedení města
– a to ještě smělejší, než nakonec studie
připouští. Výsledná podoba studie je tedy
dle mého názoru solidním kompromisem.
V tomto ohledu si skutečně nedělám patent
na rozum a odborné hledisko přenechávám
městské architektce Ing. arch. Zdeňce Vydrové
(viz její samostatná reakce).
Jiří Dospíšil, starosta města
Ilustrační fotografie
Další článek: Studie, nebo komedie?
Předchozí článek: Studie bez komedie